Tak se to stalo! Nemůžu uvěřit tomu, že jsem dočkala. Je to zvláštní. Nejde mi to do hlavy. Já jsem se asik zamilovala  a ten někdo zřejmě taky. Někdo tak unikátní. Jsem z něj upa mimo. Tvář mi už několik dní pemanentně zdobí potutelný úsměv a jsem nesmírně ráda, že už mě nějaká škola neokrádá o čas. O čas, který ted venuji jen jednomu... snění. Sním a těším se na další "rande". Je to až k nevíře!

   Nejhorší je, že když tak trávím toho času moc, napadaji me už i myslenky nehezký. A tak doufám, že se nikdy nevyplni a muj svet zustane rajem.