Tvůj život ztrácí a je plný neřestí!
Nic tě netěší,neznáš radost,
si jen jedna velá starost.
Starost,proč a co děláš špatně
na krásné chvíle vzpomínáš matně.

Kapky děště ti stékají po tváři.
A ty jdeš...jdeš k oltáři.
Chceš pokleknout a modlit se,
jenže máš pevně spoutané ruce.
Co se děje,netušíš,nevíš,
nečekaně na márách ležíš.
Nikdo tě neviděl,nikdo se nemodlí,
nikdo neví,že ležíš na smrtelné posteli.

Venku sítí slunce,ale ty ho nevidíš.
Vžyť pořád jenom prší...,
a v kostele u oltáře,jedna dívka v rakvi leží.
Umírá,protože je blázen.
Umírá,protože ztratla kázeň.
Nezaslouží si žít,
nezaslouží si šťastná být.