Menstruaci a s ní spojené hygienické potřeby stále zahaluje jakási clona složená z tabu a eufemismů, z frází o čistotě, bezpečí a diskrétnosti, které slýcháme v reklamách na vložky a tampony. A tak není divu, že v takovémto „klimatu“ výrobci menstruačních potřeb nespěchají s tím, aby nám sdělili, jakéže nepěkné dopady to mají jejich vychvalované produkty. Mým cílem je alespoň trochu tuto oponu strhnout. Jako ženy se ale s problémem neekologičnosti a škodlivosti vložek a tamponů nemůžeme vyrovnat tak, že je přestaneme používat – musíme nalézt šetrné alternativy.
Musím říct, že když jsem si sháněla podklady pro tento článek, matně jsem tušila, že vložky a tampony, které používám, asi nebudou zrovna košer. Ale to, co jsem zjistila, mnohonásobně překonalo moje obavy. Zároveň jsem však objevila spoustu nadějných způsobů, jak se tomu vyhnout, a spoustu projektů v duchu „reclaim your blood“ (Ulice lidem! prominou), které začínáme uskutečňovat už jen tím, že o nich veřejně mluvíme.

Takže nejdříve kousněme to toho kyselého jablka negativních dopadů vložek a tamponů na naše zdraví a životní prostředí.

OBALY

Tampony a vložky jsou často a zbytečně zabaleny hned v několika obalech, které tak tvoří obrovské množství odpadu navíc. Průměrná žena spotřebuje za život 10.000 vložek a tamponů! Vložky, dnes vyráběné v kombinaci plastu a dalších materiálů (např. buničina), jsou biologicky nerozložitelné a zároveň nerecyklovatelné – představují něco jako variantu tetrapaku. Tampony jsou na tom o něco lépe, ala i ony obsahují umělá vlákna a navíc jsou tu miliony nepotřebných umělohmotných aplikátorů tamponů. (Moře, do něhož se vypouští splašky, je vyplavuje na břeh, a aplikátory tak představují podstatnou část odpadu, který se povaluje na plážích.) Výroba buničiny a papíru je velmi energeticky náročná – spotřebuje se při ní velké množství vody a dřeva (každý pátý strom se pokácí kvůli výrobě papíru).

DIOXINY A DALŠÍ LAHŮDKY

Stále se rozrůstá množství důkazů, že průmyslové užití chloru, včetně bělení papíru a buničiny, produkuje jedovaté dioxiny, které se v přírodě hromadí a způsobují zde vážná poškození. Vedle ekologických škod stojí i ohrožení osobního zdraví uživatelky tamponů a vložek. Dioxin – vedlejší produkt při bělení chlorem, způsobuje spoustu zdravotních problémů. Velké značky (Tampax, Playtex, o.b.) své produkty bělí pomocí chloru. Výsledkem je velké množství dioxinů jak v bělených výrobcích, tak i ve vodních zdrojích, kam se chemikálie vypouštějí. Přitom neexistuje rozumný důvod, proč hygienické potřeby bělit - aby byly bělejší než bílá? Nejsou přece sterilní! Vložky a tampony velkých výrobců obsahují umělé hedvábí - rayon, což je materiál získatelný pouze při bělení chlorem nebo jeho sloučeninou. Do pochvy se uvolňující vlákna rayonu jsou pravděpodobnou příčinou syndromu toxického šoku (TSS) a zanícení a odlupování poševní sliznice. Pokud musíte používat tampony, čistou alternativou jsou stoprocentně bavlněné tampony, které se bělí – pokud vůbec – peroxidem vodíku, takže neobsahují dioxiny.

Dalším onemocněním, za něž může i dlouhodobé používání tamponů, je rakovina děložního krčku a endometriosa zapříčiněná dioxiny. Navíc je tu nebezpečí geneticky modifikovaných surovin – nevím, jestli se nový zákon nařizující uvádět na výrobcích, zda GMO obsahují, týká i tamponů a vložek, nebo jen potravin, takže je možné, že o přítomnost GMO v hygienických potřebách se vůbec nedozvíme. Neškodnost GMO pro lidský organismus dosud nebyla prokázána, ba spíše naopak. Plast a polyakrylové absorbenty (všechny ty sračky, co se v kontaktu s „tekutinou“, jak rády říkají reklamy, změní na gel apod.) mohou způsobovat alergie.

Bavlník, který se pěstuje „normálním“ způsobem, se stříká pesticidy, herbicidy, hnojivy a dalšími chemikáliemi. Ty pak do okolního prostředí uvolňují jedovaté látky a část z nich zůstane i v bavlně, z níž se pak vyrábějí tampony.

Syndrom toxického šoku (TSS) je vzácná, ale velmi vážná (smrtelná) nemoc způsobená jistým druhem bakterií (Staphylococcus aureus), které v lidském těle produkují jedy. Ideální prostředí pro růst této bakterie vytváří syntetické vlákno rayon, jež obsahují téměř všechny běžně dostupné tampony (Tampax Naturals je výjimka). Ačkoli se na letáčku přiloženém v každém balení tamponů dočtete, že toto onemocnění postihuje i muže a děti, je jeho výskyt (až příliš) často spojen s používáním tamponů obsahujících super-absorbenty a syntetická vlákna. Projevuje se vysokými teplotami (přes 39 stupňů), průjmem, zvracením, bolestí hlavy a svalů, závratí, bolestí v krku a vyrážkou. Při používání čistě bavlněných tamponů je riziko TSS velmi nízké až nulové.

KORPORACE

Používáním běžných tamponů a vložek si nejen ničíme zdraví a životní prostředí, ale přispíváme velkou měrou do kapes nadnárodních společností. Jako u mnoha jiných produktů, jako je např. kosmetika nebo čisticí prostředky, i u menstruačních potřeb vlastní jedna mamutí firma více značek. Dochází tak k monopolizaci a vytlačování menších lokálních výrobců. Výroba se stěhuje do „levnějších“ a na ekologii méně dbalých zemí. Že se při výrobě používají jedovaté látky a testuje se na zvířatech, snad ani nemusím říkat – zdá se, že jsou to oblíbené praktiky nadnárodních společností. Typickým příkladem je společnost Johnson&Johnson´s (vlastní značku o.b.) nebo Procter&Gamble (té z u nás známých značek patří např. Pampers - pleny, Pringles - chipsy, Tampax – tampony – vskutku všestranná korporace!). Korporace vědí, že jako menstruující ženy nemůžeme vložky a tampony nepoužívat, a tak se jen předhánějí ve vyvíjení nových „zlepšení“ (již zmíněný „gel“, parfemace, ještě anatomičtější tvar) a v rozsahu nasazených reklam, abychom svou kupní sílu obrátily v jejich prospěch. Výrobci hygienických potřeb navíc často propagují své výrobky ve školách, většinou u dívek ve věku příchodu první menstruace – nabídnou jim třeba i nějaký ten vzorek tamponů zdarma. Dívky pak zhusta setrvávají u značky, s níž se setkaly poprvé, a přinášejí tak firmám další závratné zisky.

Naštěstí existují alternativy, pomocí nichž se můžeme vymanit z pařátů nadnárodek, ekologické katastrofy i vlastní smrti (tedy – předčasné).

MENSTRUAČNÍ AKTIVISMUS

Co se tedy dá dělat? V obchodech požadovat výrobky bez chloru, kupovat si výrobky s méně obaly – ženy nakupují 80% spotřebního zboží a téměř 100% vložek a tamponů, to znamená, že náš bojkot škodlivých produktů může mít nějaký dopad.

Je potřeba šířit informace o svinstvech, které jsou s běžnými vložkami a tampony spojeny (v současnosti se tyto výrobky uvádějí na trh, aniž by se řádně testovaly). Hlavně: začít používat ekologicky šetrnější výrobky – bezchlorové vložky a tampony bez aplikátorů by měly být k dostání v některých „zdravých“ obchodech. Takové výrobky neobsahují deodoranty, parfémy a další chemikálie, které narušují přirozenou „chemii“ ženského těla. Máme možnost vybrat si něco jiného než to, co nám nabízejí reklamy a přeplněné regály drogerií. Je spousta bezpečných výrobků.

Nejlepší variantou je koupit si nebo ušít vlastní soupravičku pracích vložek – používají se stejně jako vložky na jednou použití, a mohou být mnohem vtipnější a veselejší, než běžné vložky – záleží na vzoru látky! Po použití se napřed vymáchají ve studené vodě a pak se vyperou v pračce na nízkou teplotu s ostatním prádlem. Nejlepší je samozřejmě si vložky vlastnoručně vyrobit z měkké látky z přírodních vláken, jako je např. bavlněný flanel, s nějakým pěkným vzorkem (pro riot grrrls nejlépe leopardí srst!). (Návod na výrobu přinášíme v jiném článku.) Látka je mnohem příjemnější na dotyk než papír a umělá hmota. Pokožka navíc může dýchat, čímž se snižuje riziko výskytu různých poševních infekcí.

Další alternativa je mořská houba. Používá se jako tampon, místo šňůrky na vytažení je možno přidělat dentální nit (není nutná – navíc šňůrky, které jsou i na běžných tamponech, fungují jako provazové žebříčky pro různé infekce). Nařežou se různě velké kousky – podle síly menstruace – na každý den jiný. Před prvním použitím je nutno houbu převařit, po použití se vypere nebo opět vyvaří. Skladovat na suchém čistém místě – jako ostatně všechny menstruační potřeby. Houba se po určité době opotřebuje – čas od času je třeba pořídit si novou.

Dále je tu menstruační šálek vyrobený ze 100% přírodní gumy (už tak skvělé není, že ta guma je z kaučukovníku z tropických deštných lesů). Opět se nosí jako tampon. Ze začátku se to prý může zdát dost divné, ale je to spolehlivé a vydrží až 10 let užívání. Jelikož se ale nosí uvnitř těla, je potřeba dávat pozor – existuje tu malé riziko TSS (byť stále nižší, než jakému se vystavujeme s bělenými tampony). Většina z těchto přepěkných věcí asi u nás nebude k sehnání, i když – kdo ví? Inspirativní je rozhodně navštívit webové stránky uskupení Blood Sisters a Urban Armour kolekce. Při pohledu na jejich nabídku (barevné prací vložky, kalhotky s obrázky, trička a ziny – o menstruaci) má hned člověk osvobozující pocit (konečně!!), že menstruace je radost a zábava. Najdete tu také spoustu linků na další spřízněné stránky - cílem je vybudovat „The Red Zone Coalition“.

Tak, milé dívky a chlapci (doufám, že i ti dočetli do konce), snad nejste příliš znechuceny/i tím, co nám výrobci menstruačních potřeb přichystali, ale jste naopak nadšeny/i skvělými d.i.y. nápady a hned po dočtení poslední stránky BM poběžíte zhotovit sobě, své milé nebo máti, dcerunce či sestře novou vypratelnou vložku!

Pět mýtů o GMO
V českých médiích se stále častěji mluví o problému geneticky modifikovaných organismů (GMO). Není se čemu divit. Česká republika vstoupila do EU právě v době, kdy v Unii skončilo šestileté moratorium na dovoz a pěstování nových geneticky modifikovaných (GM) plodin. Zároveň v ČR začal platit nový zákon o povinném značení potravin vyrobených z geneticky modifikovaných surovin.

Ačkoli by si debata o GMO zasloužila ještě více mediálního prostoru, neboť mluvíme o revolučním a nevratném zásahu do přírody a do celého potravního řetězce, buďme rádi, že se alespoň nějaká vede. Například v největší demokracii na světě, v USA, proběhla masivní invaze geneticky modifikovaných (GM) plodin do zemědělství bez jakékoli veřejné diskuse, bez nezávislého vědeckého posouzení a za nezájmu médií. Američané tak dnes nejenže neví, co jedí, ale je jim dokonce upíráno právo to vědět.

Aby se něco podobného neopakovalo i u nás, je zapotřebí vést otevřenou debatu o důsledcích pěstování geneticky upravených plodin na zdraví a přírodu. Přitom na jedné straně nesmíme propadnout panickému strachu z biotechnologie jako takové, na druhé straně musíme, zvláště v otázce uvolňování GMO do životního prostředí, přijímat argumenty biotechnologických firem s kritickým odstupem. Už jen z toho důvodu, že řadu problémů, které má GMO podle nich vyřešit, tyto firmy samy vytvořily. Máme jim tedy dnes věřit, že se stanou světlonoši na cestě ke zdravějšímu životu a čistšímu životnímu prostředí?

Argumentace ve prospěch pěstování GM plodin je na první pohled velmi přesvědčivá a není těžké jí podlehnout. Biotechnologické firmy se nám snaží vštěpit 5 základních pravd" o GMO, které se však v konfrontaci s realitou a zdravým rozumem ukazují jako pouhé mýty. Média je bohužel často nekriticky přijímají.

Mýtus č. 1: Geneticky modifikované organismy nejsou ničím novým. Genetické inženýrství je dokonalejší a časově úspornější formou šlechtění.
Ano, díky konvenčním způsobům šlechtění dnes existuje mnoho živočichů a rostlin, které kdysi neexistovaly. Geny, které za to mohou, ale vždy pocházely ze stejného druhu, či z druhů blízce příbuzných. Moderní genetické inženýrství však přenáší geny mezi naprosto odlišnými organismy. Gen ryby nebo viru a umístí do DNA rajčete a podobně. Vznikají tak organismy, které by tradičním způsobem šlechtění nikdy vzniknout nemohly.

Mýtus č. 2: Potraviny z GMO jsou nejdůkladněji prověřeným a nejpřísněji kontrolovaným zbožím.
Každé průmyslové odvětví a každá firma ráda uvádí, že právě její produkty prošly tím nejdůkladnějším vědeckým zkoumáním a kontrolou. Ať se jedná (či jednalo) o jaderný průmysl, výrobce PVC, MSG, fermetrazinu, DDT, či vzpomeňme blahé paměti na ještě nedávné dušování "vědců", že nemoc šílených krav není přenosná na člověka.

Ve Spojených státech, kde GM potraviny zažily svoji premiéru a odkud si podle propagátorů GMO máme brát příklad, se neprovádí žádné nezávislé testování jejich bezpečnosti. Již v roce 1992 americké ministerstvo zdravotnictví zařadilo bez nezávislého vědeckého posouzení GM potraviny do kategorie "generally regarded as safe" (GRAS), neboli "obecně považované za bezpečné." Z tohoto titulu nemusí být bezpečnost GM potraviny podle zákona nijak nezávisle prověřována. Vládní orgány spoléhají na údaje od biotechnologických firem, které provádějí bezpečnostní testy samy a samy též určují, zda nový produkt spadá do kategorie GRAS. Tento model firmám samozřejmě vyhovuje, neboť zaručuje, že cesta produktu z laboratoře na pulty obchodů nebude dlouhá a "zbytečně" komplikovaná.

Prověřování vlivu GM plodin na životní prostředí není o nic přísnější. Osvědčení o ekologické bezpečnosti ve Spojených státech vydává ministerstvo zemědělství, které však doposud neodmítlo ani jednu žádost o registraci nové GM plodiny! I americké ministerstvo zemědělství je odkázané výhradně na studie vypracované osivářskými společnostmi. Jako perličku lze uvést, že současná ministryně zemědělství, Ann Venemanová, působila ve správní radě firmy Calgene Inc. (dnes vlastněné největší biotechnologickou společností Monsanto) a ředitel odboru kontroly GMO při zdravotní inspekci ministerstva zemědělství, Neil Hoffman, zase pro změnu pracoval pro firmu Paradigm Genetics.

Mýtus č. 3: Pěstování GM plodin umožní snížit či dokonce eliminovat spotřebu toxických postřiků. Proto je i výhrou pro životní prostředí.
Opak se jeví pravdou. Podle každoročně aktualizované studie amerického ministerstva zemědělství se za posledních devět let, kdy se ve Spojených státech GM plodiny pěstují, spotřeba postřiků zvýšila o desítky tisíc tun.

V současné době je přibližně 80% GM plodin na trhu tzv. herbicid tolerantní (tj. snese více postřiku proti plevelům), zbytek pak insekticidní (rostliny si samy produkují jed proti škůdcům).Nejrozšířenější GM plodinou je přitom herbicid tolerantní sója (tzv. Roundup Ready), která je uzpůsobena tomu, aby odolávala nejprodávanějšímu herbicidu firmy Monsanto, Roundupu. Podle již zmiňované studie používají farmáři pěstující Roundup Ready sóju dvojnásobně více herbicidů než farmáři, kteří pěstují konvenční odrůdy. A tento nepoměr se bude nadále zvětšovat.

Méně početnou skupinou GM plodin jsou tzv. Bt plodiny (převážně Bt kukuřice). Ty dokáží produkovat svůj vlastní insekticid, což snižuje nutnost postřiků. Na první pohled dobrá myšlenka, jenže ani zde není mnoho důvodů k optimismu. Bacillus thuringiensis (Bt) – přírodní půdní bakterie, která hubí určitý druh škodlivého hmyzu – je jedním z nejbezpečnějších známých insekticidů, jenž je po mnoho let používán jako postřik i ekologickými zemědělci. Tím, že u geneticky upravených Bt plodiny je tento toxin přítomen v každé buňce rostliny, dochází k jeho nadprodukci v přírodě. To s velkou pravděpodobností povede ke stavu, kdy se škodlivý hmyz stane vůči Bt resistentním. Zemědělství tak může ztratit jeden z velmi účinných nástrojů.

Mýtus č. 4: GMO pomůže zemědělcům a rozvoji venkovských oblastí.
I tento argument se zatím ukazuje jako mylný. Podívejme se opět do Spojených států, kde mají s pěstováním GMO již několikaletou zkušenost.

Náklady i výnosy zemědělců, kteří pěstují konvenční a GM plodiny, jsou přibližně stejné. Američtí farmáři však kvůli pěstování GMO ztratili celý evropský trh s kukuřicí, neboť EU odmítla vystavit evropské spotřebitele zbytečnému riziku. I proto se farmáři nedávno rezolutně postavili proti úmyslům Monsanta experimentovat s Bt pšenicí. Obávali se, že v Evropě přijdou i o trh s touto důležitou komoditou.

Smluvní podmínky o používání GM osiva nejsou z pohledu zemědělců také nijak přátelské. GM osivo je totiž chráněno patenty a jako "duševní vlastnictví" biotechnologických firem tedy nenáleží zemědělci, který ho zasadí. Pro zemědělce je tím pádem nezákonné provádět staletími prověřenou praxi, tedy ušetřit část úrody jako osivo pro další sezónu. Zvláště v zemích Třetího světa je tento způsob hospodaření pravidlem.

Ve Spojených státech a Kanadě se dostalo "partnerství" Monsanta s venkovem do stádia, kdy si firma najímá soukromé vyšetřovatele, jejíchž úkolem je krást rostliny na polích farmářů, kteří si u Monsanta osivo nekoupili. Monsanto tak zjišťuje, zda tito farmáři náhodou nepěstují jeho geneticky modifikované plodiny. A nejen to. Monsanto zároveň nabádá své zákazníky, aby mu dali vědět v případě, že podezírají své sousedy z pěstování GMO, aniž by za něj zaplatili. Již se vyskytly případy farmářů, kterým nejenže byla bez jejich viny kontaminována pole, ale k tomu ještě mají na krku žalobu od Monsanta. Z takovéhoto obtěžování mohou mít zemědělci prospěch pouze v případě, že mají rádi život v policejním státě.

Mýtus č. 5: GMO je jedinou nadějí, jak nasytit rostoucí světovou populaci.
Toto je asi nejvíce používaný argument, který díky svému citovému podtextu dokáže přesvědčit mnoho váhajících.

Hlad a podvýživa jsou skutečně vážným světovým problémem. Není to však způsobeno nedostatkem potravin, ale jejich nerovnou distribucí. Podle údajů Programu potravinové pomoci při OSN se v současné době ve světě vyprodukuje tolik potravin, že by dokázaly dostatečně nasytit každého člověka na této planetě. Přesto téměř jedna miliarda lidí nadále hladoví, protože si potraviny ani půdu nemůže dovolit koupit, či k nim nemá přístup.

Pokud se z většiny primárních zdrojů zemědělství stane "duševní vlastnictví" několika málo biotechnologických společností, problém hladu se nevyřeší, ale bude spíše eskalovat. Je naivní předem počítat s nějakým altruismem osivářských firem. Vždy bude platit: nemáš peníze, tedy nezaseješ.

Závěrem bych chtěl zdůraznit zásadní věc, kterou je nutné brát vždy v úvahu: na rozdíl od chemické kontaminace, která se dá lokalizovat, je šíření GMO procesem nevratným, neboť se jedná o živé organismy, které rostou, množí se, mutují a migrují. Z tohoto důvodu může genetická kontaminace napáchat daleko větší škody. Mějme vždy též na paměti slova harvardského profesora genetiky Richarda Lewontina, který pro New York Times Magazine řekl: "Nikdo dnes nedokáže přesně říct, jaký dopad může mít GMO na životní prostředí. O tom, jak se organismy z DNA vyvíjejí, víme zatím tak strašně málo, že mě samotného by velmi překvapilo, kdybychom v budoucnosti nedostávali jeden tvrdý úder za druhým."

Martin Kloubek, Greenpeace

Má hormonální antikoncepce vliv na přírodu?


.

Ano, může. Důkazů je k dispozici celá řada. Poprvé se vědci s tímto problémem střetli v 80. letech minulého století ve Velké Británii, kde narazili v jedné řece na samce ryb plotic, kteří měli varlata prosycená žloutkem, jako kdyby se nepřipravovali na produkci spermií, ale chystali se klást jikry. Tito samci nebyli s to plnit při tření otcovské povinnosti. Vědci usilovně pátrali po příčině. Do podezření se dostal farmaceutický závod na výrobu antikoncepce, který pracoval v jednom z měst na toku řeky. Záhy se ukázalo, že podezření je liché. Z továrny do řeky žádné hormony neunikly. Pak vědci zjistili, že se „poženštění“ ryb zdaleka netýká jen plotic ve sledované řece. Postiženy byly i jiné rybí druhy. Zasaženy byly prakticky všechny toky a poruchy pohlavního vývoje byly patrné dokonce i u platýzů, kteří žijí v moři při ústí velkých řek.

Zdrojem hormonů byla hormonální antikoncepce, kterou ženy vylučovaly s močí. Ta se se splašky dostává do čističek odpadních vod, kde je vystavena intenzivní činnosti masy bakterií. Mikrobi hrají při čištění odpadních vod významnou roli, protože rozkládají celou řadu škodlivých látek. Pokoušejí se rozložit i hormony z antikoncepce. Daří se jim to jen částečně. Jejich činností vznikají látky, které mají na ryby ještě silnější účinky než původní hormony z antikoncepce.

Zvrat pohlaví pod vlivem hormonů z antikoncepce byl zcela nedávno prokázán švédskými vědci z university v Uppsale i u žab. Tým vedený Cecilií Bergovou uvádí ve studii, jež je právě v tisku, že choval pulce skokana hnědého ve vodě, která obsahovala hormon z antikoncepce v koncentracích, v jakých se tato látka běžně vyskytuje v přírodě. Výsledek byl šokující. U všech žab se začaly vyvíjet samičí pohlavní žlázy a z pulců vyrůstaly samice. V čisté vodě se polovina pulců vyvíjela v samce s varlaty. Žáby jsou zjevně k hormonálním látkám mnohem citlivější, než jsme si mysleli.

Zvrat pohlaví vyvolaný znečištěním životního prostředí představuje obrovský problém, který už dosáhl globálního měřítka. Vědci například zjistili, že drtivá většina samic lososů připlouvajících ke tření na trdlištích na horních tocích řek Britské Kolumbie, jsou ve skutečnosti samci, kteří prodělali přeměnu pohlaví. V tomto případě není tak úplně jasné, kde se ryby s hormonálně účinnou látkou střetly – zda v řece, v které žily jako plůdek, nebo v moři, kde vyrůstaly do dospělosti.


Hormonální buldozery

Situaci komplikuje skutečnost, že se v přírodě chovají jako hormony i látky, do kterých bychom to na základě jejich chemického složení nikdy neřekli. Souhrnně je označujeme jako endokrinní disruptory. Za tímto učeným názvem se skrývá fakt, že tyto chemikálie jsou s to rozvrátit v těle živočichů křehkou rovnováhu hormonů. Endokrinní disruptory jsou tedy jakési „hormonální buldozery“.

Lidským přičiněním se dostává do životního prostředí asi 55 tisíc chemikálií. Vědci odhadují, že plná tisícovka může mít účinky „hormonálních buldozerů“. K silným endokrinním disruptorům patří například donedávna hojně užívaný herbicid atrazin. Jeho účinky jsou patrné na samcích žab. Působí i v nepatrném množství. Ve Spojených státech naměřili vědci dostatečně vysoké koncentrace atrazinu dokonce i v dešťové vodě.

Problémy vyvolává i široké spektrum produktů farmaceutického průmyslu. Do odpadních vod se dostávají z moči pacientů ve velkém množství například účinné látky léků proti depresím. Ty můžou měnit chování živočichů, například je uvést do letargického stavu nebo je naopak ponoukat k horečné činnosti. Na bezobratlé živočichy, například měkkýše, ale působí jako antikoncepce a narušují jejich rozmnožování. Jednou z velmi účinných látek, které se naším přičiněním dostávají do životního prostředí, je kofein, který konzumujeme nejen v kávě, ale i v čaji a mnoha dalších nápojích.

Děsivá jsou zjištění, že některé látky vykazují překvapivé hormonální účinky v koncentracích, které jsme považovali za bezpečné, protože v takto malých množstvích už tyto látky nepůsobí jako jedy. Příkladem může být toxický těžký kov kadmium. V koncentracích, které jsou uváděny v oficiálních pramenech jako „bezpečné“, mají ionty kadmia účinek samičích hormonů a zvyšují u samic laboratorních potkanů riziko nádorového onemocnění dělohy a mléčné žlázy.

Velkou neznámou je vzájemná souhra některých chemikálií, z nichž každá sama o sobě na živočichy významný efekt nemá. V kombinaci ale můžou být razantními „hormonálními buldozery“.

V této souvislosti bychom neměli zapomínat ani na některé plazy (např. želvy nebo krokodýly), u nichž pohlaví určuje teplota, jíž jsou vystaveny zárodky během vývoje ve vajíčku. I malé zvýšení teploty (o necelý stupeň Celsia) může mít za následek, že se ze všech vajec vylíhnou samci. Především mořské druhy želv jsou věrné místům, kam připlouvají klást vejce. Nedokážou se „přestěhovat“ na chladnější lokalitu, kde by se z vajec líhly opět jak samci tak i samice. Mnohé druhy se tak ocitají ve vážném ohrožení.

Ještě dříve než koupíte levné drůbeží maso...

Je to již 50 roků, co se výzkumníci v oblasti genetiky a plemenitby zvířat začali zaměřovat na "výrobu" šlechtěných řad zvířat, zvláště na produkci vajec a masa. Vytvoření takzvaných "brojlerů" bylo prezentováno jako velký úspěch na poli zemědělské produkce, avšak pro zvířata s těžkými následky: krátkým životem, slabým srdcem a poničeným tělem. Brojleři dosahují jateční hmotnosti v rekordně krátké době - během pěti týdnů. Výzkumníci zjistili, že u těchto zvířat bylo právě při selekci a šlechtění s cílem vysokých hmotnostních přírůstků zničeno centrum v mozku řídící pocit sytosti. Toto má za následek, že zvířata přijímají potravu dále, i když by za jiných okolností byla již nasycena. Tímto se dostalo řízení příjmu potravy mimo kontrolu a brojleři denně sežerou několikanásobně větší množství potravy, než jejich vrstevníci určení pro snášení vajec. ********************

Takové enormní přírůstky na hmotnosti mají i další, dosud málo probádané, anomálie u zvířat. Jedná se především o rozmnožování těchto zvířat a s tím spojené problémy. Zvířata určená na porážku mohou zcela podle libosti žrát, zatímco se zvířatům určeným pro další chov nasazuje přísná dieta, protože přetučnělá zvířata ve výkrmu jednak ztrácí schopnost rozmnožování, ale často se také přejí až k smrti. *************

Šlechtění brojlerů s cílem co nejvyššího denního přírůstku hmotnosti se velice negativně projevilo na kvalitě kostí. Kostra zvířat v žádném případě nemůže držet krok s rychlým přírůstkem tělové hmoty, což vede k nejrůznějším poškozením končetin a kostí všeobecně. Až 70 % zvířat trpí v této souvislosti nejrůznějšími problémy. Další problém u zvířat představuje oslabené srdce, srdeční oběh a plíce. Vinou extrémního hmotnostního přírůstku až dvě třetiny zvířat umírají následkem mrtvice. Také při nakládce a transportu na jatka často selhává srdce a srdeční oběh. Na konci výkrmu se většina brojlerů prakticky nemůže pohybovat a 80-90 % zvířat apaticky sedí na silně vlhké podestýlce plné výparů z amoniaku. ************************

Návštěva výkrmny brojlerů je pro nezúčastněného člověka velice nepříjemným zážitkem: za zvukotěsným sklem můžeme vidět halu plnou zvířat namačkaných těsně vedle sebe. Slunce nahrazuje umělé osvětlení, vzduch je zde vháněn přes ventilační systém. Vše zcela automatizované. Zaměstnanci vykonávají každodenní obchůzku, aby posbírali v hale uhynulá zvířata. Brojleři jsou extrémně citliví na vnější podněty; silnější hluk, rychlý pohyb nebo blesk fotoaparátu stačí k vyvolání lavinově se šířící paniky mezi zvířaty s rizikem následné smrti ušlapáním. *******************

Není jednoduché určit vinu na tomto týrání zvířat. Mimo šlechtitelů a producentů jsou na vině také reklamní agentury najaté zemědělskou lobby, které spotřebitelům nabízejí klamavě kuřecí maso coby zdravé a chutné, ale i jako alternativu k masu hovězímu po proběhlých skandálech s BSE. Vyzýváme spotřebitele: bojkotujte nabídky levného kuřecího masa z těžce týraných brojlerů!

www.pasivnidum.cz,
www.ekospotrebitel.cz,
www.veronica.cz.
www.ecn.cz
www.hnutiduha.cz
www.nadacepartnerstvi.cz

Porody doma: Cesta do jiného světa

Výraz „porod doma“ vystihuje dvojí situaci: Žena buď začne rodit náhle a nečekaně, a tudíž přivádí dítě na svět v domácnosti z nouze, protože nemá jinou možnost. Nebo k porodu doma přistupuje po zralé úvaze a tento porod probíhá za náležitých organizačních a bezpečnostních opatření.

Ve většině západních zemí patří plánované porody doma k řídké, nicméně dostupné variantě způsobu porodu. V sousedním Německu se tak rodí cca 2% dětí, ve Velké Británii 4-5%, v Holandsku (zemi s dlouhou tradicí domácích porodů) 30-35%, v USA 2-3%, v Japonsku 1-2%.

V České republice se v domácích podmínkách běžně rodilo do konce 2. světové války. Poté se porody postupně přesunuly do nemocnic a když v éře budování socialismu došlo k faktickému zániku svébytné profese porodních asistentek, porodnictví se stalo jednoznačnou doménou lékařů.

Porodní asistence - autonomní profese

Od něžné revoluce patří demokratizace porodnických služeb k hojně diskutovaným českým mediálním tématům. Zdejší profesní organizace porodních asistentek vyvinula značné úsilí, aby došlo k opětovné možnosti samostatného výkonu tohoto povolání. Se vstupem ČR do EU se porodní asistentky dočkaly legalizace svých požadavků. V současnosti je porodní asistence autonomním zdravotnickým oborem a porodní asistentka s patřičným vzděláním a praxí je oprávněna poskytovat plnou péči zdravým ženám v průběhu nekomplikovaného těhotenství, porodu a šestinedělí, včetně péče o zdravého novorozence a kojence. Zdravotní pojišťovny tyto služby zatím neproplácejí, ale jak se ukazuje, mnozí zájemci si za ně rádi zaplatí.

Tak kde je problém?

Česká republika patří k zemím se silnou tradicí lékařského paternalismu. Dlouhá léta totality ochromila schopnost lidí samostatně se rozhodovat a přejímat zodpovědnost za své zdraví. Z hlediska informovanosti jsme navíc odkázáni na nejrůznější informační kampaně, které – vzhledem k síle a vlivu lékařské a farmaceutické lobby – nemusí být vždy vyvážené. Za typický příklad lze považovat mediální spršku, která nedávno na podnět jedné pražské porodnice zčeřila jinak zrovna zklidněnou hladinu debaty týkající se stávající nabídky porodnických služeb v naší zemi.

„V posledních letech se šíří tendence propagovat porody v domácnosti. Tyto tendence mají některé soukromé porodní asistentky a laické společnosti. Je potřeba před těmito tendencemi důrazně varovat veřejnost. Porody doma jsou nebezpečné a představují vysoké a zbytečné riziko pro rodičku a novorozence,“ uvádí se v tiskové zprávě vydané Fakultní Thomayerovou nemocnicí v Praze-Krči. Podle neonatologa Jiřího Zacha, vedoucího lékaře Ambulance pro rizikové novorozence z řady studií vyplývá, že novorozenecká úmrtnost spojená s porody doma je údajně 2 - 3krát vyšší než při porodech vedených v porodnicích. Podobně vysoká je i novorozenecká morbidita - tedy postižení nebo poškození novorozence v souvislosti s porodem doma. Za zásadní problém lékaři považují nedostupnost dostatečně rychlé lékařské pomoci v případě komplikací.

Stanovisko lékařů se jeví jako nepřijatelné těm, kdo netoleranci vůči porodům doma vnímají jako útok na základní lidská práva: „Tón debaty o domácích porodech a jednoznačně negativní postoj lékařů uráží všechny, kterých se domácí porody přímo týkají: porodní asistentky, které k nim docházejí, i rodiny, které se pro ně rozhodují. Informovaná volba klientů porodnických služeb, která je ve většině evropských zemí legitimní a respektovaná, je tak v ČR prohlášena za pošetile sobeckou a nebezpečně riskantní. Porodní asistentky se jeví jako ziskuchtivé a nezodpovědné. V konečném důsledku útočí kritika domácích porodů na možnosti volby a postavení ženy jako aktivního participanta zdejšího porodnického systému,“ argumentuje ve svém tiskovém prohlášení občanské sdružení Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství.

Lékaři však namítají, že české porodnictví se svými výsledky řadí mezi nejvyspělejší země světa, a tudíž nevidí důvod, proč na stávající nabídce služeb něco měnit.

Slovo do pranice: statistiky

České porodnické statistiky jsou vynikající, ale v zahraničí lze vůči nim narazit na námitky. „České porodnictví je bezesporu na špičkové úrovni, ale skvělé statistické výsledky ve snižování perinatální úmrtnosti jsou ovlivněny jiným postupem při sestavování statistik. Česká republika je např. známá tím, že má ve srovnání s jinými zeměmi velmi vysoké kvóty potratů z důvodu pozitivních výsledků testů na vývojové vady při vyšetřeních perinatální diagnostiky,“ upozorňuje Mary Scheffer-Zwart, samostatná porodní asistentka, pedagožka a členka výboru Královské organizace porodních asistentek z Nizozemí. Dostupná čísla jí dávají za pravdu: Např. Anglie a Wales uvádějí ročně cca 1 900 potratů ze zdravotních důvodů na 600 000 živě narozených dětí (http://www.dh.gov.uk), Německo uvádí 3 700 takových potratů na cca 680 000 živých dětí (http://www.destatis.de) a ČR 4678 umělých přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů na 102 200 živě narozených dětí (www.uzis.cz a www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace). „Rozdíl vzniká také jiným pojímáním mrtvorozenosti, která se oproti zahraničí stanovuje minimální váhou plodu 1000g. Děti narozené mrtvě třeba v 30. týdnu jsou tak v ČR považovány za potrat a nikoliv za mrtvě narozený plod,“ doplňuje Ivana Königsmarková, viceprezidentka Unie porodních asistentek.

Zahraniční výzkumy, týkající se přímo domácích porodů (v ČR lékaři dosud žádný takový výzkum proveden nebyl) navíc zvýšené nebezpečí neprokazují. „Máme k dispozici výsledky několika zahraničních studií ze zemí, kde domácí porody patří do standardní nabídky porodnických služeb, a z údajů vyplývá, že pokud doma plánovaně rodí zdravá žena po patřičné přípravě a pod dohledem zdravotnického profesionála, není takový porod rizikovější než v porodnici. Základním předpokladem ovšem je, že systém zajistí rychlou návaznou lékařskou péči pro případ nečekaných problémů,“ říká Lucie Suchochlebová-Ryntová, koordinátorka pro spolupráci se zahraničím ze sdružení Aperio.

Rodit se nesmí ani v porodním domě

Jde o zdravotnická zařízení, která zdravým ženám nabízejí pro porod domáckou atmosféru, ale pro případ komplikací mají navázán smluvní vztah s blízkou porodnicí, takže rodičkám i dětem může být v případě komplikací poskytnuta lékařská pomoc během potřebně krátké doby. V zahraničí tvoří porodní domy rovněž standardní součást porodnických služeb. Zatím jediným zařízením tohoto druhu u nás je porodní dům U čápa na Praze 4, kterému byla Magistrátem hl. m. Prahy nedávno udělena registrace pro všechny činnosti, které spadají do kompetencí porodních asistentek s jedinou výjimkou - vedením fyziologického porodu. „Úředníci své rozhodnutí ospravedlňují tím, že porodní domy nemají oporu ve stávající legislativě. Nejsou sice zakázané, ale žádná vyhláška ani zákon dosud nestanovuje, jak by mělo zařízení našeho typu být pro porody vybaveno, takže se u nás stále ještě nerodí,“ říká zakladatelka porodního domu a samostatná porodní asistentka Zuzana Štromerová. Ta sice Magistrátu zprostředkovala kontakt se zahraničními odborníky, kteří nabízejí zkušenosti i statistiky z výborně fungujících porodních domů ze zahraničí, avšak Magistrát o nic podobného nemá zájem. “Takže o maminky pečujeme před porodem a po porodu a k porodu zatím chodíme k nim domů. Není to zrovna optimální situace. Nechceme ale vystupovat konfliktně, a tak zatím čekáme, jak rychle se dotyčná místa s vyřešením otázky porodů v porodním domě poperou. Pokud se žádného řešení nedočkáme, pak naše další cesta zřejmě povede k mezinárodnímu soudu,“ krčí rameny paní Štromerová.

Porody doma nelze vymýtit

Ať už porodní domy v ČR fungovat začnou nebo ne, otázka porodů doma se tím stejně nevyřeší. „Pro některé ženy je volba porodu doma způsobem, jak dát najevo svůj názor na psychologické a duchovní aspekty porodu. Jiné ženy mají zvýšenou potřebu soukromí nebo nechtějí být vystaveny rutinním lékařským zákrokům a neosobnímu prostředí nemocnice. Navíc třeba usilují o lepší kontinuitu péče o dítě nebo chtějí minimalizovat narušení běžné péče o další děti, které už mají,“ uvádí se např. v publikaci Choosing a Homebirth, kterou vydala britská Asociace za zlepšení služeb v mateřství AIMS.

Čeští lékaři však prozatím žádné argumenty pro porod doma ani v porodním domě slyšet nechtějí a veřejným prostorem se bohužel i nadále šíří četné předsudky a polopravdy, pocházející nezřídka od lidí, kteří o porodech mimo nemocnice vlastně nic nevědí.

Jako výlet do Iráku

Nemohu si na závěr odpustit srovnání, které mne napadlo, když jsem nedávno v rozhlase slyšela zprávu, jak se pracovníci jisté nezávislé televizní stanice v Německu rozhodli natočit film o Iráku. Byli již přesyceni běžným zpravodajstvím, které nenabízí než pohledy na těla zohavená při atentátech, a tak věnovali hodinu vysílacího času dokumentu o běžné irácké rodině. Divák mohl s překvapením nahlédnout do života sympatických lidí s vcelku obvyklými starostmi a radostmi.

Znám lidi, kteří Irák navštívili v rámci své dovolené. Jeden známý tam dokonce odjel na delší čas, aby pomohl, s čím se těžce zkoušené zemi pomoci dá. Zkušenosti autentických svědků jsou plastické a důvěryhodné. Jedno je jisté: Sednout jen tak na letadlo, aby člověk - bez patřičných plánů, mapy a informací - ukojil rozmar nebo zvědavost, může přinést šok a smrt. Pokud má však někdo jasnou vizi nebo je taková cesta součástí jeho světového názoru a pokud je ochoten věnovat náležité přípravě svůj čas a energii, pak mu setkání s Irákem s velkou pravděpodobností obohatí život a nejspíš i změní dosavadní žebříček hodnot. Těch, kteří vyrazí na poznávací nebo altruistickou cestu do Iráku není mnoho, mimo jiné proto, že to vyžaduje velmi vyhraněné osobnostní kvality. Žen, které chtějí rodit doma, je více, avšak rovněž nikdy nepůjde o masovou záležitost. I proto se postoj českých lékařů vůči porodům mimo nemocnice jeví jako nepochopitelný.

Porody doma byly, jsou a budou. Chce-li Česká republika samu sebe světu představovat jako demokratický stát, musí se s nimi dříve či později vypořádat a nabídnout zdejším rodičkám možnosti odpovídající evropskému standardu. Protože porody doma nelze zakázat, lze je jen učinit bezpečnější.

Vyšlo v časopise Miminko 1/2007

Rizika umělých hormonů
Hormonální systém v těle zahrnuje mnoho různých žláz. Aby mohl fungovat, je zapotřebí spolupráce řady jeho součástí včetně hormonů - poslíčků, které krouží v těle a systematicky doručují zprávy z bodu A do bodu B a zpátky. Jestliže ženy užívají umělé hormony, je celý komunikační systém přenášející zprávy narušen.

Při prvním užití umělých hormonů je vždy zahájena řetězová reakce. Představte si kulečníkový stůl, na kterém jsou připraveny barevné kulečníkové koule. Hráč šťouchne - a všechny koule se rozletí do různých stran a navzájem do sebe chaoticky narážejí. I když hráč míří přesně, objeví se vždy nějaká neočekávaná reakce.

V hormonálním výzkumu se zapomíná na otázku, zda něco nechybí v rovnici, kterou tělo potřebuje ke správnému dekódování konkrétní hormonální zprávy. Analyzujme si například zprávu, kterou v sobě nese antikoncepční pilulka, která putuje do vaječníků. Zdá se, že je to moderní pokus medicíny oklamat organizmus. Umělé chemické látky (právě antikoncepční pilulky) často způsobují nepřirozené reakce a mívají toxické následky. Možnými vedlejšími účinky antikoncepčních pilulek je zvedání žaludku, zvracení a přibírání na váze. Mohou rovněž zvýšit riziko kardiovaskulárního onemocnění, rakoviny prsu a cervikální dysplazie. Bylo snad do hormonální zprávy pilulky přidáno něco navíc, co nechtěně dává příkaz k neplánované změně v těle? To lékaři nevědí. Jedna věc je ale jistá. Umělé hormony pouze mění fyziologii těla namísto toho, aby ji posilovaly anebo dokonce léčily.

http://cancerweb.ncl.ac.uk/omd/

Starodávný indický systém přírodní medicíny

PITTA

Dóša Pitta je podle ayurvédy složena ze dvou prvků - ohně a vody. Ač to zní protikladně, tyto osoby mají všeobecně pocit tepla /oheň/ a mohou mít sklony k nadměrnému pocení /voda/.

Vlastnosti Pitty jsou –
Horká – teplá, ruměnná kůže, jakýkoliv druh zápalu nebo hyperaktivnímu metabolismu, pocit horka v žaludku, střevech. Pitty mají rády studené pokrmy a nápoje, kterými kompenzují svoje horko.
Ostrá – což vede k ostrovtipné řeči, ale také břitké řeči. Ostrá vlastnost se může proměnit na nadměrnou kyselost a nadměrnou sekreci žaludečních šťáv.
Vlhká – způsobuje větší pocení. Teplé a zpocené dlaně jsou pro Pittu typické
Kysele vonící – což dává vznik zkaženému dechu, kyselému tělesnému pachu.

Charakteristika:
Fyzicky jsou Pitty střední velikosti a vyvážených proporcí. Mají většinou stabilní váhu a pokud nečekaně přiberou nebo zhubnou, není problém se dostat na původní hodnoty. Vlasy jsou obvykle jemné, zrzavé, světlé, nebo pískové barvy a mají sklon předčasně šedivět. Řídnoucí, nebo ustupující vlasy na čele jsou neklamnou známkou osob se zvýšenou Pittou. Také předčasné šedivění nebo plešatost jsou nápadné. Kůže je teplá, měkká a světlá, snadno se neopaluje a často se spálí, aniž by se vědomě opalovala. Pitty mají sklon vyhýbat se přímému slunci i když jej mohou mít rády. Na kůži se jim objevuje hodně pih a mateřských znamének. Pitty mají bystrý, pronikavý intelekt a dobrou schopnost soustředění. Mají smysl pro pořádek a svou energii, peníze a činy řídí účelně. Jedinou výjimkou je utrácení peněz za luxusní věci.
Horko se v Pittách projevuje všude – jejich typická prchlivost, teplé ruce a nohy a pocit pálení v očích, na kůži, v žaludku nebo ve střevech – tyto se projevují, když se Pitta dostane z rovnováhy. Stres vyvolává velmi často hněv a podrážděnost.
Jsou z nich často dobří řečníci, mají vyhraněné názory a rády polemizují. Mají rády náročné úkoly se kterými se utkávají rázně a energicky. V mládí je trávení velmi silné, ale postupem věku se trávení kazí. Díky silnému „trávícímu ohni“ mívají velkou chuť k jídlu a často nadměrnou žízeň. Přemíra Pitty je spojena s pálením žáhy, sklon k žaludečním vředům, pálením ve střevech a hemeroidy. Také vyrážky, záněty a akné se projevuje při podráždění pokožky. Spí středně, občas se budí s pocitem přehřátí.

Nerovnováhy Pitty:
Když se začnete cítit nemocní a příčinou je nerovnováha Pitty, chyba není v tom, že jste se narodili jako Pitty.
Zvýšení Pitty mohly způsobit tyto příčiny:
· Byli jste ve stresu a reagovali na něj potlačeným hněvem, frustrací a odporem.
· Kladete nadměrné požadavky na sebe a někdy i na ostatní. Žijete pod neustálý tlakem termínů dokončení apod.
· Jedli jste příliš mnoho pálivého, kořeněného, mastného nebo smaženého jídla. Používáte hodně soli. Kyselé nebo zkvašené potraviny jako sýr, ocet, kysleá smetana či alkohol zvyšuje Pittu
· Počasí je horké a vlhké a jste z něj unaveni, nebo jste se spálili na slunci.

Vyrovnání Pitty:
· Dopřejte si čas na oddech a aktivity. Střídání odpočinku a aktivity jsou základním rytmem života. Protože jsou Pitty energické, velmi často zapomínají na odpočinek. Na konci dne snězte v klidu večeři, vypněte telefon a neberte si práci domů. Meditace je velmi užitečná pro znovuzískání vnitřního klidu a vyrovnanosti. Meditace vám také připomene, že je zdrojem dynamické aktivity..
· Chlad v jakékoliv podobě pomáhá neutralizovat nadměrnou Pittu. Teplota v ložnici by měla být pod 18 st. Celsia a nezdržujte se příliš dlouho v teplých koupelích /zvlášť při ekzémech, či lupénce/. Při pocitu horka v těle pijte studené, sladké nápoje, které nejsou příliš kyselé. Pijte hodně tekutin v horkém počasí, nebo když se cítíte nemocní. Pitty se více potí, proto je nutný přísun více tekutin.
· Jezte stravu uklidňující Pittu. Je důležité se nepřejídat i když míváte několikrát denně pocit hladu. Jezte středně velká jídla v pravidelném čase třikrát denně. Když zjistíte, že máte překotnou chuť k jídlu, nejezte méně. Místo toho si berte menší porce, vícekrát denně. Chuť hořkých jídel snižuje chuť k jídlu. Tonik, ředkvičky, hlávková salát jsou dobré pro snížení chutě. Vyhýbejte se umělým stimulantům, které zvyšují Pittu – alkohol, kofein v čaji a kávě jsou jako nalití benzínu do ohně.
· Věnujte pozornost příjímání pouze čistého jídla, vody a vzduchu, protože Pitta je obzvlášť citlivá na nečistoty všeho druhu. Konzervanty, barviva a příchutě jsou podle ayurvédy velmi nečisté. Podle vědců jsou tyto látky důvodem kožních a mnohých jiných onemocnění..
· Pitty se snadno unaví v horku, proto nepřehánějte fyzickou práci v horkých dnech. Ayurvéda také doporučuje neunáhlený postup v létě na slunci. Používejte ochranné krémy i když jdete jen na krátkou procházku. Přivykejte svoji kůži na ostré sluníčko postupně a v odpoledních hodinách se na přímém slunci zdržujte co nejméně. Večer se budete cítit určitě lépe.
· Lidé s převahou Pitty se umí radovat s přírodních krás. Podle ayurvédy je dobré sledovat západy slunce, sledovat úplněk, procházet se kolem jezer a tekoucí vody… Dóša Pitta tyto věci velmi dobře hodnotí. Vyhýbejte se filmům plných násilí. Smích, humor a dobrá zábava jsou vynikající prostředky pro vyrovnání této dóši.

Strava:
Ayurvéda učí, že každá strava má svou vlastnost a chuť /např. hlávkový salát je hořký, a lehký/. A každá vlastnost a chuťje dobrá pro vyrovnání jedné dóši, zatímco může uvést do nerovnováhy jinou dóšu. Správný výběr pokrmů a nápojů vám velmi výrazně pomůže k vyrovnání vašich dóš a jako zázrakem vás může zbavit spousty obtíží. Pokud jste typ Pitta – Váta, nebo Pitta – Kapha, začněte se řídit radami pro Pittu. Obě dóši se časem dostanou ke svým původním hodnotám. Vhodná strava je výborným lékem pro tělo i pro duši.

Pittu vyrovnávají tyto chutě – sladká, hořká, svíravá a tyto vlastnosti pokrmů – studená, těžká a suchá
Pittu zhoršují tyto chutě – štiplavá, kyselá, slaná a tyto vlastnosti pokrmů – horká, lehká, olejovitá

Principem ayurvédské stravy je, že podobné mluví s podobným.
Zde jsou uvedeny potraviny, které pomáhají vyrovnávat Pittu a také ty, které jí škodí:

ZELENINA
Preferujte – chřest, brokolici, kapustu, listovou kapustu, zelí, květák, okurku, salát, houby, hrášek, brambory, papriky, cukínu.
Omezte, nebo vylučte – řepu, mrkev, baklažán, pálivé papriky, cibuli, ředkvičky, špenát, rajčata
OVOCE
Preferujte – jablka, melouny, třešně, kokos, avokádo, hrozny, mango, pomeranče, hrušky, ananas, švestky, sušené ovoce
Omezte, nebo vylučte – meruňky, banány, bobuloviny, višně, grepfruit, papáju, broskve.
OBILNINY
Preferujte – ječmen, oves, pšenici, bílou rýži
Omezte, nebo vylučte – hnědou rýži, kukuřici, proso, žito
MLÉČNÉ VÝROBKY
Preferujte – rostlinné máslo, mléko /v malém množství/, zmrzlinu
Omezte, nebo vylučte – sýry, podmáslí, jogurt, kyselou smetanu, žloutky
MASO
Preferujte – kuře, krůtu, sladkovodní ryby
Omezte, nebo vylučte – červené maso a maso z moře vůbec
LUŠTĚNINY
Preferujte – sojové výrobky, cizrnu,
Omezte – čočku
OLEJE
Preferujte – kokosový, olivový, sojový, slunečnicový
Omezte, nebo vylučte – mandlový, sezamový.
SLADIDLA
Všechna sladidla jsou přípustná kromě medu a sirupů
OŘECHY
Preferujte – kokos, dýňová semínka, slunečnicová semínka
Omezte, nebo vylučte – všechny, kromě vyjmenovaných
BYLINY A KOŘENÍ
Preferujte – Kořením se vyhýbejte jako příliš zahřívajícím. V malých množstvích – máta, šafrán, fenykl, kurkuma, koriandr, kopr, kardamon, kmín, pepř
Omezte, nebo vylučte – nakládané zeleniny, soli, horčice, kyselé zálivky, grilovací omáčky. Všechny dráždivé byliny

Pitty se rodí s výborným trávením a pokud není vyvedena příliš z rovnováhy tak zůstává dobré. Protože je tato dóša jediná horká, tak oceňuje studená jídla a nápoje, zvláště v létě. Omezte určitě hořké a svíravé chuti /saláty a luštěniny/. Nadměrná Pitta činí tělo příliš kyselým /sýry, jogurty…/. Kofein a alkohol zvyšují Pittu, stejně jako cigarety. Mátové a lékořicové čaje jsou dobrou náhradou.
Snídaně složená ze studených obilnin a s jablečné šťávy je mnohem lepší, než káva s koblihou.
V červeném masu je tuk, který výrazně zahřívá tělo a proto není tělu zapotřebí. Pokud vyměníte mexické restaurace a steakhousy za vegetariánské restaurace, budete se po několika dnech cítit mnohem lépe a při stresu nebudete mít nutkání k přejídání. Smažená jídla jsou tučná, horká, slaná a těžká, což jsou všechny vlastnosti, kterým je nutné se vyhýbat. Kouzlo správné stravy, které se v Indii praktikuje několik tisíc let, je obrovské. Potravou získáváme důležité látky pro náš organismus a k jeho bezchybné funkci je zapotřebí vědět, co potřebuje a co mu ubližuje. Například doporučení pitného režimu není podle ayurvédy stejné pro všechny tři dóši. Tak jako dva litry denně mohou uklidnit Vátu, stejně tak mohou ublížit někomu, kdo je typ Kapha, protože přebytečná voda se v jeho organismu ukládá do tkání.

A nyní pár receptů ze zdravé makrobiotické stravy

RECEPT 1 - z makrobiotické kuchařky prof.Oshawy
Zahradnická polévka

příprava:1 malý květák rozřezaný na středně velké kousky
1 malá kapusta rovněž rozřezaná, 1 karotka rozřezaná po délce,
2 cibule rozkrájené na čtrvrtky trochu petržele na jemno nakrájené
1 čajová lžička oleje

Cibuli zpěníme na oleji a dáme na silný oheň. Přidáme květák a podlijeme. Necháme 2 min. vařit.Totéž uděláme postupně s karotkou a kapustou. Přidáme tolik vařící vody,aby pouze překryla obsah. Oheň musí být stále silný. Po 10 min. přidáme lžičku soli a lžíci oleje.Po 1/4 hodině ochutnáme a přidáme trochu sojové pasty nebo omáčky. Na pánev dáme lžičku oleje a 3 lžíce mouky a uděláme světlou jíšku, kterou rozředíme 2 sklenicemi vody. Přidáme k polévce a povaříme.

RECEPT 2 - z makrobiotické kuchařky prof.Oshawy
Rýžové pie (3 osoby)

Příprava: 1 karotka, 1/4 kapusty, 1 pórek, 2 cibule, sůl, 1 lžička oleje, 150g vařené rýže, 4 lžíce celozrnné mouky
Zeleninu jemně usekáme, osolíme, promícháme s uvařenou rýží, spojíme s těstíčkem z celozrnné mouky a upečeme v koláčové formě.

RECEPT 3
Polévka z naklíčených zrn ( 4 osoby)

Příprava : 4 polévkové lžíce naklíčených zrn,1 čajová lžička oleje, 1 cibule, 1 karotka, sůl, 1 l vody

Zrní přes noc namočíme. Vodu slijeme.Necháme de - 3 dny klíčit v temnu. Pak v 1 lžičce oleje osmažíme usekanou cibulku a karotku, přidáme zrno, vaříme 1 hodinu. Osolíme dle chuti event. přidáme lžičku sojové pasty.

RECEPT 4
Čočková polévka ( 2 osoby)

Příprava: 125 g čočky, 1 1/2 l vody, 1 čaj. lžička oleje, 1/2 lž. soli, 2 lžíce mouky, 1 cibule, 1/8 těstovin z celozrnné mouky

Večer namočenou a přebranou čočku dáme na oheň s vodou, ve které byla namočena. Uvaříme ji do měkka cca za 1/2 hod. Osmažíme na oleji cibulku do světležluta, přidáme mouku, schladíme vodou a přidáme k polévce. Osolíme, přidáme těstoviny a povaříme ještě 1/4 hodiny

RECEPT 5
Polévka Yoshino ( 2 osoby)

Příprava: 2 lžíce jahel, 1 malá karotka, 1 čaj.lžička oleje, 2 střední cibulky, 1 l vody, 1/4 lžičky soli

Cibulku drobně nakrájíme a na oleji osmažíme do žluta. Zalijeme 1 l vody a přidáme jáhly a sůl. Když jsou jáhly měkké ještě dochutíme sojovou pastou.

RECEPT 6
Brazilská rýže ( 2 osoby)

Příprava: 150 g Kargo rýže, 60 g cibule, 30 g karotky, 1/2 lž oleje, sůl

Rýži opražíme na oleji rovnoměrně do hněda, dobře nakrájenou zeleninu osmažíme na oleji. Nyní přidáme upraženou rýži a 4 násobné množství vody a dusíme na malém plameni.Nakonec osolíme. Je to silná strava pro oslabené pacienty.

RECEPT 7
Vařená rýže ( 4 osoby)

Příprava: 600 g Kargo rýže, 60 g karotky, 80 g cibule, 50g fazolí, 100 g mořské ryby, citronová šťáva, petrželka, sůl, olej

Rybu krátce povaříme, osolíme a nakrájíme na malé kousky. Cibulku s karotkou nakrájíme na drobné kousky a osmažíme na oleji a osolíme. Zeleninu ( nejdříve karotku a potom cibuli) promícháme se zrnitě uvařenou rýží, přidáme citronovou šťávu a sůl a krátce povaříme. Rybu sypeme na hotový pokrm.

RECEPT 8
Bylinky - rýže - s knedlíčky

Příprava:100 g rýže moučka z přírodní rýže, 100 g bylinek ( pampeliška, kopřiva, pažitka, řeřicha), 1/2 lž oleje, sůl

Bylinky jemně usekáme a podusíme na oleji. Rýži promícháme s bylinkami a necháme podusit. Nejprve na slabém ohni, později na silnějším a pak osolíme. Rýžovou moučku promísíme s horkou vodou a osmažíme na oleji. ( moučku osolit).Vzniklé knedlíčky položíme na rýži a krátce povaříme a podáváme.

RECEPT 9
Rýžové a pšeničné koláčky ( 2 osoby)

Příprava: 100 g pšenice, 50 g rýže, sůl, bylinky

Rýži a pšenici ( každé zvlášť) uvaříme hodně do měkka. Pšeniciumeleme na masovém strojku, pak obě části promícháme, přidáme bylinky, utvoříme koláčky a upečeme na pomaštěném plechu.

RECEPT 10
Vločková kaše

Příprava : 9 polévkových lžic vloček, 1 čaj.lž. oleje

Vločky upražíme na oleji do světležluta. Přidáme postupně vodu a uvaříme kaši. Osolíme, můžeme přidat polévkovou lžíci rozinek.

RECEPT 12
Vločkové koblihy

Příprava: 5 lžic vloček, 5 lžic pohankové krupice, voda, sůl, olej

Z vloček, pohankové krupice a vody uděláme těsto - hodně tuhé a pečeme na oleji malé koláčky.

RECEPT 13
Jahelník ( 2 osoby)

Příprava: 1 porek, 2 cibule, 2 malé karotky, 1/2 lž oleje, 150 g jahel, 1/2 l vody, sůl

Rozpálíme olej, podusíme nejprv cibulku, potom karotku a pórek na malém ohni do měkka. Přidáme po částech studenou vodu, potom jáhly a necháme na malém ohni dusit bez míchání. Nakonec přidáme sůl.

RECEPT 14
Smaženky ( 5 osob)

Příprava: 1 mrkev, 2 cibule, 2 pórky, 4 lž. pohankové mouky nebo krupice, 5 lžic pšeničné celozrnné mouky, 1/2 čajové lž. soli, petrželka, voda, vejce

Dobře spolu promícháme mouku a sůl. Přidáme vodu, promícháme. Pak vmícháme obě na jemno nakrájené cibule. Pak pórek nakrájený jako obvykle ( nejdříve po délce na 2 kusy, pak napříč na malé kousky). Potom na jemné proužky nakrájenou karotku. Když přidáváme další zeleninu, musíme vždy dobře promíchat. Směs dáme na pánev na horký olej buď všechnu, nebo v malých trochách po lžících. Necháme 3-4 min. smažit. Nepodáváme často, protože smažená jídla jsou těžko stravitená. Nakonec pokapeme sojovou omáčkou nebo zasypeme zázvorem, abychom ulehčili trávení. Tentýž cíl splní: nastrouhaná bílá ředkvička nebo ředkev s pár kapkami sojové omáčky.

RECEPT 15
Smažená zelenina - japonsky zvaná Tempura

Z celozrnné mouky, trochy soli a vody uděláme těstíčko na obalování. Necháme 1/2 hodiny odpočinout v chladnu. Zeleninu ( jakoukoliv vhodnou) nakrájíme. Namočíme v těstíčku. Dáme do horkého oleje osmažit. Když do těstíčka dáme vejce, musíme pro jeho lepší strávení přidat upravenou ředkev nebo ředkvičku.