26.Listopad 2008,09:46
ja se fakt snažím a ono to fakt nejde...
balík větší, než co se do dveří vejde,
nechal pošťák na zápraří
a kolemjdoucí do něj vráží
obchází ho a přechází na druhý chodník
jak tichý pomník stojí tam vedle schránky
a já se na něj dívám z okna, nevycházím - strachy
prosím, odneste si ho už někdo!
já ho nechci - vážně!
klidně ho spalte, je mi to jedno!
kříčím jen tak nerozvážně
stejně vím, co se v něm skrývá
ďáblův stroj, co oheň plyvá
nebo zabalená černá díra
co mě vtáhne a už nepustí...
promiňte vážení, to si vážně odpustím
 
vložil: Some_one_else
Permalink ¤ a tak ¤ 0 komentářů
23.Listopad 2008,12:53
Sám v sobě
se sebou a pro sebe
jedinou jistotou
jistotou nevyzpytatelnou
drženou pevně za pačesy
a čekání, že mě někdo spasí
u zvonku ode dveří
o kterých beztak nikdo neví,
protože zarostly mechem

u konce s dechem
už jsem a na zvonek
zvoním si sám
morseovkou zprávu
do světa pípám
- .-  -..  -.--   .--- ... . --

 
vložil: Some_one_else
Permalink ¤ básně z dásně ¤ 1 komentářů
20.Listopad 2008,00:18
Stojím ve frontě
a nevím, na co čekám
snad někdo to tak chtěl
že nachomítla jsem se náhodně
do řady lidských těl

čelím tu vstříct osudu
který zas čeká na mě
postupuji odevzdaně


a lidé se rozhlížejí a pátrají
ve svých tvářích
zda dostanou potvrzení, "jste tu správně"
otázka pojatá existenciálně
čekaje na autobus číslo 317
a nebo na jiný autobus
nebo na banány
či další životní rány...



 
vložil: Some_one_else
Permalink ¤ básně z dásně ¤ 1 komentářů
18.Listopad 2008,10:33
Jak nenápadně se ohlédnout
jak záminku si najít
jen obrazu podlehnout
odrazu v mém oku
zrzavému okamžiku
co zmizí, až skončí přednáška
platonická láska na 45 minut
co zákonitě musí minout
a mine a čas plyne
a vše je krásné a nevinné

zapsáno na okraj sešitu během jedné páteční hodiny
 
vložil: Some_one_else
Permalink ¤ básně z dásně ¤ 0 komentářů