Mami, tys mě (ne)rodila doma?
Jak má po padesáti letech praxe porodníka ověřeno i Michel Odent, porod by měl být posvátně intimní soukromá záležitost. I podle něho je ideální porod doma, a jako porodník chodí právě k takovým domácím porodům v Londýně. Jen se svou dulou, která má už čtyři děti, a umí prý neobyčejně dlouho mlčet. A plete. Porodní asistentky a duly, které při čekání na stahy a porod klientky pletou (jejichž psychika je tedy vyrovnaná a hladina adrenalinu velmi nízká), jakoby byly zárukou rychlých a bezpečných porodů. Rolí porodníka (u porodu doma v Británii ze zákona musí být „studovaná“ osoba) je většinou jen uklidňovat manžela.



“Přes třicet procent žen v Nizozemsku stále rodí doma,“ řekl o národu v zemi s nejnižší průměrnou nadmořskou výškou v Evropě Jan Nijhuis, profesor porodnictví z Maastrichtské univerzitní nemocnice. „Jsem pyšný, že Nizozemsko má stále tak vysoký počet porodů přímo doma. Jsme jediný západní stát, kde je toto číslo tak vysoké. Jsme unikát,“ doplnil.


Třetina nizozemských žen si vybere tradiční formu porodu na domácím lůžku, místo aby odjela do porodnice, jak je jinde zvykem. Ptáte se, jak je to vůbec možné? V naší době?
“Je vidět, že ženy v Nizozemsku stále věří v sílu vlastního těla,“ řekla nizozemskému rozhlasu porodní asistentka Beatrijs Smuldersová, zakladatelka Amsterodamského porodního centra, která přednášela v roce 2001 na konferenci Přivádíme děti na svět i pražským a českým zájemkyním, a potvrdila to, co čeští „odborníci“ stále odmítají akceptovat: „Těhotenství a porod jsou normální lidské věci, ne zdravotní zákrok.“


Odborníci doplnili, že domácím porodům prospívá fakt, že většina městeček má dobře zařízenou nemocnici, kam mohou ženu v případě komplikací zavézt, a mnoho žen se cítí doma natolik dobře a uvolněně, že intimní věc, jakou je porod, chtějí prožít v intimitě známého prostředí, ne mezi nemocničními stěnami. V zemi jsou taky tisíce vysoce školených asistentek, které se ženám věnují i v době těhotenství. Pomáhají jim. „Trend je samozřejmě sestupný, ale ne tak prudce jako jinde,“ říká Nijhuis.

Na pražské přednášce Michela Odenta se ke mně přitočila mladá žena a začala mi děkovat za knihu Nová doba porodní (Eminent 2002). Její první dítě, tříapůl letá dcerka, byla sice, přes všechny porodní plány a snahy, ještě porozena v porodnici, ale další dítě, syn, se před dvěma lety narodil, se vší parádou a pozitivními zážitky rodičky, doma. Pyšná maminka mi pak začala vyprávět, jak před čtrnácti dny její dcera chtěla vědět, jak se narodila. Po popisu porodu v nemocnici se zeptala: „A to jako bylo špatně? Tak proč´s to dělala?“ A chtěla pak vidět i místo, kde se narodila. Když uviděla porodnici, řekla: „Jsem krajně nespokojená!“ a dodala: „A příště to zařiď tak, jako s bráškou“.

„Bude asi ještě dlouho trvat, než objevíme skutečný význam soukromí pro bezpečný přirozený porod,“ řekl Michel Odent na zmíněné přednášce, a zopakoval, co myslí slovem soukromí: „Například necítit se pozorováni. Když se cítíme být pozorováni, stimuluje se náš neokortex, a porod se zpomalí nebo zastaví. Musíme být tedy opatrní, abychom do prostředí matky nezačlenili žádné zařízení, které by maminka vnímala jako pozorovací, například kameru. Přitom kamery jsou běžně přijímány bez jakéhokoli zvážení jejich dopadu na psychiku rodičky. Podobně tak i různá lékařská zařízení, například elektronický fetální monitoring. Existuje velký počet studií dokládajících, že používání tohoto monitoru má za následek nárůst počtu císařských řezů. Lékaři z toho bohužel toho dosud neudělali žádný závěr. Nebyli schopni tomu uvěřit.“


„Pokud bych měl shrnout, co jsem se za ta léta naučil,“ dodal Michel Odent, a nastavil tak zrcadlo masovému českému porodnictví, „tak musím říci, že nejsnadnější a nejbezpečnější porod nastává ve chvílích, kdy u porodu není nikdo, kromě tiché porodní asistentky nebo duly. Jinými slovy, počet komplikací roste s počtem zúčastněných osob.“


Doufám, že za pár let se budou jen některé děti svých maminek udiveně ptát „Mami, tys mě nerodila doma?“. A budou to považovat, právě tak jako ona zmíněná holčička, za handicap.

On to totiž handicap je

Blesk a hory


Poznatky z kongresu

Pořadatelem tohoto rozsáhlého kongresu byla Francouzská společnosti pro elektřinu a elektroniku (Société des Electriciens et des Electronicines), i když v organizačním výboru byli i zástupci sportovních a lékařských organizací (Nemocnice Chamonix, Spolek horských vůdců, ENSA, Francouzská asociace horských pilotů aj.).
--------------------------------------------------------------------------------


Proto i program byl ze značné části zaměřen právě na technické a fyzikální problémy: teoretické otázky vzniku různých typů blesků a výbojů, jejich možná předpověď. ochrana technických zařízení (vedení elektrického proudu, elektráren, telefonní sítě, letadel, raket, ale i aut, horských lanovek, lyžařských vleků, rozhleden), normy v různých zemích a opatření preventivní i zajištění likvidací následků poškození bleskem a požárů.
Z této technické části bych se chtěl zmínit p přednášce Cheringtona Mathyse (Denver, USA) o zásazích letadel v USA v letech 1963 až 1989. Jednalo celkem o 40 poškození letadel bleskem v průběhu letu, z nich bylo 9 komerčních letů a 31 soukromých. U 9 komerčních letů vzniklo 260 smrtelných případů a u 31 soukromých jen 30 úmrtí. Čtyři nejvýznamnější katastrofy: Zasažen Boeing 707 společnosti Panam (1963) a za letu explodovala nádrž - všech 86 lidí na palubě zahynulo. Delta Lockheed L 1011 byl zasažen bleskem při přistávacích manévru v Dallasu (1985) a přitom zahynulo 135 osob a 28 bylo zraněno. McDonell Douglas DC-9-31 byl v r. 1989 zasažen při přistání na letišti v Orlandu. nikdo na palubě nebyl zraněn, ale technik se v době blesku dotkl zevního povrchu letadla a byl přitom zabit. V r. 1973 byl za letu zasažen Fairchild FH 227B společnosti Ozark Airlines a všech 38 lidí na palubě zemřelo. Přímý zásah letadla je nebezpečný tím, že může vést k zásahu nádrže a výbuchu, oslní pilota, což může vést k nehodě, a konečně může poškodit elektroniku letadla. Toto poškození elektroniky bylo příčinou problémů letu rakety a vesmírné lodě Apollo 12na Měsíc v r. 1962. Při prevenci těchto typů zásahů je nutné rozeznat mraky, které jsou elektricky neaktivní a bezpečné a typ rizikových, bouřkových mraků. Přitom letadlo (i raketa) mohou působit jako iniciátor výboje.
Zásadní význam měla přednáška profesora Kitagawy (Japonsko, Ústředí ochrany před bleskem) o praktických metodách minimalizace úrazů způsobených bleskem. Ve výzkumném ústavu soustředil fyziky, elektroinženýry i lékaře a provádějí práce experimentální na zvířatech i šetření zasažených bleskem na místě nehody. Mají podrobně prostudováno 63 zasažených bleskem. U těchto zasažených hodnotili vždy podmínky, ve kterých byli lidé zasaženi, počasí, oblečení a nesené předměty, zdravotní problémy osob před zásahem i po něm, včetně výsledků lékařského vyšetření a typu léčby.
Podle typu zásahu se rozlišují čtyři způsoby: přímý zásah, boční zásah, rozvětvený typ (zasáhne svými větvemi více objektů na zemi) a zásah uvnitř stavem (indoor incidence). Zasažené dělil na "těžké" a "lehké", a to podle doby ústavního léčení (nejméně několik týdnů u těžkých). Přímý zásah vždy způsobil alespoň jedno smrtelné či těžké zranění. Na otázku, zda se mají odhazovat kovové předměty před bouří, odpovídá na základě své statistiky: ne. Je poklek či dřep tou bezpečnější polohou při bouři? Ne, tyto pozice samy o sobě člověka nechrání. Mohou případně i usnadnit boční zásah. Může způsobit zemní proud (krokové napětí) vážné poranění? Ne. Izolační vrstvy na těle (plášť do deště, fólie, gumové boty) nemají význam pro ochranu proti blesku. Případný flash-over fenomén vede ke zmírnění postižení vnitřních orgánů.
Na kůži se tvoří arborizační obrazce a kovové předměty zhoršují vznik popálenin kůže. Každý kovový předmět, který přesahuje hlavu člověka (hrábě, vidle, lyže) může sloužit jako svod blesku a rovněž sám i výboj indukovat. Pobyt ve vzdálenosti dva metry a kratší u vysokých předmětů nezajištěných hromosvodem (stromy, komíny) je nebezpečnější než stát v otevřeném terénu. Přímý zásah vede u 80% osob ke smrti a u 20% k těžkému poranění. počet osob současně zasažených při bočním zásahu je přímo úměrný podílů těžce zraněných. Asi v 9.5% se kanál blesku větví, a proto bývá zasaženo více osob i předmětů. Krokové napětí není přesně závislé na poloze zasaženého. Určité nebezpečí zásahu je i v dřevěných domech, dále v blízkosti spotřebičů elektrického proudu, zejména televizoru.
Okolo vysokých předmětů s hromosvodem je definována tzv. bezpečná zóna, jejíž poloměr se rovná asi výšce předmětu. Pro další bezpečný pochod se doporučuje vyčkat v chráněném místě, až se bouře vzdálí asi 10 km, tj. počítat do 30.
Bezpečnostní zásady při bouři:
1. Setrvat v chráněných prostorech (domy, autobusy, vlaky, auta) či v chráněné zóně o poloměru výšky vysokých předmětů s hromosvodem.
2. V otevřeném terénu vyhledat nejbližší prohlubeň a rychle se do ní přesunout. Pro přesun - po zásahu do blízkosti snad po při minuty do této lokality znovu neuhodí.
3. V horách opustit hřebeny a vrcholky, smažit se dostat co nejníže.
4. Při zásahu osoby ihned začít s resuscitací.
5. V túře se pokračuje, až když je bouře vzdálená 10 km.
6. Před túrou sledovat předpověď počasí a přizpůsobit ji těmto podmínkám.

Andrews (Austrálie) prezentoval své experimentální práce na ovcích, které byly v jeho laboratoři zasaženy vždy několika výboji, které snad byly ekvivalentní zásahu bleskem. Dráhu výboje fotografoval a sledoval i další funkce. Představa velmi časté poruchy srdečního rytmu po zásahu bleskem - tedy asystolie se spontánně nastupující bradykardií - je pouze zčásti pravdivá. Často dochází k druhotnému poškození srdečního svalu, což může nakonec vést i k úmrtí. Zástava dýchání je opravdu způsobena poruchou mozkového kmene. Přitom obvykle dochází ke spontánnímu obnovení srdeční akce, ale často se dýchání spontánně neobnoví. Pro srdeční zástavu (asystolii) prokázal roli stimulace vagu a v následné fázi tachykardie (u experimentálních ovcí) pak hraje roli buď výpadek funkce vagu či zvýšení cirkulujícího adrenalinu s následnou adrenergní stimulací. U všech ovcí došlo k výraznému poškození očí. Vzhledem k pozorovaným a fotograficky dokumentovaným drahám výbojů v těle jsou důležitými vstupními místy právě všechny tělesné otvory ("orificia") na hlavě: oči, nos, uši, ústa, a dále jsou tyto proudy vedeny v těle hlavně cévami. Ze zvukovodu se může výboj šířit na vnitřní ucho a přes vnitřní zvukovod (n. VIII a n. VII) do zadní jámy lební, k mozečku a horními kmeni, kde je snad tímto mechanismem poškozeno dechové centrum. Z očí mohou proudy pronikat i slznými cestami a přes hltan zase ke kmeni. V přednášce zmínil také snížení metabolismu v různých orgánech, což může vést jednak k prodloužení "doby přežití" orgánu (např. mozek) při anoxii a zástavě cirkulace, a na druhé straně tento mechanismus vede i k indukci pozdních "degenerativních" postižení těchto orgánů. Své teorie neopíral jen o svérázné laboratorní experimenty na ovcích, ale také analýzu ovcí zasažených v přírodních podmínkách i rozbor jednotlivých smrtelných zásahů bleskem u lidí.
Choppy (Francie) se zabýval nehodami způsobenými zásahem bleskem v jeskyních. Svůj materiál čerpal z oblasti Pyrenejí, kde je spousta dlouhých jeskyní navštěvovaných buď samostatnými turisty nebo s průvodci cestovních kanceláří. Přitom dochází k mnoha skupinovým zraněním. Důvody, proč jsou jeskyně při bouřce nebezpečné, jsou různorodé: blesk často zasáhne ústí jeskyně, v jeskyni je určitý pohyb vzduchu, který může usnadnit průchod proudů, existují různá lana a dráty či zábradlí, která slouží ve vlhkém prostředí jako dobré vodiče proudu. Také zvýšení radioaktivity v jeskyních vede ke zvýšené ionizaci vzduchu, a tím k lepší vodivosti v těchto prostorech. Návštěvníci jeskyní musí být o možnosti zásahu i prevenci a vzájemné první pomoci dobře informováni. Jistě platí zásada, že do dvou metrů od stěny či stropu může být návštěvník zasažen zemním proudem - autor to demonstroval na dvou smrtelných případech z malých jeskyň.
Gade (USA) referoval o velké frekvenci bouří a zásahu bleskem v altiplanu v Jižní Americe. Jedná se o náhorní oblast v Peru a Bolívii, nad 2500 m nad mořem, kde je dosti značná hustota obydlení. V této oblasti spadne v prosinci až březnu mnoho srážek a ročně se zde vyskytuje 50-120 bouřek na jednu lokalitu. bouře trvají průměrně 45 minut, frekvence záblesků je 15-20 za minutu, přicházejí náhle, v odpoledních a večerních hodinách. Lidí se často řídí různými jevy před bouřkou, aby se mohli ukrýt - např. bzučení a vstávání vlasů, jiskření uší dobytka. Jelikož většina obyvatel pracuje na polích a pase dobytek, je počet zásahu i fatálních případů velký. Dle úředních odhadů se udává 1200 zabití bleskem, a to proto, že se shlukují do těsných stád a mezi mokrou vlnou přeskakují noční výboje, jiný dobytek je ohrožen pro své rohy, jiný zase pro pohyb při bouři (např. nákladové muly). V krajině bez lesů bývají také zasaženy budovy - ty jsou kamenné a vždy u nich shoří střecha a zařízení. Obzvláště často jsou zasaženy kostely - zejména zvonice s bronzovými zvony. Prevence spočívá jednak ve vybavení hromosvody, jednak i předpovědi bouří a v informovanosti obyvatel.
Durrer a spol. (Švýcarsko) udávají ve své studii o zasažení bleskem ve švýcarských Alpách v letech 1991-1993, že zranění bleskem jsou ve Švýcarsku velmi řídká - 0.216-0.942% všech náhlých horských příhod. Ve tříletém období bylo bleskem zasaženo celkem 23 lidí, z nich 40% tvořili turisté, 35% lezení kombinovaném terénu a 25% skalní lezci. Z nich zemřelo 30%. Existují léta, kdy jsou bouře a zásahy v Alpách častější, tak v r. 1993 bylo 4 krát více osob zraněno než v letech 1991-1992. Všechny tyto nehody se staly v červenci a srpnu. Zranění bleskem vyžaduje přítomnost lékaře na místě nehody, a je proto nutné, aby tito lékaři byli patřičně proškoleni v anesteziologii a záchranářské technice. v letech 1991-1993 bylo ve švýcarských Alpách zachráněno různými typy záchranářských organizací 3438 lidí (turistů, lezců, horolezců, lyžařských turistů a skialpinistů).
Burtscher a spol. (Innsbruck) podal charakteristiku zranění bleskem v rakouských alpách. V letech 1986-1992 bylo v Rakousku registrováno celkem 1833 smrtelných nehod v horách. Z nich ve 12 případech (0.65%) se jednalo o úmrtí po zásahu bleskem. V průběhu sedmi let bylo v rakouských statistikách zaznamenáno 22 nehod způsobených bleskem, při kterých bylo zasaženo 63 lidí. Asi 20% bylo zabito a 40% těžce zraněno. Asi 65% nehod se stalo v exponovaném terénu (vrcholy, hřebeny, pilíře) či na cestách zajištěných kovovým materiálem. Většině těchto nehod bylo možné předejít, a to sledováním předpovědi počasí, přesným plánem cesty i včasným ústupem z exponovaného a ohroženého terénu při bouři. Poměrně často dochází v Rakousku ke zranění i při kontaktu s kovovým ohrazením pastvin při bouři i při pobytu na chatách, které nemají hromosvod. jeden zásah bleskem byl i při lezení v komíně. Průměrný věk zasažených byl 32 let, 40 mužů a 23 žen, 34 Rakušanů a 29 cizinců. Jedno úmrtí po zasažení bleskem připadá na dva milióny návštěvníků hor.
Darveniza (Austrálie) podrobně popisuje nehodu, která se udála při bouři v Lamingstonském národním parku v Queenslandu (100 km jižně od Brisbane), a která vedla k vydání předpisů o prevenci zasažení bleskem při specifickém typu rekreace - bushwalking. Jednalo se o výlet 19 školáků ve věku 12-13 let v doprovodu 3 učitelů. Přes nejasnou odpolední předpověď počasí se výletníci ráno vydali na 19 km okruh v nadmořské výšce 800-1000 m. Asi ve 14 hodin byla celá skupina zasažena bleskem, a to nedaleko vyhlídky, když podél cesty byly až 20 m vysoké stromy. Dvě děvčata, která se držela za ruce, byla zasažena smrtelně a přes okamžité resuscitační úsilí se dýchání ani srdeční akci nepodařilo obnovit. Ostatní účastníci výletu byli jen zcela krátce otřeseni a pak zcela bez dalších potíží. Při rekonstrukci celé nehody bylo zjištěno, že obě děvčata dostala boční zásah ze stromu, který se nakláněl nad chodník, děvčata měla mokré boty a držela ruce spojené nad hlavou. Pak byla vzdálenost mezi kmenem a prsty vyššího děvčete menší než jeden metr. Ve směrnici se navíc doporučuje, aby návštěvníci vyhledali v lese menší strom a byli vzdáleni od jeho kmene nejméně na vzdálenost své vlastní výšky. Od sebe mají být návštěvníci vzdáleni alespoň tři metry. Za bouře je nejlépe chůzi přerušit a dřepnout si s nohami u sebe a nehýbat se, dokud časový rozdíl mezi hromem a bleskem není větší než 10 sekund.
Krider (USA) popsal nehodu na sedačkové lanovce v USA, kdy při bouři pasažéři seskákali ze sedaček a přitom se i těžce zranili. Obsluha zapojila protibleskové zajištění pozdě, až když došlo k nevelkému zásahu lanovky a zákazníci pocítili výboj. Rovněž je obsluha o bezpečnosti provozu za bouře nepoučila. Jinak je jízda na lanovce za bouře při zapnutém zajištění bezpečná.
Lee (Chicago) se zabýval různými mechanismy, které vedou k poškození tkání bleskem. Přímý zásah blesku může vést ke vzniku defektu v membránách či ke konfromaci - alteraci buněčných proteinů. Jako přídatný moment se uplatňuje i teplo s poškozením membrán. Elektrický proud procházející extracelulárními prostory produkuje velké množství tepla. Zvyšuje se permeabilita membrán.
Andrews (Austrálie) se zabýval jednak různými cestami zásahu elektrickým proudem při úrazech bleskem, jednak zásahy přes telefon. V Austrálii je úraz bleskem při telefonování zvláště častý. Je to dáno nedokonalým zajištěním telefonní sítě, velkými vzdálenostmi mezi lidmi, a tím častým telefonováním. Jedná se o úraz elektrický i akustické trauma. Při telefonování je nutné dotknout se uzemnění jinou částí těla, Úrazy bývají lokální - vnitřního ucha a bubínku, i občas mozku a postižení dýchání a oběhu, ale nikdy nedošlo k úmrtí.
Cooperová (Chicago) se zabývala dlouhodobými následky po úrazech bleskem, Zdůraznila multidisciplinární přístup, a to jak vědců základního výzkumu, tak elektroinženýrů a lékařů (zejména neurologů, neuroradiologů a neuropsychologů). Pro stanovení trvalých následků úrazů bleskem mají vypracován velmi podrobný protokol, včetně rozsáhlých pomocných vyšetření. Jako běžné následky po těchto zraněních udává: poruchy spánku, záchvaty, snížená tolerance námahy, slabost, poruchy zraku, sluchu, vegetativní stesky, brnění i bolesti končetin, kognitivní poruchy, deprese, poruchy paměti snížení schopnosti řešit problémy. Nejasný vztah ke zranění bleskem mají mít: artritis, syndrom karpálního tunelu, nádory (leukémie a lymfomy jsou nejčastější), endokrinní poruchy, fibromyalgie, myasthenia gravis. Jedná se o špičkový program, který je nyní ohrožen možnou reformou amerického zdravotního systému.
Ehler a Rotman (Česká republika) referovali o zranění bleskem u českých a slovenských horolezců. Za období 29 let byl blesk příčinou úmrtí čtyř horolezců (1.51% smrtelných nehod), u dalších šesti to byla pravděpodobná příčina úmrtí. Ve své druhé přednášce se Ehler zabýval dlouhodobými neuropsychiatrickými následky úrazů bleskem a srovnal je s následky úrazů elektrickým proudem.
Capelli-Schelpfeffer a spol. (Chicago) měli podobné sdělení o trvalých neuropsychiatrických následcích po zranění bleskem. B jejich sestavě se poměrně často vyskytovala spasticita, jako následek míšního poškození bleskem.
Další autoři se zabývali již mnohokrát diskutovanými aspekty mechanismů poranění bleskem, podmínkami v terénu, klimatickými faktory, organizací záchranné akce, první pomoci, zvláštnostech ve velehorském prostředí, včetně expozice výškách a chladu.

Chamonix-Mont-Blanc, 6.-9. června 1994
MUDr. Edvard Ehler, CSc.

Adresa autora: MUDr. Edvard Ehler, CSc., Pardubice, Sladkovského 1787, 530 02

NĚKTERÉ ASPEKTY VÝŽIVY HOROLEZCŮ (Dr. MACHOLD)

VÝŽIVA A VEGETARIÁNSTVí V HOROLEZECTVÍ A SKÁLOLEZENÍ

Článek se zabývá stravovacími návyky vegetariánů ve vztahu k fyzickému výkonu v horolezectví a skálolezení. Obsahuje také některé poznámky k úhradě energie a pitnému režimu v těchto sportech. Neklade si za cíl podat vyčerpávající odpověď na tento složitý problém.

Vegetariánství je chápáno většinou lidí jako zdravý způsob výživy, zatímco obyčejná strava "české" kuchyně je synonymem pro zdraví škodlivé stravování. Nutno říci, že na obojím je něco pravdy. Ani jedna varianta však neplatí na 100%. Hlavním symbolem vegetariánů je vyloučení masa ze svého jídelníčku. Někteří radikálnější škrtají rovnou všechny živočišné produkty. Dalšími, až extrémismem zavánějícími způsoby jsou fruktariánství, veganismus a další. Klasický vegetarián nesní sice maso, ale nebrání se vajíčkům, jikrám a některým dalším potravinám pocházejících z říše zvířat. Nedostatek živočišných produktů kompenzují zvýšeným přívodem zeleniny, ovoce a hlavně obilnin. Pravý ortodoxní vegetarián dokáže správnou skladbou jídelníčku hradit všechny nároky organismu na příjem potravy. Těchto vegetariánů je však velmi málo. Drtivá většina vegetariánů jsou lidé, kteří si vegetariáni říkají, ale v podstatě by se mohli jmenovat "bezmasožrouti". Vyloučí sice maso ze svého jídelníčku, ale nesnaží se a ani neumí jeho deficit nijak nahradit. Pak se u nich může projevit nedostatek vitamínů především řady B, nevhodná kombinace nasycených a nenasycených mastných kyselin a nedostatek živočišných aminokyselin (které jsou i v některých méně běžných druzích zeleniny) Jedná se závadnou deficitní stravu, která dříve nebo později vede k metabolickým poruchám, zhoršení tolerance fyzické a psychické námahy a těžko si s ním představit jakýkoliv smysluplný a náročnější fyzický výkon. Správný vegetarián si je těchto deficitů vědom a vyhledáváním různých "nevšedních" zelenin, klíčením zrn obilí a dalšími způsoby dokáže sestavit plnohodnotný jídelníček.

Horolezectví (nemám momentálně na mysli sportovní lezení po skalách) je sport extrémně vytrvalostní. Energie pro dlouhodobé výkony je v lidském organismu hrazena převážně z tuků. Sacharidy jsou určeny spíše pro rychlou spotřebu a zásoba glykogenu je vyčerpána velice záhy po začátku fyzického pohybu. Poté se zapojí beta-oxidace a začíná rozklad tuků. Tuky ve svých vazbách ukrývají více energie než sacharidy a energetický metabolismus je takto výhodnější. Trénovanost organismu spočívá (z hlediska výdeje energie) ve schopnosti efektivněji zapojit metabolismus tuků (beta oxidaci) do řetězce reakcí vedoucích k uvolnění navázané energie v potravě a zásobních substrátech, a tím k delšímu a kvalitnějšímu výkonu. Z tohoto hlediska se vegetariánský způsob stravování jeví jako nevýhodný, neboť vegetariánská strava je zaměřena na větší přísun sacharidů a naopak omezení tuků. Pravda a praxe je však poněkud jiná. Organismus vegetariánů se během určité doby bez masa dokáže "přestavit". Změní strukturu enzymů ve střevech a pozmění i kaskádu reakcí vedoucích k uvolňování energie. Znamená to, že výkonnost vegetariánů není nižší, ale ani vyšší než u normálních jedlíků.

Horolezectví je specifické jednou věcí. A to tím, že k obrovskému fyzickému vypětí zde přistupuje nezanedbatelný stres. Jak psychický, tak také stres z vyšší nadmořské výšky. Nástup psychického stresu lze částečně ovlivnit zkušeností a tréninkem. Stres organismu z nedostatku kyslíku a poklesu tlaku vzduchu je individuální, vůlí neovlivnitelný a vyžaduje adaptaci. Trénink a způsob stravování dokáže jen organismu ulehčit cestu, jak na tento stres odpovědět. Vystupňováním tohoto stresu se člověk dostává až do stavu, kterým je pak horská nemoc neboli nemoc z výšky. Organismus reaguje na stres vyplavením hormonů takzvané stresové linie (glukokortikoidy, mineralokortikoidy, katecholaminy), které mimo jiných věcí ovlivňují i metabolismus. Protože sacharidy jsou substráty pro rychlý zdroj energie, obrací se stresová odpověď právě na ně. Jestliže dojde k vyčerpání zásob sacharidů, startuje se kaskáda reakcí, které mají za úkol vytvořit z jiných substrátů sacharidy (glukoneogeneza) a tělo se tak snaží mít po ruce stále zásobu zdrojů energie pro rychlou spotřebu. Tento fakt mají na svědomí taktéž hormony stresové linie. V tomto případě, a vždy při dlouhodobém pobytu ve výšce nad 5.000 m.n.m. dochází k tzv. autokanibalismu. Organismus kromě sacharidů a tuků začíná energeticky využívat také bílkoviny vlastních tkání za účelem získání energie. Obnova bílkovinné tkáně je metabolicky velmi náročný proces, který netrvá dny, ale týdny. Tento postup nelze ničím zastavit. Ani vysokosacharidovou ani žádnou jinou dietou. Jediným možným řešením je sestup do nižších výšek a přibrždění stresu. Bylo provedeno mnoho výzkumů na téma, jestli lze ovlivnit nástup horské nemoci skladbou jídelníčku. Odpověď zní ne, nelze. Jediné co bylo prokázáno je možnost zlehčit její průběh a snížit vážnost její následků. Tento stav ale vyžaduje naprosto bezchybně metabolicky fungující a tréninkem připravený organismus. Trvalý příjem energie během výkonu ve formě sacharidů ( v malých dávkách a stále během výkonu - např. po půlhodinách nebo vždy při odpočinku) je tedy nejúčinnějším mechanismem "šetření" bílkovinné hmoty. Neznamená to ale v žádném případě, že by se horolezci měli pro výstup do vyšších výšek stát vegetariány !!! Není ale na škodu, když vedle obvyklého přísunu tuků zvýší příjem sacharidů jak po určitou dobu před výkonem, tak v průběhu výkonu. Doplňování "sacharidové" energie během výkonu je životně nutné. Alkohol a špek, jak je používali staří tatranští horolezci, mají sice vysoký obsah energie, vzhledem ke komplikovanému metabolismu jsou však jako zdroj během výkonu krajně nevhodné. Zároveň upozorňujeme na riziko vyčerpání energetických rezerv během sestupu. I zde je třeba energii stejným způsobem trvale doplňovat.

Co se týče sportovního lezení, zde už není kladen takový důraz na vytrvalost. Jedná se spíše o maximální sílu po určitou dobu. Také zde platí, že trénink naučí svaly lépe hospodařit s uskladněnou energií a při výkonu ji postupně vydávat. Jídelníček by měl být zaměřen různě v jednotlivých fázích tréninkového cyklu. Nárůst svalové hmoty potřebuje vysokobílkovinnovou dietu, trénink max. síly a vytrvalosti chce tuky a také sacharidy. Sacharidy lze též doporučit v průběhu výkonu. Trvá-li předpokládaný výkon do 1 hodiny, doporučujeme v době 60 minut před výkonem jedno menší jídlo (cca 250 kcal) obsahující převážně sacharidy o vysoké molekule (tzv. maltodextriny). Ideální formou je obyčejný pektinový pudink, případně upravený medem, který sníme během přípravy na cestu.

Pro delší výkony se připravujeme obdobně, je však třeba počítat s doplňováním energie během výkonu. Dobrou službu prokážou klasické ”traťovky”, tedy tyčinky s obsahem především sacharidů o různě velké molekule. Efektivnější, ale podstatně dražší alternativou jsou gelové maltodextrinové roztoky s vitaminy balené po porcích ve folii. Jíst je třeba průběžně a začít už hodinu po nástupu do stěny, Je nutné mít s sebou vždy zásobu, abychom se vyhnuli riziku náhlého poklesu výkonu při vyčerpání energie např. v exponovaném místě.

Krátce k pitnému režimu, který je velmi podceňován. Že pít se musí, ví snad každý, kdo se zabývá trochu více sportem. O úhradě minerálů v průběhu výkonu nebo až po výkonu lze dlouho diskutovat. Chtěl bych spíše poukázat na fakt, o kterém se toho moc neví a velice často se s ním setkávám. Není doporučováno pít v průběhu výkonu ani krátce po výkonu ovocné šťávy. Ty jsou totiž kyselé (i když mohou chutnat sladce) a vyvolávají poruchy vstřebávání energetických zdrojů ze žaludku a střeva a mohou vyvolat i výraznější trávicí obtíže. Ideálním nápojem je naředěný iontový nápoj nebo obyčejný čaj mírně oslazený medem. Pití ovocných šťáv jen prohlubuje kyselost organismu, a oddaluje tak regeneraci. Voda se z organismu ztrácí močí, ale především dechem a pocením. Dlouhotrvající výkon ve vysokých výškách vede k dehydraci, tedy snížení množství cirkulující tekutiny v krevním oběhu, tím k ”zahuštění” krve, horšímu prokrvení jater, ledvin, trávicího traktu, ale i mozku a svalstva včetně srdce. Následkem je i hromadění zbytkových produktů metabolismu, např. močoviny. Zhoršené orgánové prokrvení vede k hromadění kyseliny mléčné. Následkem je zakyselení (acidosa) organismu, vedoucí k dalšímu metabolickému stressu, který v některých případech může končit i smrtí. Podobně jako přívod energie je i trvalý přívod tekutiny pro těžce namáhaný organismus horolezce životně důležitý. Pravidlo je jednoduché - s každým soustem nezapomenout na doušek tekutiny a dbát na dostatečnou zásobu pro sestup.

Pohled na způsob stravování není jednoduchý. Závěr by měl být takový, že ideální způsob je někde na půli cesty od čistého masožroutství k vegetariánství. Bude-li někdo tvrdit, že vegetariánství je odvěká přirozenost člověčí, pak prachsprostě lže. Stejně jako ten, co bude hlásat názor bez čabajky do hor nelez. Lidský organismus je úžasně přizpůsobivý a nedělá mu problémy vyjít s tím co mu dáme. Jedinou chybou, která by mohla mít i katastrofální následky, je měnit zásadně jídelníček před plánovaným výkonem. To pak vede k poklesu výkonnosti, což by se v horách mohlo stát osudné. Každý by si měl najít to, co vyhovuje právě jemu. Jestliže někdo věří, že bez masa vyleze na vrchol a šunka ho stahuje dolů, pak má jistě pravdu, neboť lidská psychika je mocná zbraň. Jeho zásada však nebude fungovat u někoho, kdo má šunku rád a přestane ji jíst jen kvůli svému kolegovi, který se ho o tom snaží přesvědčit. Velkým argumentem vegetariánů bývá poukazování na spoustu úspěšných sportovců, kteří odmítají maso. Nejíst maso a dodržovat přísný životní režim, jsou dvě rozdílné věci. A nelze říci, že ten či onen je úspěšný, protože nejí maso. Vegetariáni mají blíže k přírodě a zdravému způsobu života. Otužování, jóga a asijská filosofie s meditacemi tvoří obrovskou pevnou součást zdraví a zdravého ducha vegetariánů. Proto si najděme každý svoji cestu. Nenechme si nic vnutit a nikomu nic nevnucujme. Pro všechny horolezce však upozorňujeme na životní nutnost průběžného doplňování tekutin a energie během celého sportovního výkonu, tedy i sestupu. Výkon tak bude bezpečnější a člověk rychleji zregeneruje síly pro další výstup.

MUDr. Machold Petr, MUDr. Těšínský Pavel, leden 1999

109T Nylon Taffeta PU Velmi lehká polyamidová tkanina s nepromokavým polyuretanovým zátěrem. Používá se převážně k výrobě pláštěnek a ponč.nahoru
210 Den Nylon Oxford Lehká a odolná nepromokavá polyamidová tkanina s trojnásobným polyuretanovým zátěrem.nahoru
420 HD Nylon Pevná polyamidová tkanina velmi odolná proti oděru, používaná na oděvy do náročných podmínek nebo k vyztužení namáhaných částí. Odolnost proti vodě jí dává čtyřnásobný polyuretanový zátěr.nahoru
450 HD Polyoxford Odolná polyesterová tkanina s prodyšným polyuretanovým zátěrem.nahoru
Aleutian Fleece Exklusivně pro Lowe Alpine vyvinutý tepelně izolující fleece (100% polyester) s vynikajícím poměrem hřejivosti a hmotnosti a výbornou prodyšností. Původní vzhled a vlastnosti si uchovává i při dlouhodobém aktivním používaní a praní. Vyrábí se v různých provedeních.nahoru
Aleutian Micro Grid Polyesterová pletenina nižší gramáže s lícovým chlupem střiženým do tvaru výrazné mřížky.nahoru
Apex Aerobic Lehčí, více elastický a prodyšnější materiál, vhodný pro sporty s vysokou aerobní zátěží v chladném a suchém klimatickém prostředí.nahoru
Apex Universal Nejuniverzálnější varianta materiálu Apex. Typickými vlastnostmi jsou vysoká prodyšnost, elasticita, voděodolnost a termoizolační schopnost. Oblečení z tohoto materiálu je vhodné do středních klimatických podmínek pro sporty s nižší aerobní aktivitou.nahoru
Aquatech Odolné tkaniny s polyuretanovým zátěrem vyvinuté s důrazem na nepromokavost. Jsou vhodné na oblečení určené pro volný čas a každodenní nošení.nahoru
Aquatex Ultra Guard Laminace porézní polyuretanové membrány na technickou látku vyrobenou z vlákna Tactel, voděodolná, prodyšná a větruodolná.nahoru
Aurora Fleece Kombinace Polartec 100 dvoustranného microfleecu se zvýšenou elasticitou pro maximální komfort pohybu. Lehký, dobře sbalitelný, rychleschnoucí materiál, ideální pro použití jako izolační vrstva pro aerobní aktivity v chladném prostředí.nahoru
Bavlna Klasický přírodní materiál s dobrou prodyšností, termoregulací a absorpcí vlhkosti. Bavlna je příjemná k pokožce, ale váže na sebe vlhkost, kterou absorbuje. Proto je používána ve směsi se syntetickými materiály, které vlhkost odvádějí.nahoru
Bistrech Termal No Wind Soft Shell úpletový elastický materiál odolný vůči větru a mechanickému opotřebení.nahoru
Bistretch Super Light Příjemný, tvarově přizpůsobivý dvoustranně elastický materiál s excelentním transportem vlhkosti.nahoru
BlocVent Tkanina opatřena neporézní membránou s vynikající prodyšností 26 500 g/m2/24 hod. a odolností proti vodě min. 20 m vodního sloupce.nahoru
BlocVent 2L Moderní dvouvrstvý laminát pro oblečení na expedice, horolezectví, skialpinismus, VHT, cykloturistiku, MTB, trekking, zimní sporty, vhodný i pro extrémní podmínky a fyzicky náročné, dlouhodobé aktivity. Neporézní hydrofilní polyuretanová membrána dává tkanině vysokou odolnost proti vodě i větru při vynikající prodyšnosti. Vykazuje výjimečnou flexibilitu a schopnost zotavení se i po extrémním vytažení, udržuje si vynikající vlastnosti i po dlouhodobém používání a neztrácí je ani při velmi nízkých teplotách. Voděodolnost min. 20 000 mm H2O, paropropustnost 26 500 g/m2/24 hod., Ret=4,53 m2 Pa/W.nahoru
Canyon Cloth Lehká polyamidová tkanina specielní konstrukce, která urychluje proces odvádění vodních par. Omezuje tak možnost jejich kondenzace. Navíc poskytuje velmi dobrou ochranu před UV zářením (UV filtr 50).nahoru
Climatic Extreme Neporézní hydrofilní polyuretanová membrána, která může být laminována na široký rozsah svrchních látek. Membrána Climatic Extreme je vhodná k výrobě oděvů pro různé činnosti v extrémních podmínkách, pro horolezectví, lyžování, snowboarding trekking. Voděodolnost 25 000 mm H2O, Ret<6.nahoru
Climaway Polyamidové a polyesterové tkaniny s polyuretanovým zátěrem. Jsou nepromokavé, prodyšné a odolné proti větru. Odolnost proti vodě 5 m vodního sloupce, prodyšnost 5 000 g/m2/24 hod. (Light 2 m v. s.).nahoru
Coastline Cloth Lehká rychleschnoucí polyamidová tkanina, poskytuje velmi dobrou ochranu před UV zářením (UV filtr 50).nahoru
Conduit Silk Na omak velmi příjemná tkanina s polyuretanovým zátěrem, obsahujícím proteiny hedvábí. Díky tomu nabízí výbornou odolnost proti vodě (15 000 mm H2O) při prodyšnosti srovnatelné s membránovými lamináty.nahoru
Conduit Softshell Lehký softshellový materiál s unikátní voděodolnou a prodyšnou membránou, vyrobenou na molekulární hydrofilní bázi. Proces odvádění vlhkosti startuje při zvýšené koncentraci vodních par a čím je jejich koncentrace vyšší, tím větší je prodyšnost. Protože je membrána neporézní, má vynikající mechanickou odolnost a její vlastnosti se nemění ani dlouhodobým používáním a praním.nahoru
CoolMax Vysoce technické vlákno konstruované firmou DuPont unikátně tak, aby maximálně regulovalo odvod přebytečných par a udržovalo tak tělo v suchu. Je složen z polyesterového vlákna Dacron se zvětšenou vnější plochou. Toto čtyřkomorové vlákno vytváří transportní systém, který velmi rychle odvádí vlhkost směrem od kůže do dalších vrstev látky. Materiál tak schne mnohem rychleji, než jiné látky, proto skvěle napomáhá udržovat termoregulaci těla při zvýšené fyzické námaze.nahoru
Cordura Tkanina s výjimečnou pevností a odolností proti prodření je utkaná z polyamidového vlákna 6,6 firmy DuPont. Používá se na výrobu batohů, bot a k vyztužení namáhaných partií svrchního oblečení (vnitřní strana nohavic, kolena, sed...).nahoru
Craft Pro Polyesterová pletenina výjimečných vlastností z vláken Dracon od firmy DuPont. Slouží jako termoizolační vrstva, která odvádí přebytečnou vlhkost, a zároveň zajišťuje optimální mikroklima. Vhodná k výrobě funkčního spodního prádla do nízkých teplot.nahoru
Craft Shift Polyesterová pletenina ploché ripstové struktury s počesanou vnitřní stranou. Slouží jako termoizolační vrstva, která odvádí přebytečnou vlhkost a zároveň zajišťuje optimální mikroklima. Vhodná do první i druhé oděvní vrstvy.nahoru
Dermizax Svrchní materiál pro velmi náročné použití. Výrobce Toray, Japonsko. Vyznačuje se vysokou odolností membrány vůči vodnímu tlaku a výjimečně odolnou vodoodpudivou impregnací svrchní nylonové tkaniny (80% účinnost po 100 pracích cyklech). Nesmáčivost svrchní nylonové tkaniny účinně podporuje paropropustnost membrány. V některých variantách je laminát kombinován se svrchním materiálem s mechanickou strečovostí, zajišťující dostatečnou elasticitu.nahoru
Dermizax ZR Membrána s vodonepropustností min. 20 000 mm vodního sloupce a paropropustností min. 38 g/m2/24 hod. (metoda B-1).nahoru
Desert Cloth Rychleschnoucí tkanina pro výrobu oděvů do vysokých teplot. Směs 70 % polyamidu a 30 % polyesteru.nahoru
Desertweave Lehký, velmi odolný softshellový materiál vyvinutý na základě zkušeností týmu horolezců. Velmi odolný nylonový líc je kombinován s příjemnou rychleschnoucí střiží. Díky vhodné kombinaci materiálů je pružný ve všech směrech.nahoru
Dry Zone Seamless Polyamidová pletenina má speciální prodyšné zóny v místech intenzivnějšího vyzařování tělesného tepla. Používá se k výrobě bezešvého funkčního spodního prádla.nahoru
DryEdge Light 2,5 vrstvý Nová, ultra lehká textilie s optimálním komfortem nepromokavosti a výborné prodyšnosti. Všechny švy jsou tepelně svařeny. 100% polyamidová vrstva PU, 93 g/m2, povrchová úprava DWR.nahoru
DryFlo Dvouvrstvá polyesterová pletenina. Výborně odvádí tělesnou vlhkost, má vynikající tepelně-izolační vlastnosti. Používá se na výrobu bezešvého funkčního prádla.nahoru
Drymax Drymax je mikroporézní polyuretanový zátěr s vyváženým poměrem nepromokavosti a propustnosti vodních par. Jeho ideální použití je na oblečení určené pro outdoorové aktivity při nižší a střední zátěži.nahoru
Drynamic Soft-Supplex Drynamic Soft byl vyvinut s materiálem Supplex, jehož vlákna se chovají jako bavlněná, jsou ceněna především pro velkou odolnost proti oděru. Ideální pro všechny druhy sportu v horách. Ochrana proti UV záření a rychlý odvod vlhkosti.nahoru
Drynamic Stretch Vysoce elastický materiál vzhledu bavlny. Vysoce odolný proti roztržení, excelentní transport vlhkosti, rychleschnoucí. Díky pružnému materiálu 100% volnost pohybu. Jednoduchá údržba. Ideální na cestování.nahoru
DryTech Vodě a větruodolný materiál z polyamidové tkaniny hydrofilně slaminované s neporézní membránou o vysoké prodyšnosti. Používá se k výrobě oděvů pro trekking, cestování, alpské túry, skialpinismus, lyžování, snowboard.nahoru
Dryway Lehké, měkké a pevné tkaniny, dobře odvádějící vlhkost a chránící před UV zářením. Podle určení jsou opatřeny specifickými vlastnostmi a úpravami. V produkci firmy Lafuma lze nalézt velké množství variant používaných k výrobě oděvů pro trekking i volný čas. Nejpoužívanějšími variantami jsou Dryway Canvas, Explorer Light, Mosquit Away, Strech, Structure a Vichy.nahoru
DWR Duckback Durable Water Resistant. Konečná vodoodpudivá úprava materiálů nebo zipů prodlužuje životnost vodoodpudivých vlastností. Impregnace látek na bázi silikonu nebo fluorokarbonu, které je chrání před promočením. DWR je nutné pravidelně obnovovat, sušit při středních teplotách, opatrně žehlit nebo nechat odborně vyprat a nanést.nahoru
EVENT 3L Nová membrána se základem expandovaného PTFE vyniká maximální prodyšností a nepromokavostí. Třívrstvá laminace zaručuje maximální pevnost a mechanickou odolnost při zachování prodyšnosti.nahoru
Extendo 4 Way Stretch Robustní, čtyřstranně elastický materiál, regulující odvod vlhkosti od pokožky na povrch. Rychleschnoucí, tvarově stálý, lehký, prodyšný.nahoru
Fleece Obecně používaný název pro všechny kartáčované úplety na polyamidových nebo polyesterových vláknech. Původně název pro větru odolnou tkaninu připomínající filc. Dnešní fleece materiály jsou ideální pro teplé oděvy nahrazující dobře například vlněné úplety. Jsou velmi lehké, teplé, větruvzdorné, nedrží vlhkost a příjemně se nosí. V tenčích (popř. jednostranných) variantách, někdy i v kombinaci s Lycrou ideální pro teplé prádlo.nahoru
Gelanots XP Nejnovější materiál Tomen Corporation s vysokými hodnotami nepromokavosti a prodyšnosti. Výrobky z materiálů s membránou Gelanots XP jsou větruodolné, odolné vůči mechanickému poškození, měkké.nahoru
Geronyo Vysoce funkční a odolný materiál se zapletenými vlákny Merryl. Bavlněný vzhled, vodoodpudivá úprava, vysoce prodyšný. 73 % PA, 27 % CO.nahoru
Gore-DryLoft Chrání izolační náplň spacích pytlů před deštěm a sněhem, ale zároveň je vysoce prodyšný pro vodní páry z povrchu pokožky a zabraňuje tak akumulaci vlhkosti zevnitř. Je naprosto větruvzdorný, takže odolává náporům větru zvenčí a udržuje teplý vzduch uvnitř izolační vrstvy. Zachovává izolační náplň spacího pytle suchou i ve vlhkém prostředí, takže nedochází ke ztrátám tepla "mokrou cestou".nahoru
Gore-Tex Mimořádně lehká a tenká teflonová membrána, nepromokavá a zároveň prodyšná, přitom však větruvzdorná. Používá se ve formě laminátů. Dvouvrstvý laminát – membrána laminovaná na vnější tkaninu, zevnitř chráněna volnou podšívkou. Třívrstvý laminát – membrána je laminovaná mezi vnější tkaninu a vnitřní podšívku.nahoru
Gore-Tex 2L Univerzální dvouvrstvý laminát, používá se k výrobě svrchního oblečení pro turistiku, zimní sporty... Prodyšnost: Ret<7,0.nahoru
Gore-Tex Paclite Nejprodyšnější odlehpčený laminát s membránou Gore, která je z vnitřní strany opatřená specielní ochrannou vrstvou s karbonovými vlákny, nahrazující podšívku a zpevňující celý materiál. Díky tomu se zjednoduší konstrukce oblečení s minimální hmotností a velmi dobrou skladností. Prodyšnost: Ret<4,0.nahoru
Gore-Tex PacLite Materiál nové generace vyráběný nejmodernějšími technologiemi. Je speciálně navrhován pro ty, kteří preferují odolnost a lehkost materiálu, umožňuje pohybovat se lehčeji a rychleji, zároveň si uchovává vysoký komfort prodyšnosti a ochrany proti nepříznivým podnebním vlivům. Oblečení je velmi skladné, o 15 % lehčí než třívrstvý Gore-Tex a prodyšnější než klasické materiály Gore-Tex. 105 g/m2.nahoru
Gore-Tex Taslan 3L Tradiční materiál vynikající svojí mechanickou odolností a ochranou proti nepříznivým vlivům počasí. Materiál 100% PAD.nahoru
Gore-Tex XCR Nový materiál Gore-Tex XCR je o 25 % prodyšnější než konvenční laminát Gore-Tex. Celý sortiment Gore-Tex XCR je opatřen velkou odolností. Rychlý odvod tělesné vlhkosti zvyšuje komfort nošení a možnosti použití v extrémních podmínkách.nahoru
Gore-Tex XCR 2L Inovovaná membrána se zvýšenou prodyšností (25 %). Je nejprodyšnější běžně používaný materiál z firmy Gore. Membrána je slaminována s vnější tkaninou, podšívka je volná. Využití najde při horolezectví, zimních sportech, turistice i cestování. Prodyšnost: Ret<5,2.nahoru
Gore-Tex XCR 3L Inovovaná membrána se zvýšenou prodyšností (25 %). Membrána je nalaminována mezi vnější tkaninou a podšívkou, všechny tři vrstvy jsou pevně spojeny dohromady. Používá se k výrobě svrchního oblečení do nejnáročnějších podmínek při horolezectví, skialpinismu, VHT apod. Prodyšnost: Ret<5,5.nahoru
Gore-Tex XCR Lofoten 3L Materiál je zvláště chráněn proti opotřebení, opatřen voděodolnou úpravou, díky polyamidové tkanině zůstává elastický a lehký. Na místech citlivých na oděr (lokty, kolena, ramena) je garantovaná dlouhá životnost materiálu. Základ materiálu 100% Polyamid, 224 g/m2.nahoru
Gore-Tex XCR Raptor Stretch 3L Tkanina z Cordury a elastanu s viditelnou osnovou vláken nabízí maximální odolnost proti oděru a poškození stejně jako neobyčejný elastický komfort (rozpínavost 45 %). 100% Pa, Cordura, Elastan, vnitřní oka 100% Pa, Lycra, 230 g/m2.nahoru
Gore-Windstopper Membrána Windstopper je pevně nalaminována mezi vnitřní a vnější fleece. Čím větší je mocnost jednotlivých vrstev, tím vyšší je tepelný výkon. Materiály Windstopper nabízejí trvalou ochranu proti větru a jsou velmi prodyšné. Prodyšnost: Ret=2-7,5 (v závislosti na mocnosti vnějšího a vnitřního materiálu).nahoru
Gore-Windstopper Soft Shell Třívrstvá konstrukce, kde membrána Windstopper Soft Shell spojuje pohodlí příjemné střední vrstvy se spolehlivou ochranou proti studenému větru, mírnému dešti a sněžení. Prodyšnost: Ret=4-7 (v závislosti na mocnosti vnitřního fleece).nahoru
Hardwear Cloth Velmi pevná a na omak příjemná polyamidová tkanina s úpravou DWR, Poskytující ochranu před UV zářením (UV filtr 50). Používá se zejména k vyztužení namáhaných částí oděvů (kolena, sed, lokty, ramena...).nahoru
Hydrenalite Ultralehká pevná látka vyvinutá pro různorodé podmínky a aerobní aktivity. Hydrenalite je ošetřena Durable Water Resistant (DWR) – dlouhotrvající odolnost vůči vodě – nebo lehkým polyuretanovým zátěrem pro odolnost vůči větru a vodě.nahoru
HyVent Materiál speciálně vyvinutý The North Face. HyVent technologie využívá vlastnosti polyuretanového zátěru, poskytující tři základní funkce materiálu: voděodolnost, prodyšnost a odolnost proti mechanickému poškození.nahoru
HyVent DT 2,5L 50D/40D Vodoodpudivá, vysoce prodyšná dvouapůlvrstvá látka s vnitřkem s vyvýšenou mikrosíťkou. Technicky vyspělá konstrukce HyVent DT látky umožňuje vnitřním molekulám páry pronikat ven, a přitom zabránit molekulám vody zvnějšku pronikat dovnitř. Mikromřížka udržuje vodoodpudivou prodyšnou membránu dál od kůže, aby se nemusely používat zátěry nebo proteinové zpracování, které snižují prodyšnost. Z tohoto důvodu je látka HyVent DT velice lehká, stlačitelná, vysoce prodyšná.nahoru
IBQ Velmi pevná strečová pletenina s vysokou odolností proti oděru. Díky pružnosti ve všech směrech se používá k výrobě kalhot a pružných dílů svrchního oblečení.nahoru
IBQ Drykeep Inteligentní syntetické materiály, které se chovají jako přírodní vlákna. Jejich zvláštní struktura umožňuje mimořádné vlastnosti v oblasti elasticity (bielastic – vícesměrná pružnost) a pevnosti. Několik vzájemně propojených vrstev dokáže vyvolat a vyzdvihnout požadovanou vlastnost materiálu tak, aby byl například rychleschnoucí (Drykeep), hřejivý (Thermaskin) nebo příjemný na těle (Natweb).nahoru
J. L. Dream Intensive Materiál vyvinutý firmou Wild Roses pro oblečení první vrstvy. Rychleschnoucí, s antibakteriální úpravou. 86 % mikrovlákno, 14 % Elastan.nahoru
Jersey Raye/Lycra Meryl Módní struktura materiálu vyrobeného z vláken Meryl Nylonu. Jemná, velice příjemná, vysoce elastická pletenina. 2 % PA , 8 % Meryl Lycra.nahoru
Kevlar Vlákna značky Kevlar jsou doporučena pro ochranné oblečení, protože jsou při stejné hmotnosti 5x odolnější než ocel. Spojuje silný výkon s pevností, zvýšenou životností a minimální hmotností.nahoru
Lycra Syntetické vlákno vyrobené z polyuretanu s vysokou pružností, pevností a odolností proti oděru.nahoru
MemBrain Vlastní voděodolná/prodyšná tkanina od Marmot. Exkluzivní, hydrofilní, jednolitá blána aplikovatelná na rozmanité tkaniny, s prodyšností a voděodolností klasického Gore-Tex, avšak s nejvyšší hodnotou vodyodpuditelnosti (DWR) v textilním průmyslu. Používá se pro rukavice, spacáky, bivakovací pytle a svrchní oděvy.nahoru
Meridian Lehký, dobře sbalitelný materiál vyrobený z hladkého nylonového úpletu. Povrchová impregnace odolná vůči vodě a nečistotám. Ochrana proti slunečnímu UV záření UPF +30.nahoru
Merino Vlněné vlákno skládající se z molekul proteinů, což díky jejich chemické struktuře dává vlně její typické výhody. Několikrát zvlněná vlákna pojímají velké množství vzduchu, který dokonale izoluje jak proti horku, tak proti chladu. Do 30 % vlhkosti skutečné váhy vlákna je vlhkost pohlcována, aniž by měl člověk pocit, že se potí. Kvalitativní charakteristikou vlny je síla vlákna nebo její jemnost. Ta se vyjadřuje v mikronech (tisícina milimetru).nahoru
Micro-Chamois Příjemný rychleschnoucí mikropolyesterový materiál.nahoru
Micro-Mesh Vzdušná polyesterová pletenina vyrobená technologií ztracené nitě.nahoru
Molleton Stretch Elastický polyesterový materiál s příměsí elastanu, na povrchu hlazené vlákno, uvnitř jemně počesaný pro lepší transport vlhkosti 96 % Polyester, 4 % Elastan.nahoru
No Wind Větruvzdorný fleece materiál s vysokými hodnotami prodyšnosti a paropropustnosti. Od výrobce Pontetorto. No Wind membrána je kombinovaná s kvalitním microfleece materiálem s antipillingovou úpravou. No Wind je lehký, teplý, příjemný na dotek. Byl vyvinut pro náročné outdoorové aktivity.nahoru
No Wind Shell Light Neprofoukavý 100% polyester fleece.nahoru
Nylon Termín pro vlákno ze syntetických polyamidů. Je lehký, skladný, odolný a levný. Jeho vlastnosti a povrch lze různě upravovat nánosy, kalandrováním ap.nahoru
Nylon DWR (pro oblečení) Nylonové materiály jsou velmi pevné a lehké mikrovlákenné tkaniny, předurčené svými vlastnostmi k výrobě vybavení pro běžné i extrémní využití při aktivním pobytu v přírodě. Nylon DWR vykazuje vysokou rezistenci vůči působení větru, a to i při jeho vysokých rychlostech (např. v horách nebo při jízdě na kole). Zároveň si zachovává výbornou prodyšnost pro vodní páru a v omezené míře chrání před deštěm a sněžením. Oděvy z materiálů nylon DWR vynikají velmi nízkou hmotností a zanedbatelným objemem.nahoru
Outback Cloth Broušená směsová tkanina (70 % bavlna, 30 % Polyamid), kombinující odolnost polyamidu s komfortem bavlny.nahoru
Paramount Pevný nylonový úplet odolný vůči mechanickému oděru a roztržení. Povrchová úprava DWR odolává vodě. Ochrana proti slunečnímu UV záření UPF +30.nahoru
Pertex DWR+ Velmi lehká tkanina s minimálním objemem, vysoce větruodolná.nahoru
Peří Peří je osvědčený přírodní izolační materiál. Při správné údržbě a ošetřování poskytuje svým uživatelům maximální tepelný komfort spojený s nízkou hmotností, vysokou spolehlivostí a dlouhou životností spacáku. Maximálního loftu dosahují náplně s vysokým procentem prachového peří ve spojení s lehkými a jemnými materiály, které neomezují loft svojí gramáží. Kvalitu náplně určuje nejen množství prachového peří ve směsi (viz údaje 90/10, 80/20 nebo 70/30), ale i její celková pružnost a rozpínavost (tj. schopnost zaujmout maximální objem a loft). Tato plnivost (angl. "fill power") je mezinárodně uznávanou veličinou a je testována systémem IDBF ve speciálních laboratořích. Podstatou testu IDBF je měření objemu jedné unce (28,35 g) péřové směsi, uložené ve vysokém skleněném válci se stupnicí a zatížené pokličkou o konstantní hmotnosti 68,4 g. Měření probíhá v laboratorních podmínkách za konstantní teploty a vlhkosti ovzduší. Naměřený objem je standardně vyjadřován v kubických palcích (1 kubický palec – cuin= 16,387 cm³). Velmi kvalitní čistý husí prach (tj. směs s označením 100/0) dosahuje plnivosti 950 až 1000 cuin (v praxi téměř nemožné). Tento objem však zaujímá poměrně pomalu, což nevyhovuje potřebám uživatele spacího pytle, který potřebuje, aby se loft projevil co nejrychleji po rozbalení a to i v případě, že je pružnost směsi omezena například vysokou vlhkostí z ovzduší nebo z dlouhodobého soustavného používání. Proto se prachové peří míchá s drobnými pírky, která jsou pružnější a neabsorbují vlhkost, takže péřová směs nabyde rychleji. Drobná pírka však nemají sama o sobě žádný významný objem, takže přimícháním pírek do směsi klesá její plnivost a stoupá hmotnost náplně a množství potřebné pro naplnění spacího pytle. Proto nepoužíváme jen jednu péřovou směs, ale volíme různé poměry prachového peří a pírek podle toho, z jakého materiálu (jaké gramáže) je spacák konstruován a k jakému použití je předurčen.nahoru
Piquet 100 Pile Elastický, na vnitřní straně počesaný 100% Polyester. Hřejivý a lehce sbalitelný, nežmolkovatí. Ideální pro sportovní aktivity.nahoru
Polartec Jméno pro celou skupinu polyesterových látek (100% PL) s vlasem, vyráběnou firmou Malden Mills a užívanou řadou výrobců. Vyrábějí se v různé síle (váze). Series 100 – nejlehčí látka v provedení lehká, střední a expediční váha. Velmi dobře vede vlhkost a příjemně se nosí. Series 100M (Microfiber) – lehká příze s velmi jemnými mikrovlákny pro pocit měkkosti. Series 200 – Střední váha (245 g/m2), oboustranná látka, všestranně použitelná. Vyrábí se i recyklovaná série z materiálu starých láhví. Series 200S – čtyřsměrná strečová verze. Series 200PS (PowerStretch) – lehká až středně těžká látka s přídavkem Lycry. Vnitřek látky je počesaný, příjemný, vede vlhkost, vnější povrch (úprava) je hladký, necuckovatí. Series 300 – těžká oboustranná látka s vlasem, užívaná pro oblečení do chladného počasí. Series 1000 Windbloc – kombinace Polartecu, bariéry proti větru a zpracování DWR. Series 2000 – strečový termomateriál užívaný původně na oblečení pro vodní sporty.nahoru
Polartec 200 Thermal Pro Klasický fleece materiál (100% počesaný polyester) pro všestranné užití. Velmi lehký a prodyšný. Při své nízké váze vykazuje velmi dobré termoizolační vlastnosti. S antipillingovou (nežmolkující úpravou).nahoru
Polartec Power Dry Materiál vyvinutý za účelem udržet tělo v suchu, přestože se potíte. Unikátní technologie úpletu, která využívá dvou rozdílných syntetických vláken na každé straně materiálu. Vlákna vnitřního úpletu mají za cíl rychlý odvod vlhkosti od pokožky, vnější zajišťují rychlé schnutí materiálu.nahoru
Polartec Power Stretch Polartec Power Stretch je lehký a velmi hřejivý materiál, pružný ve všech směrech, odolný proti oděru a velmi prodyšný pro tělesné výpary. Používá se jako základní, střední nebo vnější vrstva oblečení, neomezuje v pohybu a je ideální pro sport a aktivní pobyt v přírodě. Elastický fleece s vysokou schopností transportu vlhkosti a termoregulace. 64 % Polyester, 24 % Nylon, 240 g/m2.nahoru
Porelle Ceramic Water Gate 3L Kombinace PU zátěru s keramickými částicemi, které aktivně transportují vlhkost na povrch, a tím zvyšují prodyšnost a voděodolnost. Třívrstvý laminát extrémně odolný proti mechanickému opotřebení.nahoru
Porlatec Power Shield Softshellový sendvičový materiál s oděruodolným nylonovým lícem, chránícím před větrem, sněhem nebo lehkým deštěm při zachování velmi vysoké prodyšnosti. Polyesterová střiž z rubu zadržuje vzduch a poskytuje tak velmi vysoký tepelný komfort při nízké hmotnosti. Power Shield blokuje 98 % větru, přičemž zbylé 2 % cirkulují uvnitř materiálu a urychlují tak odpařování vlhkosti, která je až 2x rychlejší než u jiných voděodolných prodyšných vrstev.nahoru
Rainway Light Ripstop 2,5L Polyesterová tkanina z polyuretanovým zátěrem chráněným specielním nástřikem proti poškození. Voděodolnost 1 000 mm vodního sloupce.nahoru
Rip TXB 3PU Technická nylonová tkanina s ripstopovou strukturou a trojnásobným polyuretanovým zátěrem. Voděodolnost 7 000 mm v. s., prodyšnost 6 000 g/m2/24 hod.nahoru
Rip TXV 1PU Ripstopová technická nylonová tkanina s polyuretanovým zátěrem. Voděodolnost 500 mm v. s., prodyšnost 8 000 g/m2/24 hod.nahoru
Romuza-Tex Výjimečná tkanina směsového složení: 65 % polyester a 35 % bavlna. Převládající polyester zaručuje vysokou mechanickou odolnost a doplňující bavlna vytváří příjemný přírodní efekt této technické tkaniny. Vynikající vlastnosti doplňuje permanentní hydrofóbní a oleofóbní úprava, zajišťující částečnou vodoodpudivost, snižující špinivost a mačkavost, a dále zlepšuje tvarovou stabilitu (SILITEX, FLORETEX). Výrobky z těchto tkanin se vyznačují dlouhou životností, snadnou údržbou a stálostí svých vlastností i po opakovaném chemickém čištění.nahoru
Savana Intera HTF Lehká látka, jejíž základ tvoří nylon Supplex, je ideální pro cestování v horkém klimatu. Nylon Suplex dodává materiálu vzhled a jemnost bavlny. Konečná úprava Interna HTF zajišťuje rychlé schnutí materiálu.nahoru
Schoeller Neprotec Vysoce technický materiál extrémně odolný proti roztržení a oděru. Impregnací ošetřený odolává oleji, vodě a nečistotám.nahoru
Schoeller WB 400 Původní tkanina Soft Shell bez membrány. Robustní, lehká a příjemná při nošení. Účinná ochrana při dešti a větru se zvýšenou prodyšností a maximální elasticitou s dlouhou životností. WB 400 se svým nízkým objemem látky je určena speciálně sportovním aktivitám s plným nasazením jako je dry tooling a lezení ledů. 3 % Elastan, 12 % Polyuretan, 42 % Polyamid, 43 % Polyester, 340 g/m2.nahoru
Scholler Dryskin 3x DRY Softshellový materiál, který poskytuje účinnou ochranu proti větru a dešti, je prodyšný a vyznačuje se výbornou odolností proti oděru a dlouhou životností. Nenáročný na údržbu.nahoru
Soft Shell Materiály nové generace. Svými vlastnostmi vystačí na 80 % podmínek, se kterými se ve přírodě setkáváme. Lze je rozdělit na dvě skupiny: membránové (např. Windstopper) a nemembránové (Apex, Polartec Power Shiled, Schoeller). Jsou větruvzdorné a mají vysokou míru vodoodpudivosti. Jsou velmi elastické, takže neomezují v pohybu. Vynikají vysokou mechanickou odolností, takže odpadá potřeba výztuží na namáhaných místech. Tím se oblečení stává lehčím a prodyšnějším a přizpůsobivějším.nahoru
Stormweave Velmi odolný softshellový materiál s extrémně odolným polyamidovým povrchem a měkkým příjemným a rychleschnoucím rubovým vlasem. Stormweave je pružný, lehký a velmi odolný proti oděru a nabízí výbornou odolnost proti vodě a větru současně s velkou prodyšností.nahoru
Stretch HyVent DT 2.5L 50D Technický elastický materiál s vysokou prodyšností a voděodolností.nahoru
Sympatex Větruvzdorná, voděodolná a prodyšná tkanina z uzavřené hydrofilní polyesterové membrány, tj. nemá žádné póry. Z vnějšího prostoru nemůže pronikat žádná voda v kapalném stavu, ale molekuly vodních par jsou přes tuto membránu transportovatelné zevnitř do vnějšího prostoru prostřednictvím fyzikálně-chemického procesu. By Sympatex Technologies.nahoru
Tactel Speciálně upravené vlákno Tactel od firmy DuPont a pokročilá technologie tkaní zaručuje lehkost a vysokou prodyšnost vyrobené tkaniny. Takto vytvořené materiály jsou větruvzdorné a částečně voděodpudivé.nahoru
Technopile Výrobky z tohoto materiálu vynikají především nízkou hmotností. Přesto nabízí velmi dobrý tepelný komfort. Vyrábí se v hustotě až 250 mikrovláken na ploše 0,5 mm2. Pevná, ale přitom velmi měkká vlákna na omak působí až kašmírovým dojmem. Výrobky z microfleece materiálu jsou doporučovány jako základní nebo tzv. druhá vrstva. Wicking finish (nenasákavá úprava).nahoru
Technoshell 2L Vodě a větruodolný dvouvrstvý softshellový materiál s vlaminovanou membránou, používaný k výrobě svrchního oblečení.nahoru
Technoshell 3L Vodě a větruodolný třívrstvý softshellový materiál s vlaminovanou membránou, používaný k výrobě svrchního oblečení.nahoru
Technowarm Micro Polyesterový fleece nízké gramáže, používaný k výrobě mikin střední oděvní vrstvy.nahoru
Texamid 11.1 Velmi odolná a pevná polyamidová tkanina s polyuretanovým zátěrem, používaná na namáhané části oděvů a batohů. Specielní povrchová úprava činí tkaninu příjemnou na dotek.nahoru
Texamid 5.5 Polyamidová tkanina s povrchem odolným proti oděru a polyuretanovým zátěrem, nabízejícím vysokou odolnost proti vodě. Tkanina je příjemná na dotek a vhodná pro různé použití jak na výztuhy namáhaných částí, tak i jako hlavní materiál na výrobu oděvů.nahoru
Thinsulate Jedná se o mikrovlákno, pravděpodobně s nejlepšími tepelně-izolačními vlastnostmi. To dovoluje dosáhnout stejných vlastností jako u dutých vláken s výraznou úsporou hmotnosti. Spacák z materiálu Thinsulate se v průměru o 400 g lehčí než srovnatelný spacák z dutého vlákna. To je bohužel vyváženo nižší životností tohoto materiálu (rychleji ztrácí loft) a také samozřejmě jeho vyšší cenou. Syntetické mikrovlákno, používané jako izolační vrstva pro oblečení a spací pytle. Vysoká termoizolační schopnost při minimálním objemu a nízká hmotnost rouna.nahoru
THOR-LON Acrylová vlákna THOR-LON jsou exkluzivně vyvinuta pro ponožky Thorio. Díky zvláštní konstrukci vykazují lepší odvod vlhkosti z bot než běžná acrylová vlákna.nahoru
TKA 100 Microfibre Fleece Lehký, vysoce výkonný mikrofleece se slušivou povrchovou úpravou. TKA mikrofleece hřeje bez zbytečné váhy. Použitelný jako první vrstva přímo na kůži nebo jako tepelná složka vrstveného oblékání.nahoru
TKA Stretch Čtyřstranně elastický 100% fleece polyester s vynikajícími termoizolačními vlastnostmi v poměru k hmotnosti.nahoru
Triplepoint Vysoce prodyšná tkanina používaná k výrobě svrchního oblečení a doplňků, opatřená několikavrstvým zátěrem, propůjčující tkanině trvalou odolnost proti dešti i větru.nahoru
Ultra Guard Soft Shell Nepromokavý a prodyšný třívrstvý Soft Shell laminát s membránou Aquatex.nahoru
UPF UV záření – neviditelná součást slunečních paprsků – je spojováno s předčasným stárnutím kůže, rakovinou kůže nebo jen nepříjemnými spáleninami. Vlastnosti některých pletenin a tkanin poskytují částečnou ochranu proti tomuto záření v závislosti na typu a konstrukci vlákna, barvě a konečné povrchové úpravě. Výrobky opatřené UPF +30 poskytují velice dobrou ochranu před slunečním zářením při delším pobytu na slunci. V žádném případě však nejsou absolutní ochranou proti UV záření a nenahrazují opalovací prostředky s UV filtry.nahoru
UV Jersey Stretch DuPont Elastický materiál vyrobený z jemného bavlněného vlákna 30/1 s přídavkem 10 % vláken Lycry pro tvarovou stálost, pohodlí a volnost pohybu. Ošetřeno CIBA impregnací proti UV záření. 90 % bavlna/10 % Lycra s úpravou proti UV záření.nahoru
UVA Morea Protection Elastický materiál vyvinutý firmou Wild Roses s UV Protection ochranou proti slunečnímu záření. 90 % Polyamid, 10 % Lycra.nahoru
Windstopper Soft Shell Nová generace laminovaných materiálů firmy Gore. Jde o spojení tradiční Windstopperové membrány a lehkých technických materiálů s dokonalou prodyšností, vodoodpudivostí a odolností proti oděru. Windstopper Soft Shell je materiál na oblečení s největším záběrem použití, a to jak různých sportovních aktivit, tak i rozličných povětrnostních podmínek.nahoru
WindstopperStrechTaifun Nová laminovaná třívrstvá textilie byla navržena firmou WL Gore, aby lépe přilnula k tělu. Výborná absorpce vlhkosti, 100% ochrana proti větru, snížená hmotnost, menší objem, více funkcí. 100% polyester, 270 g/m2.nahoru

Pred medveďom som mal vždy značný rešpekt, bol to rešpekt z nepoznaného. Po mojich stretnutiach s medveďmi mám pred nimi ešte väčší rešpekt, ale je to už rešpekt z poznaného! Môj rešpekt nepredstavuje strach, aj keď som mal sto kilového macka na desať metrov, môj rešpekt predstavuje iba to, že v plnej miere budem dodržiavať pravidlá, ktoré zamedzia "prekvapenie" medveďa mojou osobou.

Dnes stretnúť medveďa v horách stredného a severného Slovenska už nepovažujem za raritu. Prečo? Jednoducho preto, že roku 1975 bolo na Slovensku 430 medveďov a dnes ich je cez 1300. Roku 1999 ich bolo 1288 a ročne sa zastrelí približne 20 medveďov a ročný prírastok je približne 55 medveďov. Pre zaujímavosť uvediem, že v národnom parku Vysoké Tatry sa nachádza približne 50 medveďov.

Revír medveďa je od 30 do 70 km2, znamená to, že mladé jedince sú vytláčané na okraj lesa, nakoľko medvede na Slovensku sú premnožené. Preto stretnúť medveďa priamo nad dedinou, ktorá sa nachádza v spomenutej oblasti Slovenska, nie je vôbec problém. Každé stretnutie človeka s medveďom obnáša riziko, nakoľko medveď na človeka môže zaútočiť aj bez zjavných príčin, t.j. nevieme logicky objasniť príčinu útoku.

Medveď môže zaútočiť, ak:
- sa cíti ohrozený,
- je náhle prekvapený,
- chráni si mláďatá,
- je chorý alebo poranený,
- resp. útočí bez zjavnej príčiny.

Najpodstatnejší faktor pre útok medveďa je prekročenie jeho únikovej vzdialenosti človekom, úniková vzdialenosť medveďa je približne 10 metrov. Znamená to, že ak nás macko zaregistruje na 10 a viac metrov, mal by sa nám vyhnúť, v inom prípade, ak nás macko zaregistruje pod 10 metrov ( macko je náhle prekvapený - doslova vyplašený ), je veľká pravdepodobnosť že na nás zaútočí, nakoľko sa bude cítiť ohrozený a naša vzájomná vzdialenosť je pod jeho únikovú vzdialenosť. V takejto situácii by som si osobne okamžite ľahol a robil mŕtveho ... viď. nižšie.

Druhým najpodstatnejším faktorom pre útok medveďa je, ak sa dostaneme medzi medvedicu a mladé, ale o tom trošku neskôr...

Preto v Slovenských horách s výskytom medveďov:

- pohybujeme sa po turistických značkovaných chodníkoch a hlasnejším hlasom ( rozprávame sa, ak sme sami tak robíme občas hejahejááá ... alebo spievame - hlasnejší hlas neznamená kričanie! ) dávame medveďom o sebe vedieť, najmä skoro ráno a večer, keď sú medvede ešte na potulkách lesom - medveď za potravou môže prejsť aj cez 20 kilometrov. Medveď je plachý a človeku sa "normálne" vyhýba, ak ho zaregistruje na diaľku, t.j. dostatočne skoro.
O sebe dávame vedieť najmä v neprehľadných úsekoch, napr. cesta vedie v okolí hustejšieho porastu, resp. pred prudkou zákrutou, a ak ideme oproti vetru.

Plachosť medvede postupne strácajú, najmä medvede vo Vysokých Tatrách, kde približne 5% medveďov prehľadáva odpadkové koše a kontajnery. Takto v blízkosti chát môžeme medveďa stretnúť už aj za bieleho dňa! Takéto medvede sú taktiež nebezpečné!

Na takéto medvede potom náš hlas a spev už v lese moc neplatí, čo môže mať za príčinu stretnutie sa s medveďom, ak aj dodržiavame všeobecne doporučovanú prevenciu! Napraviť tento stav môžeme iba my! Zvyšky potravy a obaly z potravín budeme uskladňovať v chate v plastových obaloch ( v plastových sáčkoch ) a odpadky do kontajnerov dávame tesne pred odvozom odpadu, resp. požiadame o to chatára ( chatárku :-), alebo suseda ( susedku :-), ktorý v danom čase bude na chate.

Ak kempujeme, tak jedlo máme uskladnené v aute.

Ak sme klasickí outdooráci, tak jedlo si môžeme uskladniť:
- aspoň 200 metrov od nášho tábora
- na skalnú stenu : dĺžka tela medveďa je 1,7 až 2,2 metra ( medveď postavený na zadných labách je ešte väčší - vyšší! ), preto jedlo ukladáme dostatočne vysoko
- pod skalu, do skalnej štrbiny : diera užšia ako 20 cm a hlbšia ako 120 cm je pre macka nedosiahnuteľná
- medzi dva stromy, ktoré sú od seba vzdialené aspoň 6 metrov. Jedlo umiestnime ( zavesíme ) minimálne do výšky 4 metre a presne medzi stromy.

Medvede sú šikovné, vedia rozviazať jednoduchšie uzly, resp. vedia ťahať za lano, "otvárať" konzervy, preto jedlo musíme zabezpečiť tak, aby sa takýmto spôsobom medveď nemohol k nemu dostať.

- jedlo umiestňujeme na viacerých bezpečných miestach
- jedlo balíme tak, aby sme medveďa zbytočne neprilákali "dráždením" jeho čuchu

V stane nesmieme mať ani zubnú pastu, mydlo, parfumy a iné prenikavo voňajúce veci, ktoré by mohli prilákať medveďa až priamo do stanu, o jedle v stane ani nehovoriac. Medveď zacíti aj neumytý riad, resp. oblečenie, v ktorom sme varili. Medveď má výborný čuch a človeka po vetre a v rovinatom teréne zavetrí aj na 5 kilometrovú vzdialenosť. Ale pozor, zavetriť človeka je jedna vec a vyhnúť sa mu je druhá vec, nezabúdajme že medvede vo všeobecnosti strácajú plachosť!

Poznámka:
V stane máme varič v pohotovostnej polohe ( ak ho máme ), t.j. ak by sme zaregistrovali medveďa v blízkosti stanu ( napr. v noci ), okamžite zapálime varič, medveď sa bojí ohňa. V prípade útoku, resp. zvedavosti macka, varič pustíme na plno a držíme ho pred sebou v smere medveďa! Ak sme v lokalite s veľkou pravdepodobnosťou stretnutia sa s medveďom, doporučujem po celú noc udržiavať táborový oheň ( pozor na požiar, resp. na vzplanutie vecí v tábore - napr. nespíme blízko ohňa a pod. ).

Varíme dostatočne ďaleko od tábora, aspoň 100 metrov ( pre tých, ktorým sa to zdá veľa, tak minimálne 50 metrov, ale táto vzdialenosť už predstavuje veľké riziko, že prilákaný medveď vôňou zablúdi aj do tábora ) a hlavne po vetre, aby sme neohrozili tábor. Tábor a zvolené miesto na varenie by mali byť navzájom viditeľné a nemali by byť v blízkosti hustejšieho porastu, resp. v hustejšom poraste, kde je menšia viditeľnosť, pretože neskôr zaregistrujeme blížiaceho sa medveďa.

Oblečenie nahriaznuté pachom z "kotlíka" nenechávame v tábore ( v stane ), resp. v takomto oblečení nejdeme ani na túru.

Táborisko umiestňujeme mimo vodných zdrojov, t.j. mimo potokov, ktoré medvede pravidelne navštevujú, resp. kvôli hukotu vody nás medveď nebude počuť. K vodným zdrojom vedú lesné chodníčky, resp. lesné chodníčky môžeme vidieť aj na iných miestach, takýmto miestam sa vyhýbame taktiež. Taktiež tábor nebudujeme v blízkosti väčších zdrojov medvedej potravy ( medvedia potrava : žalude, bukvice, ovos, maliny, čučoriedky, jahody, brusnice, šípky, hríby, zdochliny, ovocie z horských záhradách a v blízkosti ciest a pod. ). Taktiež netáboríme v blízkosti salašov. Ak je v blízkosti nejaká zdochlina - uhynuté zviera, tábor postavíme v dostatočnej vzdialenosti od daného miesta.

- na miestach s viditeľnosťou na malú vzdialenosť ( hubárčenie, túlanie sa lesom ) je potrebné robiť väčší hluk, nakoľko môžeme sa dostať do bezprostrednej blízkosti od medveďa ( cez deň je medveď v húštinách, kde spí a "relaxuje" ), resp. ak ideme oproti vetru. V takýchto situáciách je potrebné byť ostražitý, pôjdeme pomalšie a neustále sledujeme okolie.

- písal som, že do stanu nepatria prenikavo voňajúce veci, taktiež nepatria "na nás", t.j. "voníme" potom a nie voňavkou a pod.
- neposlušných psíkov musíme mať na vodítku
- ak nájdeme medvedí brloh, nevchádzame do neho a nehádžeme do neho ani kamene, resp. iné predmety. Čo najskôr sa vzdialime a bez kriku!

Stretnutie s medveďom:

Každá situácia je iná, preto sa nedajú zadefinovať 100% návody čo robiť, keď stretneme medveďa. Jedná sa iba o základné pravidlá, ktoré nám zvýšia šancu na správne reagovanie v danej situácii.

Medveď dokáže úderom tlapy zabiť dospelý hovädzí dobytok, bez problémov strhne srnu, diviaka aj jeleňa, rozláme 5 cm hrubú dosku, pribité dosky 150 milimetrovými klincami vyťahuje bez problémov, armatúru "trhá" akoby bola z drôtiku…, dosiahne rýchlosť cez 60km/h, je dobrý plavec a lezec, preto nenahovárajme si, že práve nás medveď ušanuje. Tento klam nás môže stáť život! Aj keď starí horár vám povie, že medveď človeka zabiť nechce ... ale zranenia ľudí po útokoch medveďa boli už veľakrát veľmi, veľmi vážne. Skutočný outdoorák dbá na prevenciu, a to nie iba pri medveďoch, ale vždy a všade, pretože vie že opatrnosti nikdy nie je dosť!

Základné pravidlo je nepodľahnúť panike. Bude sa to niekomu možno zdať ako nemožné, keď človek bude mať kúsok od seba medveďa, ale je to tak! Medvede majú lepší zrak ako my, ale nehybné predmety sú schopné rozoznávať iba na menšiu vzdialenosť. Čo z toho vyplýva? To, že my môžeme zbadať medveďa, ale on nás nemusí registrovať, keď napríklad ideme oproti vetru a potichu. Ak by sme sa bezhlavo rozbehli, medveď by nás mohol veľmi rýchlo zaregistrovať. Ak zachováme kľud, tak sa dokážeme pomaličky a potichu ( medveď veľmi dobre počuje ) vrátiť späť, odkiaľ sme prišli. Preto pri stretnutí s medveďom vždy okamžite zastaneme a budeme stáť absolútne bez pohnutia!!! Zastaneme a uvidíme reakciu medveďa, buď nás neregistruje, alebo áno.

Ak nás neregistruje, máme dve možnosti:
- buď budeme stáť bez pohnutia na mieste a počkáme kým sa medveď nevzdiali ( za predpokladu, že nesmeruje k nám, resp. ak nás nezaregistruje neskôr ),
- alebo sa veľmi, veľmi pomaličky a maximálne potichu pokúsime vzdialiť.

Ak nás medveď registruje, tak:
- ako som písal, okamžite zastaneme a budeme stáť absolútne bez pohnutia, sledujeme reakciu medveďa,
- ak medveď nezaútočí, tak : budeme stáť bez pohnutia na mieste a počkáme kým sa medveď nevzdiali, alebo sa veľmi, veľmi pomaličky a maximálne potichu pokúsime vzdialiť, tak ako v prípade, keď nás medveď nezaregistroval,
- ak medveď zaútočí : ľahneme si na zem, viď. nižšie, a budeme robiť zo seba mŕtveho, alebo sa pokúsime ujsť, viď nižšie.

V žiadnom prípade sa nesnažíme priblížiť k medveďovi, napr. kvôli lepšej fotke. Medvede nekŕmime a nehádžeme do nich žiadne predmety, resp. jedlo. Vyhýbame sa priamemu očnému kontaktu s medveďom. Svalstvo tváre má medveď málo vyvinuté, medveď je teda bez mimiky a my nemôžeme odhadnúť jeho reakciu, nakoľko medveď vždy vyzerá mierumilovne, aj keď sa chystá na útok. Najnebezpečnejšie je, ak sa dostaneme medzi mladé a medvedicu, útok medvedici môže mať smrteľné následky pre nás, nakoľko medvedica chráni svoje potomstvo doslova na život a na smrť!

V niektorých manuáloch doporučujú v prípade že nás medveď zaregistruje, resp. sa blíži k nám, za predpokladu že medveď neútočí, pokúsiť sa ho odohnať. Doporučujú na medveďa rozprávať hlbokým a dostatočne hlasným hlasom a dať ruky nad hlavu, aby sme zväčšili svoju výšku. Neviem, neviem ... my máme iba jeden pokus a osobne by som toto nikdy neskúšal. Medveď to môže pochopiť ako náš pripravovaný útok a môže sa cítiť ohrozený, a preto zaútočí! Po mojich skúsenostiach by som sa snažil pomaličky bez rýchlych a prudkých pohybov stiahnuť do úzadia. Ak by sa mi to nedarilo a mal by som pocit že medveď začína byť nervózny ( napr. ak by "pridal do kroku" ), okamžite by som si pomaly ľahol a robil mŕtveho: treba si ľahnúť tvárou k zemi a rukami si chrániť šiju ( krk ), pridvihneme ramená hore a krk si čiastočne ochránime aj medzi ramenami, alebo ľahnúť si na bok, hlavu si dáme medzi kolená a rukami si chránime šiju, taktiež si krk chránime aj medzi ramenami - zahryznutie medveďa do nášho krku je veľmi nebezpečné, lakte rúk máme tesne pri tele, treba zostať v kľude a doslova robiť sa na mŕtveho. Treba byť pripravený na to, že medveď nás príde očuchať, resp. nás môže začať zakrývať suchým raždím ( medveď neskonzumované mäso si vo všeobecnosti chráni pozakrývaním suchým raždím ). Zakrývanie môže trvať aj dlhší čas, ale už máme vyhráte, takže musíme to vydržať! Ležíme tak dlho, pokiaľ nemáme 100% istotu, že medveď opustil naše miesto dostatočne ďaleko! Počkáme minimálne 10 až 15 minút! Ten čas sa nám bude zdať ako nekonečný, ale musíme vydržať!

Miesto opúšťame pomáli a obozretne, najskôr opticky skontrolujeme okolie, či medveď nezostal v našej blízkosti, ak je vzduch "čistý", postavíme sa a čo možno najredším porastom a po vetre opúšťame miesto stretnutia s medveďom. Ako silno budete dávať o sebe vedieť, to už nechám na rozhodnutie každého z vás ...

Poznámka:
Starší ľudia mi hovorili, že do lesa chodia s novinami a zápalkami. Reku ak stretnú medveďa, rýchlo podpália noviny, ako som písal, medvede sa boja ohňa. Doporučoval som im kvalitný zapaľovač ... a mať všetko v pohotovostnej polohe a nie ako je to bežné, že čo potrebujeme je vždy na spodku ruksaka ... proste klasika, ktorú máme všetci úprimne radi!

Útok medveďa na človeka:

Ak medveď na nás zaútočí, tak je to vážne, ale nie beznádejné! Záleží od miesta útoku - les, lúka, strmosť svahu, od vzdialenosti medveďa od nás a pod.

Máme nasledovné možnosti:
- ľahneme si a robíme mŕtveho
- pokúsime sa mackovi utiecť
- vylezieme na strom

Vo všeobecnosti sa nedoporučuje aktívna obrana. Je to diskutabilné a všetko záleží od situácie. Pred pár rokmi napadol medveď hubára, povalil ho na zem a začal ho hrýzť do nôh ( gumáky hubárove nohy čiastočne chránili ), medveď prestal útočiť až po utŕžených kopancoch od hubára. Jednalo sa tu o inštinktívnu obranu človeka.

Ľahneme si a robíme mŕtveho ... túto možnosť už poznáme.

Pokúsime sa mackovi utiecť:

Poznámka:
Kto videl utekať macka, tak mi dá určite za pravdu, že ujsť pred medveďom je značne problematické, ba nemožné. Od vtedy čo som ja videl medveďa počas behu o život ( myslím to doslova ), už nevolám medveďa medveďom, ale buldozérom. Osobne pri útoku medveďa by som čo najskôr zaľahol a robil mŕtveho, 30 metrov nie je náskok pred medveďom a nepočul som, že by z 50 metrov medveď na človeka zaútočil. Preto nasledovné riadky píšem informatívne, pretože rád sa s názormi podelím aj s vami!

Ak stretneme macka vo veľmi prudkom svahu, môžeme sa pokúsiť ujsť pred ním behom šikmo po svahu. Macko by musel mať celú váhu svojho tela na jednej prednej labe, predné laby má "relatívne" slabé, preto nebude môcť utekať príliš rýchlo, ale musí sa jednať o skutočne prudký svah!

V inom prípade ( útok medveďa na lúke, v lese a pod. ) bežíme a kľučkujeme, samozrejme za predpokladu, že máme pomerne slušný "náskok" pred medveďom. Macko má slabý zorný uhol pohľadu a stratí nás. Takto pred mackom ušiel jeden starý a skúsený horár, ktorý sa s mackom doslova zrazil v lese na mopede v zákrute cesty. Ale smola, nevedel mi presne zadefinovať, ako kľučkovať, takže ak by to niekto mal tú možnosť vyskúšať, nech sa ozve!

Ak máme so sebou nejakú vec, napr. ruksak, za behu ho odhodíme z celej sily od seba, možno ho zaujme...

Vylezieme na strom:

Ak je na blízku vhodný strom, môžeme sa pokúsiť naň vyliezť, ale ako bolo už spomenuté, macko je dobrý lezec, preto musíme na strom vyliezť čo najvyššie, ale minimálne do výšky 5 až 6 metrov, t.j. strom musí byť dostatočne vysoký. Na strom by som osobne liezol v situácii, kedy by som mal 100% istotu, že stihnem na strom vyliezť dostatočne vysoko pred dobehnutím macka k stromu. Šplhajúci sa človek na strom je korisť ( resp. človek predstavuje ohrozenie ), ktorú macko chce pacifikovať, preto človeka môže zachytiť tlapou, resp. zahryzne sa mu napr. do nohy a pod.

Už je po útoku:

Ak sme pri vedomí, musíme si čo najskôr ošetriť krvácajúce rany, potom ostatné poranenia, každá kvapka krvi v horách je veľmi cenná! Na ošetrenie rán použijeme všetko dostupné, aj naše oblečenie! Ak sme viacerí, raneného ošetrujeme my. Ak je stav vážny a je potrebná pomoc, okamžite sa ju snažíme zabezpečiť! Privoláme HS, lesných robotníkov, iného outdooráka a pod. Presne zadefinujeme polohu a celkovú anamnézu postihnutého. Ak by bolo potrebné použiť LZS, tak zadefinujeme potrebné informácie pre LZS, viď. LZS! Ak by sme museli zostať v lese, pokúsime sa založiť si oheň. Ak máme dostatok síl, tak pripravíme si dostatočnú zásobu dreva na celú noc.

Slovo na záver :
Pozdravujem všetkých čitateľov svetoutdooru.cz a želám im iba šťastné stretnutia s našim kráľom hôr, s medveďom hnedým!

Jsou to největší suchozemští dravci. Jsou to plachá zvířata, nijak nemilují překvapení, ale mohou být nebezpečnými protivníky. Zvláště medvěd grizzly a polární medvědi, kterým je člověk kořistí. Žijí většinou osamoceně na teritoriu 5 - 50 km˛ a jsou nočními zvířaty. Jsou velmi inteligentní a mají všechny smysly dobře vyvinuty, zvláště čich. V rovinném a nekrytém terénu zvětří člověka na vzdálenost 5 - 6 km. Medvědi jsou i velmi dobří plavci a lezci (ne dospělý grizzly) a také dokáží velmi dlouho a rychle (60 km/h) běžet. Obchází stále svůj revír!

Pravidla při setkání s medvědem:

Nenechte se strhnout tím, že ostatní budou jednat jinak. Zabraňte jim v nerozvážnostech!
Medvěda nikdy úmyslně nevyrušujte, pak vás třeba nechá být bez povšimnutí. Nic po nich neházejte, ani potravu, hlavně se je nepokoušejte zastrašit.
Dodržte minimalní vzdálenost nejméně 50 až 100 m a vyvarujte se všech rychlých pohybů. Jste vždy vetřelci v jeho revíru a proto většinou se vás pokusí vyhnat, alespoň ze své trasy. Demonstruje vám to tím, že se dívá mimo vás stranou, ale jakmile se začne dívat i na druhou stranu nebo se otočí k vám zády, okamžitě zmizte, je to předzvěst útoku. Pokud se vydá vašim směrem nebo varovně zařve okamžitě opusťte toto místo, narušili jste jeho ochrannou zónu a cítí se být vámi ohrožen. Každý medvěd má ale zónu jinak velkou.
Vnikne-li v noci do tábora pokuste se ho zahnat světlem, ohněm, hlukem nebo střelbou. Je-li tvrdohlavý je lépe ustoupit a počkat až odejde sám. Nikdy na něj nepusťte psa, zabije ho!
V turistických oblastech se medvědi naučili hledat potravu na tábořištích a přicházejí ji hledat! Uložte potraviny tak, aby nebyly cítit a byly mimo dosah zvířat. Nikdy ne do stanu!
Zpozorujete-li vzdáleného medvěda obejděte ho vždy velkým obloukem. Snažte se, ale jít vždy tak, aby vítr od vás nevál k němu, zvětří-li vás, ví přesně kde jste (zvláště grizzly). Pokud medvěda nemůžete obejít, pak musíte počkat až on odejde z vaší trasy.
Pokud narazíte na medvěda, v žádném případě rychle neutíkejte, znervozní ho to a začne vás velmi rychle pronásledovat jako kořist, protože se i tak chováte. Dokud mu nezmizíte z dohledu odcházejte pomalu, nejlépe pozpátku nebo bokem, chovejte se klidně a tiše na něj mluvte. Jde-li k vám zvolna si sundejte batoh či jiné zavazadlo a odložte jej. Můžete odložit i části oblečení. Medvěd to bude prohledávat a zdrží se, nebo se s tím i spokojí.
Pokud je nablízku vysoký strom, na který můžete rychle vylézt, ustupujte k němu. Musíte pak vylézt alespoň 5 - 6 m vysoko. Grizzly neumějí šplhat vůbec, ostatní nemají rádi výšky. Dospělý medvěd ze země dosáhne až 3 m vysoko! Lesní medvědi jsou dobří lezci po stromech, ale nejsou příliš agresivní, maximálně zkouší co si mohou dovolit.
Účinnost Bear sprejů s výtažkem z pepře a pálivé papriky není plně prokázána, ale experti tvrdí, že účinkuje, jen je nutné jej mít stále po ruce - v pouzdře na bederním opasku batohu nebo jiném pohotově dosažitelném místě, má dostřik až 10 m (cena je kolem 50 $).
Pokud není jiné záchrany lehněte si obličejem k zemi, přitáhněte nohy k hrudi a rukama si chraňte šíji. Nemůžete pro svou obranu dělat nic jiného, boj s medvědem je pro člověka ztracenou věcí (uspět prý lze jen u černého medvěda který to na člověka pouze zkouší).
Všechny medvědice s mláďaty se snaží zlikvidovat každého potenciálního nepřítele medvíďat! (Platí to i o černé medvědici.)
Při ukládání potravin si pamatujte:

Medvěd je příliš velký, než aby prolezl škvíru ve skále nebo zdolal strmou skalní stěnu. Spára užší než 20 cm a přibližně 120 cm hluboká je pro něj nepřekonatelná. Dobře zabalené potraviny zasuňte klackem do takového místa a jsou tam v bezpečí. Rovněž vysoký balvan (min. 2,5 m) nebo skalka s kolmými a hladkými stěnami je bezpeěná.
Dobrým úkrytem je i větev stromu rostoucího minimálně 100 m po větru od tábora a která je nejméně 6 m nad zemí (více než 3 m) a u kmene je max. silná 10 až 15 cm . Potraviny musí být vzdálené nejméně 2,5 m (1,2 m na slabé) od kmene stromu, tam kde už medvěda větev neunese. Nahradit to lze i natažením lana či drátu mezi dva vysoké stromy a doporučuje se také, zásoby rozdělit na alespoň dvě různá místa při dodržení všech těchto pravidel. Medvědi umí tahat za lana, rozvázat jednoduché uzly, proto je nutné být pečlivý.
K potravinám přibalte také veškeré kosmetické a toaletní potřeby (mýdla, zubní pasty, opalovací prostředky, rtěnky a zejména voňavky). Žádné z těchto věcí nesmí být ve stanu nebo ve vaší blízkosti. Medvědy stan nebo jakékoliv zavazadlo nezastaví, dokáží si poradit i se zavřenou konzervou.
Pokud jste v terénu kde žádný tento způsob nemůžete použít pak rozmístěte vzorky potravin a toaletních potřeb na různých místech a v bezpečné vzdálenosti a po větru tak, aby je medvědi mohli prozkoumat a nic dalšího neponičili. Než odejdete seberte vše co vám zbylo, protože medvědi nadělají většinou víc nepořádku než skutečné škody.
Nejlepší je speciální protimedvědí plastová schránka na potraviny kterou lze zakoupit v obchodech a vlastnictvím které je podmiňováno v US parcích vydání povolení ke vstupu.
Veškerou potravu, i sušenou zabalte do dvou i tří plastových pytlíků, abyste zabránili pronikání pro medvědy lákavých pachů do batohu a jeho obsahu. Před výpravou vyčistěte, vyperte batoh a nenačichl-li jídlem dávejte ho na noc vždy do stanu.
Místo pro přípravu potravy zřizujte nejméně 100 m od stanu a to zásadně po větru. Nikdy nelezte do stanu v oblečení potřísněném jídlem. Oblečení v nemž jste vařili a jedli, zavěšte spolu s dalšími věcmi do speciálního pytle a uložte v úkrytu.
Vykopejte si jímku na vylévání vody použité při vaření a mytí. Pokud obsahuje zbytky jídla proceďte ji a tuhé součásti uschovejte rovněž ve zmíněném pytli.
Prevence:

V okamžiku kdy zjistíte přítomnost medvěda nebo medvědů, je třeba dobře zhodnotit situaci. Pokud o vás medvěd neví, je vhodné potichu ustoupit a vyklidit pole. Nebo dosti často o vás ví, ale dá se na útěk. Pokud o vás ví a nemá se k útěku, nebo se dokonce výhružně staví apod., dělejte velký hluk, zvoňte, trubte, pískejte, chrastěte nadobím či plechovkou s kamínky a oni se většinou stáhnou zpět.
Vybavte se světlicí, která může být na dálku působící odstrašující prostředek, dříve než dojde ke konfrontaci. Musí být nošena tak, aby byla kdykoliv v pohotovosti.
Nečekané setkání hrozí zejména když jdete proti větru nebo vstupujete do nepřehledného ohybu cesty či hustého porostu. Jděte proto velmi opatrně zastavujte se a rozhlížejte se okolo. Při sólo akci mluvte sami k sobě, tleskejte, zpívejte a buďte hluční.
Před vstupem do oblasti se doporučuje dotázat se místních lidí, na kterých místech jsou medvědi zvyklí hledat potravu a scházet se. Pasou se ve vyšších polohách na horské ostřici nebo loví ryby na březích bystřin?
Buďte pozorní v blízkosti hlučných řek a potoků, také vcházíte-li do jejich potravní oblasti, na porosty lesních plodin, planého pastiňáku nebo jiné medvědí potravy.
Všímejte si zápachu! Pokud ucítíte pach mršiny, vraťte se, protože medvědí mršiny zpravidla agresivně brání. Všímejte si ptáků živících se mršinami. Hejna strak, havranů nebo orlů vám spolehlivě ohlásí, že je někde poblíž velká mršina.
Nikdy se nepřibližujte do blízkosti medvědích doupat i zdánlivě prázdných.
Hledejte a všímejte si medvědích stop, jako jsou šlápoty, výkaly, obrácené kameny, zlomené stromky, odřene kmeny se zbytky medvědí srsti nebo rozrytá zem.
Nikdy se nepřibližujte k mláďatům i když se vám zdá, že jsou zcela opuštěná.
Při táboření se vyhýbejte stezkám, cestám které používají medvědi, břehům vodních toků a jezer, a případným zdrojům potravy pro medvědy.
Nespěte pod širákem, ale vždy ve stanu, ať je noc sebeteplejší, pouhá stěna stanu je pro ně významná překážka, nejsou-li uvnitř potraviny. Necestujte také za šera nebo v noci!

Jak se tedy chovat?

při plánování cesty sledujte pečlivě předpovědi počasí nejen večer, ale i aktuální ráno a při předpovědi nebezpečí bouřek se tomu přizpůsobte, lokální bouřky např. přicházejí většinou až v odpoledních hodinách, ale odhadnout rychlost blížící se fronty lze jen velmi těžko(!)


sledujte vznik a příchod bouřek, mraky (a také počítejte vzdálenosti - blízká a nebezpečná je do 3 km, tj. asi 9 s mezi bleskem a hřměním) a vyhledejte co nejdříve bezpečný prostor,


zůstaňte na bezpečném krytém místě, v domech, autech, autobusech nebo hospůdkách, při zavřených oknech jsou bezpečné i kabiny lanovek a obytné přívěsy, i letadla a kryté lodě,


najděte vysoký objekt (alespoň 15 m) a ukryjte se v jeho bezpečné zóně (u středu odvěsny myšleného pravoúhlého trojúhelníka), nepřibližujte se také k dalším předmětům na méně než 2 m, ke stojícím osobám pak na 3 m,


sedět na suché podložce, batohu, laně je příjemné, izoluje vás to i od krokového napětí i když to není životu příliš nebezpečné, ale před přímým zásahem blesku vás to nechrání(!),


u velmi vysokých objektů (skály) si najděte místo v bezpečné zóně pouze do 30 m a v ní se nepřibližujte do vzdálenosti pod 2 m k předmětům menším než 4 m (balvany, stromky),


neukrývejte se v jeskyni, pod převisem tam kde ke stropu či ke stěnám je menší vzdálenost než 2 m a to i k zadní stěně, nezdržujte se ani tam kde je ve skále patrná rudná žíla, spára, trhlina nebo kudy prosakuje voda, nepřibližujte se také k ústí(!) jeskyně na méně než 1,5 m,


v otevřeném terénu si najděte a skrčte se v nějaké větší prohlubni, ruce a nohy mějte u sebe a dodržujte vzdálenost větší než dva metry od jejích okrajů, vhodné je se také ukrýt v suti ze které nevyčníváme,


po zásahu blesku do země se výboj šíří dál cestou nejmenšího el. odporu většinou tedy po vlhkém povrchu a některá přerušení v cestě přeskakuje (trhliny, výmoly a převisy) a vy nesmíme být v těchto místech, aby jste neutvořili tzv. zkratový můstek, toto nebezpečí je také ve vchodech chat, bivakových budek, jeskyň a u otevřených oken jakýchkoliv budov.


nezůstávejte ve skupině, nedržte se za ruce a je-li to možné vzdalte se na 3 m od sebe,


ve skalách je nebezpečí zasažení bleskem větší než na sněhu nebo ledu (ledovce),


v horách ihned opusťte vrcholy a hřebeny (i ploché a nevýrazné) nejlépe na odvrácenou stranu od bouřky, nezdržujte se ani v travnatých pánvích, sníženinách pod sedly (sp.voda),


pryč od ocelových lan, žebříků, zábradlí, nevstupujte do žlebů (zde hrozí i padající kameny a přívaly vody) a ve volném terénu bez úkrytu si sedněte, klekněte, dřepněte nebo i lehněte a nepokračujte dále v chůzi,


blesk vás může zasáhnout i z bouřky pod vámi v údolí, nebo může udeřit vodorovně do svahu, skalní stěny(!) - blesk tak mnohdy udeří zcela nečekaně a bez varovných příznaků,


v lese se ukryjte v hustém a nižším porostu, vyhýbejte se i tam vysokým stromům zvláště rostoucím ojediněle, nezdržujte se u potoků a také na prameništích (podmáčené půdy), osamělý i nízký strom (nezáleží na druhu), předmět (kupka sena, balvan) může být velmi nebezpečný,


ihned po úderu blesku v okolí máte čas asi 3 s na nutnou změnu místa v bezpečné době,


zůstaňte v bezpečném úkrytu dokud bouřka není vzdálena alespoň 10 km(!) tj. 30 s interval mezi bleskem a zahřměním, (rychlost šíření zvuku ve vzduchu je asi 330 m/s)


pokud jste svědky zásahu člověka bleskem, ihned zkontrolujte postiženému tep i dýchání a začněte také ihned s kardiopulmonální resuscitací prováděnou až do příchodu nutné(!) odborné pomoci, popáleniny a další lehčí zranění ošetřete až následně,


za bouřky nepoužívejte síťové elektrické spotřebiče, telefony a to ani mobilní, nepoužívejte radiostanic a uzemněte svody od antén, zatáhněte výsuvné antény a v kempu také odpojte přípojku el. proudu, v budovách lze doporučit vypnutí všech jističů.


Pro zajištěné cesty

Přečkáváte-li bouřku v obtížném terénu, zajistěte se krátkou smyčkou k jistícímu bodu v úrovni vašich nohou, ale počítejte s tím, že někdy vyvolá zásah blesku i sesuv kamenů nad vámi (prostor k uhnutí). Vždy ale opusťte místa zajištěná kovovým lanem nebo žebříky a nejistěte se k nim! Můžete ale zůstat vzájemně spojeni a zajištěni jistícím lanem ležícím na zemi u nohou, ale ne vertikálně visícím. V blízkosti vrcholů a hřebenů je 10 × větší nebezpečí zásahu bleskem, než o 100 m dál a níže.

Stan, či žďárák vám neposkytuje žádnou ochranu před úderem blesku(!) chrání pouze před větrem a deštěm. U stanů zcela chybí bleskosvodný efekt, ani kupolovité stany s kovovou konstrukcí (pruty) netvoří dost hustou tzv. Faradayovu klec a většinou díky umělohmotným koncovkám nemají pruty žádné vodivé spojení se zemí. Kupolovité a tunelové stany jsou ale přece jen výhodnější než jehlany a áčka vzhledem ke svému tvaru bez kolmého hrotu.

Nebezpečné jezy


Za malé vody se pod nimi mnohdy dá koupat. Ale po deštích jsou to krvelační zabijáci. Řeč je o jezech a stupních, které si každý rok vyžádají několik lidských životů. Jaký je rozdíl mezi stupněm a jezem? Spád nad stupněm se nezmenšuje a podobně tomu bývá i pod ním. V tom je právě nebezpečí, protože nad stupněm se velmi obtížně zastavuje.

Představte si úzký tok s velkým spádem a najednou za zatáčkou metrový stupeň s tři metry dlouhým vývarem, někdy dokonce v betonovém korytě. Jez je naopak postaven tak, aby nad ním byla klidná hladina, zdrž jezu, vzdutí či „volej“. Konstrukce těchto překážek není problematická ani ve výšce, ani ve tvaru koruny, ale hlavně ve tvaru podjezí. Obrázky napoví podstatně více.


Konstrukce nebezpečných jezů


Jak je vidět z obrázků, voda se vrací zpět pod jez, aby bránila jeho podemílání. Tím tvoří válec, vývar – nebezpečné místo, ze kterého se vodák dostává jen velmi obtížně. Přírodní překážky tohoto druhu existují také, ale jsou dosti vzácné. Z technického hlediska je tato konstrukce pochopitelná, a dokonce účinná. Pro nezkušené, ale i zkušené vodáky smrtelně nebezpečná. Je také relativně levná z hlediska stavby. I když nyní se projevuje ještě levnější – nestaví se podjezí, ale jednoduše se do podjezí naveze několik náklaďáků lomového kamene. To má tu výhodu, že vodák si myslí: „Tady bych si zničil loď!“ a ani ho nenapadne jez sjíždět. Zmíněný typ konstrukce je používán nejen u jezů kolmých či s parabolickou přepadovou plochou, ale i u typicky šikmých jezů, tedy jezů s dlouhou šikmou spádovou deskou. Ty mohou být dokonce ještě nebezpečnější! To proto, že kolmý jez s nepříliš dlouhým vývarem je někdy možné rychlým nájezdem překonat, tzv. „boofnout“. U jezu šikmého to nejde, záď lodi je opřena o beton spádové desky a nemá kam uhnout. Loď získá velkou rychlost a jakmile vjede do válce dole, tak ve své cestě pokračuje pod hladinu. Při více než kritické délce vývaru je pak zvrhnutí neodvratitelné. Námitka jezdců na nafukovacích lodích zní: „Ale vždyť ta moje loď se pod vodu nedostane, je nafukovací, jen se trochu zlomí a zůstane nad vodou.“ Ve většině případů se však loď zastaví a proud, který ve válci vždy působí na jednu nebo druhou stranu, loď otočí bokem a zvrhne. V okamžiku jsou na tom všichni stejně. Totéž platí i pro velké rafty – závisí na velikosti vývaru, jeho síle, jeho délce. Metrový válec raft třeba překoná, ale s dvoumetrovým už může mít problém, nehledě na to, že při nárazu plavidla na spodní, neodtékající vodu, ti méně zkušení jezdci mohou z lodi vypadnout přímo doprostřed vřící vody. Příkladů tu je z posledních let víc než dost.

Jak to dopadne pod jezem

Co hrozí lodi a člověku v okamžiku, kdy se ocitne ve vodě pod jezem? Loď se může ve válci chvíli převalovat, nakonec se dostane ven. Ale ta nemusí dýchat! Člověku hrozí utonutí (ať již zástavě dýchání budeme říkat jakkoliv), ale i podchlazení a také smrt utlučením. Zní to poněkud drasticky, ale je to tak. Člověk v prvních okamžicích samozřejmě bojuje. To je pud sebezáchovy. Jakmile není pomoc anebo je neúspěšná (to je možná ještě horší), dostává se plovoucí do psychického stresu a zároveň i do stavu vyčerpání. Ten však pramení v prvé fázi z psychického traumatu, že se nedaří záchrana. Proto je tak důležitá poučka Williama Neallyho: „Nikdy se nevzdávej!“ Případně jiná: „Jen žádnou paniku!“ Vím jak to dokázat? Asi to dokáže málokdo, ale pokud se to povede, tak se procento naděje na záchranu opět zvýší. Tonoucí postupně podléhá vyčerpání, a to ať se pokouší o podplavání válce nebo jen bojuje s vodou, aby se udržel nad hladinou a mohl dýchat. V propěněné vodě se navíc člověk velmi obtížně drží nad hladinou. Plovací vesta v této „sodovce“ mnoho nenese, a navíc má „plaváček“ pocit, že jakmile vidí světlo, může dýchat. Ale pak se nadechne vzduchu s vodou a k zalknutí není daleko. Pokusit se válec podplavat je velmi náročné. Nejen na orientaci, ale i na psychickou a fyzickou kondici. Pokud se to nepodaří napoprvé, napotřetí to dokáže už jen málokdo. Ale zkusit to musíme – pokud je síla. Protože pokud pohyby ve vodě nekoordinujeme, může u některých konstrukcí jezů dojít právě k tomu utlučení. Voda, která má velkou sílu, hravě s člověkem smýkne na kameny tvořící hráz pod vodu, která brání odtoku vody z podjezí. Pokud nekontrolujeme svůj pohyb pod vodou, mohou být nárazy tvrdé a pokud jsme bez helmy a plovací vesty, pak i smrtelné. Dalším nebezpečím mohou být u starých konstrukcí takovýchto jezů podemletá místa, sifony a zbytky jezové konstrukce pod vodou ve vývaru, kde je možné se zachytit za plovací vestu či za části oděvu, a pak „babo raď“.

Jak takové jezy poznáme

Mohou být kolmé i šikmé. Výška různá od půl metru až do několika metrů. Jedno mají společné – voda pod nimi tiše mizí a nenápadně se s menším nebo větším hlukem vrací zpět pod stěnu jezového tělesa. Když do vody nad jez hodíte suchou větev, bude se dlouhou dobu obracet ve vývaru pod jezem. V neposlední řadě si všimneme délky vývaru, tedy vracející se vody. Pokud přesahuje polovinu délky vaší lodi, je jez určitě nebezpečný. Není proč pokoušet štěstí... Na sledovaných vodních cestách jako je Vltava a Labe i někde jinde jsou takové jezy označeny značkou podle řádu plavební bezpečnosti – zakázaná vodní plocha – červená bóje s bílým pruhem uprostřed. Na turistických turistických řekách se svého času takovéto jezy značily (podobně jako jsou značky na silnici) trojúhelníkovými značkami se znakem nesjízdné. Bohužel, ne všichni vodáci je znají a ne vždy a všude tyto značky přežily čas delší než jednu sezónu. Ale značení asi mnoho nezachrání. Pravda, značení je určitě potřebné, ty rozumné upozorní, ale „odvážlivce“ neodradí. Snad jen historky, pomníčky, případně upozornění ve smyslu článku z roku 1967: „Nás sedmnáct utonulých vás ostatní varuje…!“

Asi není možné jednotlivé jezy vyjmenovat, ale pokud si zavzpomínáte a vezmete jednu řeku po druhé, tak se o některých nelze nezmínit (mluvíme o jezech, nikoliv propustích):
Lužnice – Pilař, Dráchov, Čejnov, Červený mlýn – a to jsou jen ty nehorší
Vltava – Herbertov (za určité vody), Rožmberk, ale i Lyra v Českém Krumlově
Ohře – Kynšperk, Citice, Tuhnice, Radošov …
Berounka – Roztoky, Beroun
Sázava – Horka, Č. Šternberk, Kaňov
Otava – Horažďovice, Strakonice, Křemelka a další
Nežárka – Jemčina, Hamr, Veselí

Na pultech obchodů i v restauracích si běžně můžeme vybrat z velkého množství mořských živočichů, jejichž jména voní exotikou a dávají nám pocit, že děláme něco pro své zdraví. Náš zdravý životní styl však má i svou odvrácenou tvář.

Některé druhy ryb (pro jednoduchost zahrnujeme v celém článku pod ryby i paryby) jsou po několika desetiletích intenzivního rybolovu přeloveny, což znamená, že jsou loveny rychleji, než se může jejich stav přirozenou cestou obnovit. Rybí populace se snižují až do té míry, že hrozí jejich naprosté vyhubení. Přelovení se týká stále většího množství druhů, neboť rybáři se kvůli menším úlovkům přeorientovávají na druhy ryb, které dříve nebyly cílem jejich zájmu, ale jejichž stavy zaručují lepší úlovek. Do popředí zájmu se tak dostali například žraloci, které bychom před pár lety na pultech obchodů našli jen výjimečně. Dnes jim hrozí přelovení také.

Síť si nevybírá

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství(FAO) zahyne až jedna čtvrtina živočichů (kromě ryb i mořští savci a ptáci), kteří jsou při rybolovu chyceni, jako nechtěný či neprodejný úlovek. Tento údaj patří spíše mezi ty velmi optimistické, některé odhady hovoří minimálně o jedné polovině živočichů, jež v sítích nebo následkem lovu zahynou bez užitku. Co je blíže pravdě, vědí jen rybáři, kteří však nemají na zveřejnění podobných informací zájem.

Mnoho tun ryb je tak například kvůli své podměrečné velikosti či kvůli tomu, že nejsou na spotřebitelském trhu právě žádané, vráceno zpět do moře. Většinou jsou však již buď mrtvé nebo natolik vysílené, že návrat do moře nepřežijí. Do sítí se zaplétají i ryby, na které rybáři nemají potřebné povolení a musejí je vrátit zpět moři.

Mnohé ulovené ryby ještě nedosáhly pohlavní dospělosti, což velmi omezuje možnost regenerace jejich populací. Fatální následky to má u dlouhověkých ryb, které dosahují dospělosti až ve vysokém věku. Například jeseter dosahuje sexuální dospělosti mezi 6-25 lety. Samičky některých druhů jsou schopny reprodukce jednou za tři či čtyři roky, což znamená, že tyto ryby jsou schopny obnovovat svou populaci pomaleji než druhy, které dosahují zralosti dříve a častěji se třou. Jeseter, podobně jako například červenice obecná, patří mezi ryby opravdu dlouhověké, dožívá se až sta let. Může se tak stát, že budete mít na talíři rybu, která je starší než vaše babička…

Umírají i delfíni

Mezi časté oběti ok rybářských sítí patří i mořští savci, zejména delfíni, tuleni a velryby. Uvíznutí v síti jim znemožní přístup ke vzduchu a zvířata čeká utonutí. Podobný osud potkává i mořské želvy a nevyhýbá se ani ptákům, kteří se za svým úlovkem pouštějí pod vodní hladinu.

Intenzivní rybolov má negativní dopady nejen na stavy ryb, ale i na podmořské ekosystémy. Při lovu ryb žijících u mořského dna (například platýzů) se používá metoda vláčení sítí po dně (tzv. trawling), při níž dochází k devastaci mořského dna. Zanikají tak přirozená místa pro úkryt, lov a tření mnoha druhů ryb a podmořských živočichů. Přirozená obnova mořského dna je pak záležitostí na desítky či stovky let.

V tradičním rybářství se používaly také sítě tažené za lodí, veškerý úlovek pak byl zpracován. Zásadní obrat přišel v 70. letech s nástupem obřích rybářských lodí, které jsou schopny táhnout sítě dlouhé i několik kilometrů. Zpracována je však jen ta část úlovku, která je hospodářsky hodnotná, velká část pak končí zpět v moři jako nechtěný odpad.

Ohrožené ryby

Mezi nejohroženější druhy patří podle informací FAO treska obecná, ropušnice severní, treska skvrnitá, red hake (příbuzný štikozubce obecného, nemá český název), sardinky, ančovičky, červenice obecná, mečoun nebo tuňák. Tento seznam z roku 1998 byl britskou organizací Marine Conservation Society nově rozšířen o lososa obecného, ledovku patagonskou, štikozubce evropského, okouna mořského, mníka mořského, platýze atlantského, kanice, jesetera a žraloky. V našich obchodech jsou k dostání jen některé z těchto ohrožených ryb.

Technicky je téměř nemožné přesně určit stav populace volně žijících jedinců konkrétního druhu ryb. Jistou vypovídací hodnotu mají údaje o tom, kolik ryb se uloví, respektive kolik energie bylo potřeba vynaložit na ulovení určitého množství ryb. Tento způsob však nezohledňuje vnější vlivy jako počasí, lokalitu loviště, efektivnější způsoby lovu a jiné. Přesto i z těchto údajů lze vyvodit, že stavy některých ryb za několik posledních desetiletí rapidně klesly až na kritickou mez.

Přestat jíst ryby?

Ryby patří mezi poslední živočichy, kteří jsou ve volné přírodě loveni ve velkém jako zdroj naší potravy. Některé vhodné druhy ryb jsou již pěstovány na rybích farmách, čímž se snižuje tlak na ryby žijící divoce, cíleně pěstované jsou i některé druhy korýšů a měkkýšů. Při výběru se lze tedy orientovat podle toho, zda ryba či jiný mořský plod byl vypěstován v zajetí, nebo byl uloven na volném moři. Mezi ryby, které jsou chovány na farmách, patří například losos, okoun či exotická sladkovodní ryba tilápie. Pochutnat si můžete i na kaviáru z jeseteřích farem.

Ideálně lze v jídelníčku mořské ryby nahradit rybami domácími. Přínosem takové volby je i menší dopravní zatížení, které je spojené s distribucí ryb na trh. Mezi běžně dostupné domácí ryby patří pstruzi, kapři, tolstolobici, amuři, líni nebo štiky.

Mořské ryby na našich trzích

Následující výčet zahrnuje ryby, které jsou na českém trhu dostupné. Uvádíme nejprve obchodní název, pod kterým jsou prodávány, v závorce pak název odborný. Přehled nejvýznamnějších mořských druhů ryb, které jsou ve volné přírodě nějakým způsobem ohrožené, naleznete v tabulce.

V obchodech jsou běžně dostupné následující druhy ryb:

Losos (losos obecný) - tyto ryby pocházejí převážně z farmových chovů. Jejich maso údajně nedosahuje kvality masa divoce žijících lososů.

Pstruh lososovitý (pstruh duhový?) - pravděpodobně se jedná o formu pstruha duhového. Tyto ryby pocházejí z farmových chovů.
Mezi další běžně dostupné ryby patří i následující druhy, z nichž některé patří mezi ohrožené (viz níže): Tuňáci (více druhů), platýz (platýz velký), sleď (sleď obecný), sardinka (sardinka obecná), makrela (makrela obecná), treska (treska bezvousá), úhoř mořský (úhoř mořský), pražma růžová (pražman obecný), pražma královská (pražman zlatý), mořský vlk (morčák chutný), okouník mořský (okouník mořský).

Ryby vyskytující se u nás příležitostně (ohrožené viz níže):

Žraloci (více druhů), štítníci (více druhů), jazyk mořský (jazyk mořský), ropušnice (ropušnice obecná) - výjimečně se dodávají i jiné druhy ropušnic. Kambala (kambala velká) - méně často se dodává také kambala hladká. Parmice nachová (parmice nachová), svatý Petr (pilobřich ostnitý), pražma šedá (růžich šedý), mořská štika - hejk (štikozubec obecný).

Ryby filetované, mražené a konzervované:

Z výše popsaných druhů to jsou zejména losos obecný, makrela obecná, tuňák křídlatý, sleď obecný, sardinka obecná, úhoř mořský, okouník mořský, štikozubec obecný, žralok modravý a hladkoun. Dále ďas mořský, halibut atlantský, platýz obecný, holandský pstruh (stříbrnice) - tato ryba nemá se pstruhem nic společného.

Z farmových chovů v České republice pocházejí následující původem exotické sladkovodní druhy:
tilápie (tlamoun nilský), sumeček africký (keříčkovec červenolemý).

Ryby ohrožené a dostupné na našem trhu:

Jeseter - některé druhy jeseterů patří podle Světového svazu ochrany přírody (IUCN) mezi ohrožené. Alternativou jsou jeseteři chovaní na rybích farmách.
Mečoun - pod tímto názvem se dodává jak mečoun obecný, tak i několik druhů plachetníků (rody Istiophorus, Makaira a Tetrapterus). Na našich trzích se objevuje výjimečně. Mečouni jsou na seznamu ohrožených druhů IUCN.
Platýz - při lovu platýzů dochází k devastaci mořského dna. Platýz atlantský patří mezi ohrožené druhy podle IUCN. U nás je k dostání platýz velký.
Sardinka - sardinky patří mezi ohrožené druhy podle FAO.
Štikozubci - hejk, mořská štika; štikozubci jsou pod velkým hospodářským tlakem. Podle Marine Conservation Society se v mořích vyskytují zřídka.
Treska - treska obecná je rybou pod velkým hospodářským tlakem, patří mezi ohrožené druhy jak podle FAO, tak podle IUCN. V Severním moři je treska obecná na pokraji vyhynutí. Na našich trzích se vyskytuje výjimečně.

Tuňák - všechny druhy tuňáků lovených komerčně jsou na listině IUCN. Pod názvem tuňák se k nám dodává několik druhů tuňáků: tuňák obecný, tuňák křídlatý, pelamida obecná, tuňák makrelový. Zejména tuňák obecný patří k druhům silně ohroženým nadměrným lovem. Konzervuje se většinou maso tuňáka křídlatého. I tento druh je rybolovem ohrožen.
Žraloci - žraloci patří k živočichům, kteří jsou nadměrným lovem ohroženi nejvíce. K nám se dodávají zejména mláďata, která ještě nedosáhla pohlavní dospělosti. Teoreticky se u nás může objevit více druhů žraloků, na našich trzích jsme jich identifikovali osm. Nejčastěji se jedná o žraloka psího, dále pak o ostrouna obecného a žraloka šedého. Méně často se u nás objevují žralok modravý, hladkoun, žralok sleďový, máčka skvrnitá a máčka velkoskvrnná. Žralok ostroun patří mezi mírně ohrožené druhy podle IUCN.

Článek je převzat z tištěného EkoListu, číslo duben 2003.

Potřeby k přípravě kombuchového nápoje
Pro začátek si obstaráme základní kulturu – násadu kombuchy, kterou běžně zakoupíme v prodejnách biopotravin. Z ostatních surovin budeme potřebovat cukr a černý nebo zelený čaj. Druhy čajů, které po fermentaci dávají kombuchovému nápoji chuť, můžeme libovolně kombinovat. Získáme tak téměř nekonečné spektrum chutí i vůní.

Základní recept na kombuchový nápoj
Mateční kultura kombuchy je také známá pod názvem SCOBY. Připravíme si 1 litr čaje z 1–2 vrchovatých polévkových lžic volně sypaného čaje nebo vyluhováním 4 sáčků ve vodě. Můžeme použít i směs čajů: černý a zelený. Výluh osladíme 4–6 polévkovými lžícemi cukru nebo 2 lžícemi medu. Ke snížení obsahu cukrů je možno použít i lístky stevie, tzv. sladké trávy, jako přírodního rostlinného nekalorického sladidla. Při použití menšího množství cukru musíme počítat stím, že kvašení bude trvat déle, nejméně 9 dnů.

Pamatujme: Kvasinky potřebují pro svůj život řepný cukr, po vykvašení nebude méně slazený nápoj téměř obsahovat sacharidy. Vždy je nutné vyzkoušet optimální dávkování! Skleněnou dvoulitrovou láhev dokonale vymyjeme (nepoužíváme žádné saponáty!) a vypaříme vařící vodou. Při přípravě dbáme, aby kultura nepřišla do styku s kovy. K uzavření láhve budeme potřebovat čisté přežehlené plátno nebo papírový ubrousek a gumičku.

1) Do vypařené sklenice nalijeme čajový výluh, rozpustíme cukr nebo med, případně osladíme spařenými listy stevie a necháme zchladnout na pokojovou teplotu (23–25 °C).
Kombucha je živá mikrobiální kultura a zabíjí ji vysoká teplota! Nesmí přijít do styku s teplotou vyšší než 40 °C. Při nižších teplotách špatně roste.

2) Přidáme zakoupenou kulturu kombuchy, hrdlo láhve uzavřeme plátnem a zavážeme. Houba vložená na hladinu někdy klesne ke dnu, jindy zůstává plavat na hladině. Každopádně se nahoře v průběhu kvašení vytváří houba nová. Někdy roste nová houba zvlášť, jindy srůstá se starší houbou v jeden celek.

3) Pracujeme s úzkostlivou čistotou. Plnou láhev postavíme na temné místo anecháme kvasit (fermentovat) týden až 10 dní. Po této době nápoj zcedíme do zvláštních láhví a kal, který zůstane na dně sklenice, použijeme na další dávku kombuchového nápoje jako násadu. Hotový kombuchový nápoj bude mít kyselou chuť sperlivou jiskrou; připomíná jemné perlivé víno. S délkou kvašení můžeme experimentovat. Čím déle necháme nápoj kvasit, tím méně zbytkového cukru zůstane

v hotovém čajovém víně; tím silnější a ostřejší chuť bude hotové kombuchové víno mít. (Chuť můžeme kontrolovat brčkem.) Hotový vykvašený mok stahujeme hadičkou jako ovocné víno do PET láhví. Pokud bude výsledný nápoj příliš sladké a nevýrazné chuti, necháme jej kvasit oněkolik dní déle. Kombuchový nápoj by měl v uzavřené plastikové láhvi vydržet nejméně měsíc.

Příznivé účinky kombuchy na organismus jsou prokázány po mnohá staletí. Tak jako ostatní zákysové nápoje (kefíry, jogurty,acidofilní mléka) vynikajícím způsobem čistí naše zažívání. Kombuchové čaje podporují přirozenou imunitu, regulují trávení životodárnou mikroflóru ve střevním traktu. Svým metabolismem pomáhají při dně, revmatismu, artróze, některých kožních onemocněních, regulují stolici. Doporučují se jako prevence onemocnění stáří a pro pracující pod neustálým stresem. Kombuchový nápoj obsahuje kyselinu glukoronovou, glukonovou, vitaminy B 1, B 2, B 6, B 12 a C, L-kyselinu mléčnou (+), kyselinu usinovou, šťavelovou, octovou, alkohol, oxid
uhličitý. Nápoj pijeme ráno na lačno (asi 2 dcl), pak sklenici po každém jídle. Kombuchu je ale možno pít kdykoli podle chuti. Nesladké čajové „víno“ se může použít pro snižování tělesné váhy; vypitím nápoje se zasytíme a doplníme vhodně pitný režim. Nápoj z kombuchy výborně stimuluje metabolismus diabetiků a nemocných trpících obezitou.
Nápoj se dobře uchovává amá poměrně dlouhou skladovací dobu. Obsahuje jen nepatrné množství alkoholu; je vhodný i pro děti.
Pro ženy, které pečují osvoji pleť, se doporučuje kombuchovým čajem omývat obličej místo pleťovou vodou. Výborně slouží i jako podpůrná léčba proti akné.