V pátek dne 13.6.2008 jsme se vydali se spoluhráči , teda kluky z Fbc Vulcane Cheb na vele známý turnaj do Liberce. Turnaj s názvem Nisa Open je jedním z nejlepších turnajů v ČR. Je to mezinárodní turnaj. Na cestu jsme se vydali již v 6 ráno , kdy jsme 3 jeli z FR.L. ( Já , Kapřík a Ouři ) , zbytek přisedal v Chebu , na sídlišti Skalka. ( Meny . Vali , Praži , Šíša , Vinci , Svoby , Bořek , Řezi , Roťák.)
Cesta byla poměrně dlouhá , vtípek střídal vtípek. V přestřelce a to do slova byl Řezi se Svobym. Ty se starali o největší zábavu s minibuse. Jeli jsme minibusem firmy - Adriana Tour , který nás svezla téměř za hubičku. Zbytek doplatku přidal hokejový klub - Františkovy Lázně , tímto jim ještě chci poděkovat.
Do Liberce jsme přijeli cca hodinu a půl před prvním naším matchem. Trojice odvážných , tedy Václi , Kapřík a Meny. Po chvilce hledání , jsme našli kancelář. V ní sídlila paní , která prováděla akreditaci. Nejdříve nás přivítala , poté musela uvařit mléko mladému synovi. Poté , co nám to vzdělila naše hlavy mířila se smíchem ke stropu. Dostali jsme všechny dokumenty , co se týče turnaje. Soupisku , rozpis , mapky atd. Už tímto jsem byl nad míru okouzlen. Nestačil jsem věřit svým očím.
Po příjezdu do haly , jsme se převlíkli ve vestibulu. Navlíkli jsme na sebe dresy , na zádech s nápisem město Aš. Někteří z nás vypadali , jako pasáci jiní jako pornoheci. Nic méně dresy forever.
K úvodnímu utkání na turnaji jsme se střetli s vele silným soupeřem. Byl jím Fbc Tbc 68 Ústí nad Labem. Dostali jsme nechutně jak se řříka "" na prdel "". Výsledek 15 : 0 mluvil za vše. Měli jsme pár šancí , tu největší měl Míša Řezi. Škoda , alespoň branka by to kosmeticky upravila. V zápase jsme nci nepřevdeli , báli jsme se hrát.
V druhém utkání jsme nastoupili proti Slovenskému mistrovi. Nebylo to lehké ukání , ale troufnu si říct , že jsme byli lepší. Nakonec jsme mohli být rádi , za remízu 4 : 4. Když , 40 vteřin před koncem jsme dostali smolou branku na 4 : 3. Slováci byli na koni. Neváhali jsme ani vteřinu a vzali si oddechový čas. Remízu 4 : 4 vystřelil Roman Bořil. Vypukla nefalšovaná radost. Všici jsme vlítli na hřiště a skočili na Bořka. Řvali jsme jak cíp , to muselo být slyšet až na Ještěd.
Po prvním hracím dnu , jsme tedy měli šanci na postup. 1 bod byl teoretickou šancí. Večer trávili hráči po svém , někteří si dali vodku , jiní se šli vyřvat na zápas Tachova. Velký kotel jsme utvořili v hale , bylo to v Liberci nevídané.
V noci cca v půl 12 se vydali čtveřice chlapců ( Meny , Vinci , Vali a Řezi ) na akci cca 20 km vzdálenou od Liberce. Přijeli cca v 5 ráno. Unešení , akce the best.
Ráno jsme vstali a šli na snídani. Jediný , kdo si pospal více byl meny. Není divu. Kapitán musel být připravený na zápas na 10000 % .
Další dvě utkání náš čekala. To první proti extraligovýmu celku Wizards Praha , který jsme sice prohráli 3 : 0 , ale byli jsme v zápase celku z Prahy minimálně vyrovnaným celkem. Škoda , Svoby netrefil odkrytou bránu , já a řezi jsme trefili tyč. Bohužel , je to sport. A bylo jasné , že si po čtrvtém zápase budeme balit kufry a pojedeme domů.
Do črvrtého zápasu jsme šli s cílem neprohrát a důstojně se rozloučit z Libereckým turnajem. To se také stalo. Remíza 3 : 3 byla zasloužená. Chtěli jsme vyhrát , bohužel to nevyšlo. Nisa Open jsme tedy zakončili s 2 mi body. A čekala nás dlouhá cesta domů.
Po cestě jsme měli několik zastávek a po 9 té hodině , jsme dorazili domů. Všici unavení z cesty. Tímto pro nás program kolem Nisy Open skončil. Snad příští rok postoupíme ze skupiny. A dostaenme se do většíhopodvědomí chebských firem a lidí.
Přijeli jsme v sobotu a hned v pondělí mě čekala další dlouhá cesta do Paříže. Výlet to byl krásný , to říkám předem. Čekala nás cesta celo - noční. Ráno jsme přijeli do Paříže. Zácpy jak cíp , není divu 10 000 000 obyvatel. + turisté.
V Paříži jsme toho dost shlédli : Louvre ( Lúvr ) , Eiffelovku , Radnici , Baziliku , sochu Svobody - né Romana Svobody :-D , večer osvícenou Eiffelovku. Fotil jsem o sto šest , avšak mé fotografické schopnosti jsou špatné. Přesto se hrstka fotek povedla. V sobotu večer jsme dorazili na hotel. Pokoje připomínali kajuty na lodi či trajektu. Pokoje byli po třech. Noc byla nezapomenutelná s jednou osobou ( ta osoba ví ) , krásný zážitek a pohotovost Wincentka , to bylo krédo noci a večera. Ta noc - 4 ever :-D. Však ty víš brouku.
Cesta domů byla také dlouhá a však jsme dorazili cca v 11 ve čtvrtek domů. Paříž je nádherné město , plné mafiánů a cizinců. Paříž je také obrovská metropole.
Přesto na tento výlet a na turnaj Nisa Open nikdy nezapomenu.
S pozdravem Wincenthek.