01.Březen 2009,15:42

  Dostal se mi do rukou nevhodný materiál. De facto jsem opět brouzdala v historii, ve které jsem neměla. A nestačila jsem se divit... A tak jsem se divila, myšlenky přicházely a odcházely, vyvstávaly otazníky a pak zase mizely až se mi v hlavě usadil úsměvný chaos. Je s podivem, jak rychle se můžou z lidí naprosto cizích stát naši nejbližší a i zpětně z těch nejbližších se můžou s úderem pár těžkých vět stát lidé našemu srdci vzdálení několik světelných let. A tak jsem bloudila mezi slovy, od jejichž vzniku nás dělí už moře času, a nacházela zapomenuté pravdy.

   Když jsem totiž procházela řádky jedné dávné konverzace, vůbec se nezdálo, že oním společníkem mi byl právě ten, koho teď znám pod úplně jinými přívlastky. Zamilovala jsem se do přeludu někoho, kdo vlastně vůbec neexistuje a ani nikdy neexistoval. Čas však smyl falešný nátěr, spadla fasáda pana Potěmkyna a přede mnou vstanul někdo úplně jiný. Zvláštní vědomí. Zajímalo by mě, zda má i protistrana takové zážitky se mnou. Jsem toho názoru, že je to nemožné :o)

    Kdybych se ještě měla vrátit k té historii, bohužel s instalací ICQ Lite, které tolik nezatěžuje procesor PC , byla veškerá historie smazaná a já už tudiž nebudu moci brouzdat v časech minulých. Jsem ovšem ráda, že jsem aspoň fragmenty z rozhovorů se svým drahým zachránila a v dobách největšího stesku se alespon k nim mohu uchýlit :o)... není toho mnoho a tudíž je velká pravdepodobnost, že je brzy budu umět zpameti  

 
kategorie: Můj svět
vložil: Wonder142
Permalink ¤


0 Komentáře: