"MRTVOLNÁ"

Už nemůžu, nechci a nezlob se...
mé vnitřní "já" a polemika
znavená ve stresu utop se
negace své dveře odemyká...

Kde je to světlo? Slyším hlas
to byl jen červ, hlavu proděravěl
na mé duši se rozpíná kaz,
náhle závan optimismu se rozechvěl..

Ej, jak to máme pěkný den
ptáčkové zpívají, krásné to ráno
vše se mi jeví, jak naivní sen
i ty jsi růžová, ebenová vráno

Fuj, tahle idyla odporná
to nejsem já, táhni s tím pryč
já jsem ta osoba mrtvolná
co trčí ji z hlavy uhnilý rýč

Sedačky, lidi, koleje a vlaky
už to tu nesnesu
vám se to jeví, jak směšné plky
budete se smát až rakev si ponesu?

Možná, že deprese v hlavě mě tlačí
však tohleto období odporný jest
věřte mi do blázince bohatě stačí
neslyším, nevidím....chystejte lest.....

"K"

To co mě při životě drží
když se mi jeho smysl mlží
když trhá mě divoká zvěř
jsi to TY, to mi věř....