Těžké knihy...

Myšlenky ještě těžší

        Jsou v  nich ukryté

Čtenáře nepotěší

       Řádky jinotaji nadité

Jen vrcholky hlav

Koukají zpoza knih

Knihomolů dav

Skrytý hněv a potutelný smích

..autorů...

          Pomíjivé Mladí

Věčné zdá se být

hebká kůže ....

s radostí se hladí

         Nechceme ho nechat jít

Čas však zatne drápy

Do kůže ti začne rýt

Rýhy, temné vrásky

      a  svěží vzhled

Jest rázem skryt.....

Lidské hmoty stojící opodál

Nevšímavě čtou si noviny

Kolem sebe neviditelné bubliny

Chrání je před hroty světa

Vzdalují se od sebe

Aniž by se znali

Mizí pomalu v dáli

Stébel trávy dotýká se kůže

Cítit je vánek mezi prsty

A dychtivé paprsky

Snaží se proniknout

Krs koruny stromů

Posvítit si dolů

Na dva náprstky

Do sebe zapadlé

Nehybné

vzdálené realitě

schované před světem

 schoulené v ochranné ulitě

Hřejivý pocit z prožitku vedví

Ústřední topení skryté pod bedry

Zapnuté na plné obrátky

       oba jak zahřáté lázeňské oplatky

sladký pohled, ještě sladší ret

dvou sušenek vášnivý střet

         jen cukr se z nich sype

se srdcem uprostřed,

          co cukrář pečlivě vypek

navzájem hledají tu nejsladší část,

když pozvolna odtikává čas..

Potkala jsi anděla

Stává se to zřídka

Roztáhl svá křídla

Zahalil tě do nich

Na cestě polní

Čas utíkal kolem

V ten moment

pro tebe

však zvolnil