Nekoukej...ČTI...Přemejšlej  



život je kurva!   14.Duben 2009


všechno to,
co by chtělo.
Nevědělo,
že to stroskotalo.
Cestu dozadu zasipalo.
Odešlo,
a brečelo.
Nauč se žít.
Kousek tohodle chtít.
Zákon:"nejdeš, z cesty sejdeš" ctít.
Nekoukat se zpět,
prostě čekat až bude líp.
Jednou šlapá vedle.
Chcípá z tebe.
Kurka chleba,
padlé nebe.
Nech už toho vole.

Nikoho nechci.
Nikdo nesmí chtít mě.
Nebo mu ublížím,
to já umím nejlépe.
A každýho z těch čůráků varuju,
že nemaj ponětí,
s kým si začnou.
akorát všechno odsouhlasí
a dodaj že to se mnou zvládnou.
Hovno - to říká každej.
Řekni mi něco,
co by jen tak někdo o mě nevěděl.
Myslíš, že znáš mě lépe
než ti před tebou.
Hele stáhni se,
než moje rozvahy s tebou vyjebou.
Neříkám, že po nikom netoužíš,
neříkám, že nikoho nemám.....
jen trošku jinak než se to služší.
Ale já tyhle zákonodárný lidský vztahy prostě neuznávám.
Kdysi člověk za tohle byl by ukamenován.
Proto si to možná taky tak užívám.
Prostě jen vojet a jít dál.
Odhodit, bez reklamace.
Asi měla sem ti říct, že je nepřijímám.
Přídu ti jako svině?
Takhle já to prožívám,
hajzl je ten kdo se pod tímhle kryje.
Já raději dopředu vědět vždycky dám.
Je to vlastně k hovnu, prostě jen - "já ti to říkala!"
Trapná obrana na to, kdo jsem.
A čím sem se jevila.
Měla sem moc ublíženo.
Bejt kurvou mi není jedno.
A taky nejsem, nedělám to.
Jen všichni žárlí v jeden moment
zrovna na toho dalšího.
Mohli by si sednout a celkově pokecat.
Takový pomluvi co by vrhli nechtěla bych poslouchat.
jeden lepší milenec než ten druhý.
Sorry, že sem s tebou byla.
tebe si nevážila,
ale sex je vždy to jediné,
co mi chybí.
Chci už mít rodinu a děti.
Jen ne manžela na celý život.
Chci už mít dům a štěstí,
jen sama bez toho druhého.
To jsem já,
bývalí to nezaskočí.
Láska je jen kurva marnivá.
Já kurva bez řečí. napsal/a: Pimpula 12:59 | Link komentáře (0)



Možná   11.Duben 2009


Asi život ubírá se jiným směrem,

ale i to dá se překonat.

Vždyť nic není prohrané předem,

skutků můžeš ještě vykonat.

 

Nic není předem prohrané,

a je za co bojovat.

I když máš myšlenky nezvané,

s životem nemůžeš je spojovat.

 

Bolest druhých,

pomáhá nést naši vlastní.

Prolévám slz suchých,

ale co Ti ostatní.

 

                       Peťula Veselá

napsal/a: Pimpula 20:41 | Link komentáře (0)




Život se jí žije,

když je bez naděje.

Člověku se chcípá,

když zubatá se směje.

 

Nejraději byla by už pryč,

jenže tělo pomalu umírá.

Když už ke štěstí našla klíč,

Stále se ještě probírá.

 

Je to věc nutná.

Smrtce krev chutná.

Špatné je to žití,

Když člověku není zbytí.

 

Prostě se to stává,

Něčí tělo padá.

 

A tak končí život.

Gravitace vyhrála.

Rakev a za ní doprovod.

Pro lidi se rozdala.

napsal/a: Pimpula 20:37 | Link komentáře (0)



SmokE  


Snažíš se začít znovu tu dobu.

Dobu, kdy pálil se iont i ze stromu.

 

Bohatí bezďáci vozili se v limuzínách.

Chytrý vandráci pařili na reggae-pařbách.

 

Kde je ten čas,

kde je ta doba.

Jsi jak slizkej plaz,

Měl bys začít znova.

 

Vymíraj bezďáci,

Topí je prachy.

Tak moc byli krkavci,

Až přišli krachy.

 

Pole pokáceli.

Palice dopálili.

Huliči odcházeli.

Tady hulit jim zakázali.

 

Cítíš se sám na celém světě,

jenom těch keců je tu mrtě.

 

A tak to končí.

Doba pominula.

Sama se loučí.

Sem už nezabloudila.

 

napsal/a: Pimpula 20:16 | Link komentáře (0)



Ty víš, že si to ty   08.Duben 2009


Chci toho koho nemůžu mít.

Ako člověk sice může mít vše,

Stačí jenom chtít

A kolikrát být zmrd

Já chci ale zmrd bejt prostě neumim..

tohle fag nedokážu

Nedá se zapomenout

Vždycky si mi tvrdil že tě miluju

Možná že měl si pravdu

Každopádně na tebe nezapomenu

Svírá se mi žaludek

Jen co si na ty chvíle vzpomenu

Co to znamená?

 

„Dal si mi křídla…

… a já uletěla“

„jen když holubice chtěla se vrátit,

jiná už tam vrkala“

napsal/a: Pimpula 23:59 | Link komentáře (0)




  • Je normální jaký život dává rány
  • Je jasný, že boje nikdy nejsou vyhrány
  • Hodně záleží na lidech, co vydrží s námi
  • Hlavně hledět si pravidel, co byli dány
  • Jeden velký masív gembleřiny
  • Sázíš, ryskuješ
  • Dáváš, přijímáš, prožíváš
  • S jakým strachem vstupuješ do arény
  • Občas až moc lehce a přesto těžce snášíš rány
  • S každou další stopou to nabírá úplně jiný grády
  • Je rozdíl jít blátem nebo zcela smočenej potácet se kaluží
  • Ustát těch dnů, co furd jenom prší
  • Prochcaná duše, srdce, víra
  • Chčije a chčije, hnusná špína
  • A ty víš, že nic jen tak nepřestane
  • Vsaď si schválně, za jak dlouho na kolena s držkou v krvitě to dostane
  • Nejde rozlišovat který směr je lehčí.
  • A už vůbec nečekej, že stát na místě je to nejsnazší
  • Bojuj, per se nebo zdrhej
  • Je jedno jak moc si odvážnej, nebo silnej
  • Snažíš se přežít, nezledovatět až do morku kostí
  • Zadržet tvář když kolem lítaj pěstí
  • To potom každá malá pauza je kurva štěstí
  • Nemá cenu sledovat, kam směřují tvé kroky
  • Každej úsek jenom samí hovna
  • Boj předem marnej jen ovládnout tyhle sračky
  • Divil by ses co všechno člověka jen tak neodrovná
  •  
  • GAME OVER
  • THE END
  •  
  • Krev se sráží
  • Hlaveň padá k zemi
  • Náboj nepoužit stále v ráži
  • Tak tam stojí
  • oči vpřed hledí
  • Dnes ne
  • Dnes se ještě neproletí
  • Ten výraz vobrovských očí
  • Skleněných jak led
  • Je fascinující,
  • na co všechno dívat se vydrží
  • Následkem prorytá na věky paměť
  • Uvědomění s prvním mrknutím
  • zhroucení ve vodě a soli
  • Tvář smočená, bitva ukončená
  • Si výtěž … ty si přežil
  • Raději nepřemýšlet
  • Co tohle utrpení končilo by dřív
  • Bylo kratší cesty
  • Nechtěj ale nalézt odpověď
  • Ať nespácháš poslední hřích
  • Nezapomeneš
  • Jen slož karty!!!
napsal/a: Pimpula 23:52 | Link komentáře (0)



Dědo!  


Já nevím jak je to daleko,

ale čím je to blíž,

tím hůře to snáším.

Jen tak slepě přímě

krok za krokem

po dnech kráčím.

Pomalu mi příde,

že mě to zničí dříve,

než-li to nastane.

Tak moc se bojím té chvíle.

Říkám si,

že sem na to připravená,

ale nejsem.

Ani nevím,

jak na tohle člověk dokáže se připravit.

Je tolik věcí,

které bych mu chtěla vysvětlit.

Nejdříve sem ale nesměla

a teď už je pozdě.

A až bude opravdu pozdě,

pak mi tento čas bude přicházet včasný,

ale to už bude taky pozdě.

Zaslouží si umřít s pravdou

a nebo v klidu?

Tohle vše mělo proběhnout jinak.

Takhle to prostě nikdy nemělo být.

Nic už se nedá vrátit zpátky.

Posrala sem v životě hodně věcí,

ale téhle jediné strašně lituju.

Nedá se napravit,

a ponaučení z ní vzít také ne.

K čemu tohle všechno tedy bylo.

Asi moje životní prohra.

Je mi to tak líto……………………………………………………………………………………….. dědo.

napsal/a: Pimpula 23:27 | Link komentáře (0)




Vážený panePrezidente,

 

            Jmenuji se Petra Veselá a studujiBabické gymnázium OPEN GATE.

Píši Vám, jelikožbych se chtěla vyjádřit ke vzniku konfliktu v Darfuru a zdůraznit situaci,které by se mělo pomoci. Což se, podle mě, týče jak ostatních demokratickýchzemí, tak i České Republiky.

            Kmeny Darfurských černých Afričanů akmeny Darfurských černých Arabů sdílejí neúrodnou a na zdroje velmi chudouoblast, ležící na periférii Súdánu, daleko od úrodného nilského údolí.Nedostatek základních životních potřeb vedl v heterogenních kmenovýchspolečnostech k polarizaci na etnickém základě a následným vojenským střetům.

Násilí v Darfurupokračuje do dneška a zdá se, že jediné, co by mohlo pomoci v řešení dodosavadníchsituací je masivní nasazení mezinárodních mírových sil OSN, společně sdůsledným politickým tlakem ze strany nejmocnějších zemí světa.

            OSN může být také i základem řešeníkonfliktu v Darfuru a krokem k vyřešení humanitární krize.

            Bohužel jednotek není dostatek prouchránění tak velké země. A je také velmi málo pravděpodobné, že by vládnívojska mohli tak obrovský problém bez posil vyřešit,

když se zeminenachází žádná efektivní vojenská síla, která by Súdán přinutila změnit jehosoučasnou politiku. Súdánská vláda tak může stále doufat, že konflikt budeeventuálně vyřešen rozhodujícím vítězstvím vládních vojsk.

            Ukazuje se tedy, a poslední zprávy zDarfuru to potvrzují, že bez intervence třetí strany bude súdánská vláda inadále usilovat o vojenské řešení, či minimálně o vytvoření co nejvýhodnějšípozice před případným vnějším donucením k zastavení bojů.

Nejvíce ohrožovánje neustále právě Darfur, kde se nacházejí pouze nedostatečně vybavené jednotkyAfrické unie, proto súdánské vládě vyhovuje právě možnost pokračovat vevojenských operacích a genocidě.

            Bez zásahu intervenčních vojsk nelzezabránit dalšímu vraždění civilního obyvatelstva ani pokračování válečnéhokonfliktu. OSN by mohla pomoci nastolit stav vedoucí k vytvoření takovýchpodmínek, v nichž se ani jedné straně nevyplatí v konfliktu pokračovat. Vsoučinnosti s mezinárodními politickými aktéry a humanitárními organizacemi byjednotky OSN mohly rovněž garantovat bezpečnost a návrat uprchlíků.

            Nezbytné ale také je, aby seodzbrojili veškeré jednotky arabských milicí. Také je ale pro řešení konfliktudůležité ustanovení politické reprezentace Darfurských Afričanů včetněvytvoření jejich vlastních ozbrojených sil. Konflikty v Darfuru nedokážívyřešit totiž ani mírové smlouvy.

            Mezinárodní intervence OSN můžepřinést uklidnění situace izolováním válčících stran a nastolení podmínek pronávrat a integraci uprchlíků. Odzbrojením milicí a ustavením regulérních vojskpodle dohodnutého a přijatelného schématu bude nastolena místní mocenskárovnováha. Za přítomnosti mezinárodních jednotek se může otevřít cesta křešení, ve kterém budou uspokojeny politické a materiální potřeby darfurskýchAfričanů. Oba aktéři konfliktu by tak už neměli mít natolik vážné důvody, abypokračovali v bojích. Přinejmenším náklady války nevyváží možné přínosy míru.Při oddalování účinné mezinárodní intervence však nelze vyloučit další krvavéstřety mezi válčícími stranami.

            A proto si myslím, že do programuOSN by se mělo zapojit co nejvíce vládních stran, vojsk. Čím více dobrovolnýchmezinárodních vojsk by se zapojilo do programu OSN o nasazení třetí strany, dalby se snad problém konfliktu v Sůdánu vyřešit mnohem lépe, než-li vysílánímjednotlivých jednotek do Sůdánu.

Zapojení českýchvojsk do OSN na pomoc Darfuru by přineslo určitě další kapku naděje v tétoválce. Stejně jako u dalších zemí.

 

Děkuji za to, žejste se nad mím dopisem zaobíral a popřemýšlel nad tímto problémem.

Petra Veselá

napsal/a: Pimpula 01:14 | Link komentáře (0)




zabít - zabít

 

Jeden člověk zabil všechny, které miluješ.

Ty máš jen jeden náboj a ten vrah stojí naproti tobě.

Buď s tim budež žít ty nebo on.

Žádne potom....neexistuje.

Koho si vybereš?

napsal/a: Pimpula 01:13 | Link komentáře (0)




Vrátitse zpátky není vědomí

 

      Kde je tachvíle, kdy sme měli tolik věcí, loves, fellaz, každý sám sobě králem.

      Dávalo toto první, a taky to poslední, kdy mohl člověk bejt volnej...

Aje dobrý bejt volnej. Volnej, ale taky šťastnej!

Atak bojuješ...

Dochvíle...

Ažobjevíš se úpe dole.

Konečněsi se probral a nechápeš, nepobíráš, ako do čeho vlastně si spadnul...

Stačiljedinej rozmar.

         To takhle ta bytost chce víc, než jensedět, a čumět, a čekat, a přemejšlet. A pak - je konec, konec téhle flow.

 

         Vstanu a vím, že tu's se mnou byl, žeses mi včera dral mou cestou. Nečekanej zvrat do starého světa.

Tenhmat dolů...

Tavěta, ta zabukovanost, kde byla jenom prázdnota... V hlavě vytrvalost.

Cestana zpátek - „železná opona“.

         Poslechnout ho je víc, než-linejsvětlější chvíle. A jen já můžu rozhodnout, pro jakou dobu - proto nejdu.

Aletys uzvedl tu „oponu“, odkráčel zpátky tím kamením a blátem.                   Kolik toho 'žíla' bere, akolik zas prodává. A já sem nebyla první na popravě. Stojim tu ako každej, kdose přidává. Pro ten motiv, pro tu vizi, pro ten freestyle - nechala sem sepohřbít.

Tenflák cesty mohla být krásná schýza. Výhry a porážky... Asi sme poslouchalykaždej jen trochu skrz jiný bedny.

     

      „Jáodcházím...!“ Skončilo všechno, když ses pustil. Euforie zmizela, ty si jidorazil. Dnes už chápu, proč si to vyslovil.  

         Hej! Máš tu mladou ; máš tu svýnejblyžší krajany ; máš tu kšety ; máš tu freečko!“

Pročtu nejsi, já potřebuju s někým tady být... Sama nedokážu padat. Nemůžešzdrhnout, je toho celý městečko.

         Nezvedl si mě nahoru, neztáhnul si mědolů. Už mi z toho začalo v hlavě bušit. Teď přemejšlím, k čemu to je...

Víca víc se ztrácím.

Snímo tom, čím sme, čím sme byli. A pořád sem...

Aleje tu tma, a ty stále nepřicházíš.

Říznulsi mi srdce, visíš mi záchranu!

Vytáhnimě nahoru, já chci být s tebou...Chci do nebe.

Dušepláče, srdce strádá! Chybíš! Ptají se ako, kde mají kamaráda.

        

         Jen samí špatný cíle, za to mi životnestojí.

Vrátitse na začátek není vědomí!

Nechcibýt druhá, nechci být poslední... Chci jít s ostatníma.... Nechci bloudit toutmou sama. Nechci znovu stát se tím, co člověka topí.

Kdyžvzpomenu si na ten rozmar, „nirvána“ stále dál mizí.

PřeceVšichni za jednoho a jeden za všechny. Já nemůžu to pochopit, tak mi to porsímvyvětli!

Checkujto „deto“. Tam sme teď, tam sme byli. Nemysleli na odchod. Řekni, už je vážněčas jít?

        

         Byl si první - kdo odpověděl, kdo sevzdal bo spíš vyhrál. A já du za tebou, já se tě jen tak lehko nepustím. Tynemůžeš mě tu nechat. Já nechci smát se bavit, nechci už nikdy po ulicích samabludit.

Bylomi to jedno. Mysl to otupovalo. Oči mi tekli, jak se vše vypařovalo.

Takmálo zachrání velký problém, a ako lehko se do něho dostávalo!

         Z cigarety dým stoupá nahoru, chci aťje poslední. Chci za tebou. Musim, tenkrát řekla sem si, že pudu. Ale ako nožkymě tam nenesou. Nakonec všichni se na mě vykašlou.

 

         Poslední obejmutí a pak čus, já duzpátky nahoru. 

Šlejškaje už moc v tak dlouhou dobu.

Ajá takhle to nechci - ne, takhle ne. Já du pryč. Cejtim, že inak propadnu.Nejsi ty pro mě, nemá tenhle svět cenu. Je moc jinej, a ako těžce dá se v němžít, a ako lehko si ho lidi zvolej. To se potom dobře probírám, a bubnodostávám.

Raneckapes, žádný love... Ber to takhle!

Užmockrát prohrábla životem mi ztráta. Ako ten bič dokáže podlomit kolena, tatíha strhnout záda. Tváří do louže, rychle vstát než tělo ušlapou. Byla semdobita přes svojí show.

Dvapřátele si našla, pět jich zase ztratila. Ale pořád stála tady pevně na nohou.

 

         My, první v žebříčku okrajespolečnosti. Taháme se jen tak bez výrazu ulcemi. Potřebovala sem tohle, kdyžneměla sem kam jít? Nepotřebuju to ani teď, když už konečně můžu odejít.

Skočimčistá.

...Aleco zbude pak...

         Asi nemám vůli se rozhodnout, ako mámtu moc. A to je víc, než žít si pro marnost. Už toho bylo prostě dost.

 

         „Hej, máš tu kluka!“

 

Chtělasem nahoru, ale první, kdo se z toho na zlatý vyhrabal, první zase skončil...Těžko se vylézá, lehko zpátky se vrací. .

..Smůlabo štěstí...

Apak, že do tý samí řeky nemůžeš jít dvakrát!

Holtani ako bojovat se někdy nevyplácí.

napsal/a: Pimpula 01:13 | Link komentáře (0)


< Novější články | Starší články >