Tristram

Jak ti to říct, přišla jsi a jsi tu,
nevím co víc, já tady a ty tu
sedíš
tak nějak polonahá,
ve svých snech,
za očima máš pláštěnku a pod chodidly včelí hlavy,
ty kočičí tě studily.
Přijď si mě zase pohladit,
nechám ti jenom na tváři dva škrábance,
ostatní drápy mám vytrhaný,
ty dva mám pro tebe, víc než to nemám,
pak už jen sebe,
a tam nejde říct, že nedám...
pohled z druhý strany, tak nějak přes kyvadlo,
tam a zpět, přes světlo v uších,
lítáš ze svých hvězd, až zamnou,
i když spím.
Můžeš přistát, já už přestávám.
Dýchat,
pro tebe.