ja vim,ze se smeju,ze se chci smat,ale nekdy to,co clovek citi uvnitr,nekdy to za ten smich schovat nejde...Nekdy??nikdy se to neda schovat...ale budu se smat porad a porad budu vesela,ne vsak stastna!!Kdy prijde ten den,kdy uz konecne poznam,co je to byt stastna...?Nekdy mam pocit,ze uz je ten den na blizku,ale pak vzdycky zjistim,ze to byl jen sen...Ono,sny sou krasne,pokud za tebou nebeha nejaky uchyl se sekerou nebo motorovou pilou,ale nekdy i ty krasne sny,te dokazou uplne potopit...Potopit na samotne dno a potapet se vic a vic...to uz clovek nedoufa ani v to,ze nekdy vyplave...ikdyz by vyplavat chtel,porad je na tom dnu neco,co ho drzi a nechce ho pustit...chci odejit nekam,kde bych konecne poznala to,co je to byt stastna...a taky vim,ze na tomhle svete se to urcite nikdy nedovim...je mi lito,ze to musim rikat takhle,ale tak to bohuzel citim ja...Ale i presto,ze tady to stesti neajdu,presto tady zustanu a budu bojovat aspon o sve misto mezi vsema tady...uvedomuju si,ze to abych mohla byt stastna musim nekde hledat!!A zacit budu muset u svych pratel...hlavne ne u alkoholu,jelikoz ten me mozna tak dostane nekam do sracek!!A proto rikam:BUDU SE PORAD JENOM SMAT!!!!!!!!!!!!!!