tak.. je teprve ctvrtek, ale vzpomnela sem si na cary minulyho roku. zrovna jsem sedela u pocitace a rozmejslela, jak a s kym pujdu parit, kdyz mi prisla zprava.. muj nevlastni deda umrel. mel rakovinu a byl na dvou operacich, pri ty prvni mu vzali skoro celej zaludek, pri druhy ho jen otevreli a prej uz to bylo tak rozlezly, ze s nim ani nic neudelali..  muj zivot v ty dobe? mela sem fofry kolem maturity a mistrovstvi, furt sem nekde litala, hlavne s mym pritelem petrem. na dedu jsem myslela, ale za tu dobu - od prosince 05, co mu zjistili rakovinu, jsem si neudelala cas, abych za nim jela. a tak jsem mu aspon psala zpravy, ze mu drzim palce a myslim na nej. byla to pravda. ale byla sem asi sobecka, nebo si nepripoustela, ze by to neprezil. a hele, stalo se to. bylo mi to strasne lito a nejvic sem si vycitala, ze jsem ho nevidela takovou dobu, ale na druhou stranu - bude to uz rok a ja mam stejne ulozeny jeho cislo, na ktery jsem mu psala, mam jeho fotku a vlastne pro me neumrel, protoze na nej myslim docela casto.
sice byl nevlastni, ale pro me byl mnohem vic vlastni nez ten muj druhej deda. poznala sem ho, kdyz mi bylo asi tak 10 a od ty doby jsem ho milovala, nejen protoze vyborne vypravel, mel strasne zajimavej zivot - nesnasela sem prochazky, ale kdyz on neco povidal, mohla sem jit bez prestavky, tak moc rada sem ho poslouchala:), ale taky byl uzasne chytrej a mel super styl zivota. a na stary kolena s babickou jezdili na duchodcovsky srazy a tancovali na valdemara matusku a chodili na bezky a jezdili na chalupu.. proste meli skvely stari.
ted o tom premejslim v kontrastu s babickou a dedou z tatkovy strany, ktery zadny kamarady nemaji, deda je sebestrednej a navic ma deprese, babicka je z nej hotova.. je to skoro citankovej protiklad. a ja si rikam - az budu stara, tak urcite budu jako ten 'muj' deda, proste si zivot uziju a vytriskam z nej, co to da:)
nejvetsi paradox je, ze jsem sice byla na pohrbu (strasny!!! fakt ma bejt pohreb rozlouceni s tim mrtvym? spis to vypadalo jako vstup do pekla, varhany vriskali, vsichni breceli a pak se sli veselit na obed..WHATTAFUCK??), nebyla jsem jeste na hrbitove. chtela bych tam jet, ale je to na morave, nekde pobliz vesnicky, kterou vubec neznam. mozna ani neni na mape?:) ale rekla sem si, ze tyhle prazdniny udelam velkej vejlet a pojedu se podivat za dedou. sice sem ten hrob nikdy nevidela, ale mam naprosto jasnou predstavu, jak vypada.. no, tak dneska to bylo zamysleni o mym dedovi. je to muj hrdina!:)

a poselstvi?:) opravdu plati, ze co muzes udelat dnes, neodkladej na zejtra..

a taky bych chtela podekovat magde, protoze nakonec byla jedina, kdo tu pro me byl - nasi byli na chate, segra v nemocnici a ostatni nekde kalili.. sly sme spolu do kina na pitomy ucastniky zajezdu, ale stejne sem byla hrozne rada, ze nejsem sama. a vecer vlastne jeste prijel peta a byl se mnou az do rana. dekuju:)