na hrob neznámého wojína."...
A co na to Neznámý wojín?
W čele klaka, pak ctnostné rodiny
a náruč chryzantém...
Černá saka a žena hrdiny
pod paží s amantem...
Kytky w daních
a pásky smuteční,
ciwí tu před branou...
Ulpěl na nich pach síně taneční
s bolestí sehranou...
Co tady čumíte? Wlezte mi někam!
Copak si myslíte, že na to čekám?
Co tady ciwíte? Táhněte domů!
Pomníky stawíte, prosím Wás, komu?
Jednou za čas se páni ustrnou
a přijdou poklečet... Je to trapas...
Když s pózou mistrnou, zkoušejí zabrečet...
Pak se zwednou a hraje muzika
písničku mistrnou.
Ještě jednou se trapně polyká
nad hrobem s lucernou...
Co tady ciwíte? Zkoušíte wzdechnout?
Copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?
Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?
Kašlu Wám na fangle, já jsem chtěl kněze...
Nejlíp je mi, když kočky na hrobě w noci se mrouskají,
ježto s těmi, co střílejí po sobě wůbec nic nemají...
Mňoukaj tence a nikdy neprosí.
Neslouží hrdinům, žádné wěnce
pak na hrob nenosí Neznámým wojínům...
Kolik Wám platějí za tenhle nápad?
Táhněte raději s děwkama chrápat.
Co mi to říkáte?
Že šel bych zas? A rád?
Odpowěď čekáte?
Nasrat! Jó NASRAT!!!!
