Tristram

A ve stínu hvězdy jsi ty, úplně celá zmáčená v mém potu
Ty víš co chci, abys vzdychla, ne jednou, ne trochu.
Trochu přitom zapomínám na své předsevzetí nepít, hltám tvé slzy a opíjím se něžností úderů našich těl.
Jsi to, co jsem tak dlouho chtěl, a na ostatní zapomněl.
Pohlť mě a vzlétni, do mých očí, do mých rukou, jen se dotkni, jednou pro radost a víckrát z touhy.
A v potu jsi ty, můj stín.