Na tohle jsem snad nikdy nevymyslim melodii. Jsem napsala, když jsem byla v depce a už hafo dlouho. A strašně mi to tenkrát pomohlo!
1,
Koukejme, co se to děje,
Že se ta brunetka tak směje.
Ve škole premiantka je,
Na čtyři nástroje hraje,
Maluje, tančí a zpívá,
Není moc zapomnětlivá.
Přátelům se školou pomáhá
A nerada se s nimi hádá.
Právě se před školou baví,
Všichni jsou veselí, hraví.
A pak se s nimi rozloučí,
Přijde domů a tam se rozbrečí
Ref.:
Svět je natolik povrchní,
Že mi vnitřní hlas radí: „Uprchni!“
Možná se někdo závistivě dívá,
Však nikdo netuší copak se skrývá
– pod povrchem.
A vůbec nic není jak se zdá
Tak řekněte mi kdo vlastně jsem já?
Kdo jsem já?!
2,
Ale copak se to děje?
A proč se ta brunetka chvěje?
Proč se po tmě pod stolem krčí,
A proč probůh v tom koutě brečí?
Poslouchej, ona není zticha,
Vzlykajíc něco si říká:
„Chtěla bych konečně někým být,
Ne jen tou, co umí poradit.
Tou, která zabývá se vším,
Však v tom „všem“ je prakticky ničím.
Chtěla bych být zvaná na akce
A ne jen vysvětlovat chemický reakce!“
Ref.: Svět je natolik povrchní…
3,
Už mě to vážně nebaví,
Znám řešení, i když bolavý.
Vženu si kulku do hlavy,
Jen mít na to dost odvahy.
Ani sebevraždu vlastní
Nezvládnu! Jsem nula, blázním.
A tak dál brunetka sedí,
Ještě chvíli do té tmy hledí.
Ráno se vypraví do školy,
Kde přátelům pomáhá s úkoly.
Zas snaží se být přívětivá,
Milá dívka, co se usmívá.
Ref.: Svět je natolik povrchní…
4,
Právě se před školou baví,
Všichni jsou veselí, hraví.
A pak se s nimi rozloučí,
Přijde domů a tam se rozbrečí.
Možná se někdo závistivě dívá,
Však nikdo netuší copak se skrývá
– pod povrchem.
čauky, to je dobře repovej textík :)