prave sem se jako spravnej selfish koukala na muj blog.. a chtela bych jen podotknout, ze az teprve ted sem se poradne zadivala na ten obrazek, co tam mam nastavenej v sablone.
no neni to krasa??
takovej hroznej klid, uplne vidim tichou noc, ani mozna zadnej vitr.. a skrz ten strom na me kouka ten mesic, tak ostrej, ze by mi klidne moh useknout nohu jako srp (to me vzdycky ucil tatka, kdyz sekal travu.. ten srp mel oranzovou rukojet a strasil me i ve snech..). no ale zpatky k tomu obrazku..haha..
proste musim rict, ze to ve me vyvolava vnitrni rozklad.. jako tentokrat ne myslenkovej, ale proste jen takovej ten.. jak vam najednou vsechno prijde hrozne jednoduchy.. a taky me prepada chut si vzit takovej ten ranec na holi, sbalit nejaky buchty a taky rohliky a hermelin a jit bosa pres pole a lesy jako frodo pytlik a na konci zjistit, ze ani nevim, za cim jdu, ale ze vlastne i cesta je cil.. (odkud to jenom je?)

ja vim, ze sem divna