Kouzelné odpoledne... a to doslova Výlet do Velkých Losin na koštěti... samozřejmě, až po získání "povolenky"... EJ!

  Civilizované chování ve společnosti, které vyvrcholilo přislíbeným umučením a po několika minutách rozpačitého smíchu ukončilo veškeré mé rozmazlovací snahy. Mám zakázáno se jej dotýkat. Děkuji pěkně, právě jsem přišla o pohodlné odpočívadlo. Po prvním dnu ve škole jsem byla velmi unavená. Ovšem i dřevěná opěrka může posloužit a já si onen zákaz ponechám dostatečně dlouho, aby litoval! Mé eso v rukávu

   "Marťo, netrucuj." Já a trucovat? NESMYSL!!!! Jen jsem si plánovala pomstu 
   "No ták, já už budu hodnej!"

   Tys hodný neustále, Miláčku, už jen proto, že zlobíš jen mě.

P.S.: Prasklo to! Veřejně a s hrdou tváří se doznávám... jsme pošahaní   Wepřov forever!