Přišla jsem na jednu věc. Podvědomě jsem to asi tušila, ale až dnes mi to konečně došlo!!! Ta nejjednoduší cesta, nemusí být zaručeně tou nejšťastnější! Odmítala jsem tolik oborů s tím, že mám na víc.. A teď když se mi k tomu osud ukazuje cestu, váhám. Proč proboha? Jen proto, že budu muset máknout? Že jsem líná?... Zahálka je morem lidstva. přesvědčil nás o tom už nejeden autor, jmenovitě třeba Čapek. A já si něco takového nemůžu dovolit. Štěstí neklepe lidem na dveře. To si musí každý vybojovat sám. Já mám svý ambice... tak proč strkám hlavu do písku, když přichází možnost jejich naplnění? Musím máknout to ano, ale o to úspěšnější a spokojenější pak budu. Mám vybráno... mířím do hor, zdolávat vrcholy, obcházet propasti. Mám vybráno, rovnou cestičku nechávám za sebou  ...