Toto téma jsem si vybrala, protože se bezpochyby týká nás všech a týkalo se i generace před námi a generací před generací před námi a tak dále a tak dále.
Každý z Vás má jistě nějakou tu pikantní historku či zážitek se svýmu přehnaně straostlivými a milujícími rodiči. I přes značné rozdíly mezi nimi jsou v podstatě všichni úplně stejní a proto většinma z nás, "náctiletých", si o rodičích myslí to své, překvapivě často teda hlavně to sprosté. Samozřejmě, že u mě to tak nením jelikož u nás panuje absolutní soulad a harmonie mezi dokonalou matkou a stejně tak dokonale vychovanou dcerou. Jaká ironie!
Každopádně naši rodiče mají ten vzácný um nás vždy skvěle pobavit, ale předveším hlavně ztrapnit. To jim jde až podivuhodně dobře. Občas mám pocit, že snad všichni rodiče plánovaných i neplánovaných dětí povinně podstupují státem dotovaný kurz na téma "Býti milujícím rodičem". Opravdu totiž potěší, když Vás Vaše matka před Vašimi známými a kamarády s láskyplným cucháním pracně a čerstvě učesnaých či nagelovaných vlasů, vytaháváním buclatých tvářiček do stran oslovuje 'prdelko, beruško, puclíku' nebo jinými přezdívkami z dětství. Stejně tak potěší i rodičovské rady před odjezdem na výlet typu "nezapomeň na slušné vychování! Teple se oblékej! Máš s sebou tu pláštěnku a gumáky?" díky kterým si rázem člověk cítí jako obsolutní idiot, i když mu musí být naprosto jasné, že to tak zákonitě mají i ostatní. Však rodiče umějí i slušně pobavit., třeba větami "Nemám tě jít doprovodit?" před odchodem na pařbu či, jak oni velmi rádi říkají, na tancovačku nebo zábavu. To už pak opravdu dostává moje bránice zabrat. No hodně!
A co třeba návštěva? Váš(e) kamarád(ka) nebo nedejbože Váš(e) přítel(kyně) k Vám přijde a většina starostlivých maminek kromě otázek typu "Nemáte hlad děti? Nepotřebujete něco?" při dlouhé chvíli vytahuje rodinná alba a baví přítomné Vašimi trapnými zážitky z dětství. Však naši rodiče nás i mnohému naučili, například moje matka mě naučila logice: Na mojí otáku "A proč?" vskutku stručná a výztižná odpověď "No protože jsem to řekla!". Díky mojí matce jsem i neuvěřitelně ohebná díky větám typu "Podívej se na ten flek, co máš na zádech!". A naučeila mě také základům náboženství větami "Modli se, aby to šlo z toho koberce dolů!".
Naši rodiče jsou v podstatě prostě ojedinělý a nenahraditelní. I před všechny jejich chyby je stejně máme rádi, poněvadž po celém světě jsou miliony a miliony dětí, které by i za ty, podle nás, nejhorší rodiče dali opravdu cokoli.
