the thoughts&moods diary

v tezkych chvilich nekdy zaciname slovy "Drahy denicku", ale moje slova na papire jsou ticha, prazdna...Ztraty a Nalezy...myslenka na vraceni casu nema smysl, bojim se svych vzpominek, nekdy mne trhaji pomalu na kusy...pomalu se skladam zpet jako rozbite zrcadlo kazde rano, kdyz se budim do prazdneho prostoru...Ztraty a Nalezy...rana se meni ve stavy plne uzkosti ve znameni panickeho strachu...nenavist...nenavist vuci sobe...vuci svemu pohledu v zrcadle...Ztraty a Nalezy...hluk z ulice uz neznamena znamku zivota rano, pouze tupost meho ranniho bdeni...ulice, davy, lide, tramvaje a opet cesta do cerne diry kterou putujeme za svym "cilem"...davy a prazdne pohledy, vrazejici lide, prijizdejici tramvaje a nove davy...ja uprostred...strach, osamelost, nocni mury, vytrhnuti ze spanku...automaticke pohyby dne...Ztraty a Nalezy...dobry den, ztratil jsem se, muzete mi prosim rici v jakem svete jsem...jdi na sever...100km...nic vice, najdi opet sebe, svoje ja...konec jizdy cernou dirou, pry jsem u sveho cile...vystup a nastup...opet davy, ktere mne berou sebou jako hladova smecka dychtici po krvi...ja si preji uniknout...nic nerikajici sklenene monstrum...sedivy stul, sedive steny, sedive koberce...otevirajici se a zavirajici se usta, slova, slova, slova...prazdnota...ukoly...nove a nove nahromadujici se ukoly...ano, ne, rozhodnuti...nechte mne byt, cestuji na sever, 100km nic vice...Ztraty a Nalezy...blizici se vecer...co je lepsi...den, noc, bdeni, spanek, prazdna postel, vychod slunce ci jasne svitici Mesic, ktery barvi vse v pokoji do stribra...snaha usnout...prazdna detska postylka...chci ji rozkopat, znicit, vyhodit z okna, spalit...Ztraty a Nalezy...dobry vecer, mam nove nalezene vzpominky v sobe, co mam s nimi delat, mohu je zde nechat a vyzvednout si je az najdu svoji silu...ne, nesmis zapomenout, pouzet se smirit se sebou samym...prvni detske boticky, mely zelenou barvu s bilou podrazkou bez vzoru...obe se mi vesly do dlane...to jsou me vzpominky...smirovani, mene strachu, vice sily...Ztraty a Nalezy...nashledanou, uz jsem Nalezl vse potrebne, mohu nyni spat...svuj strop uz znam v loznici nazpamet...kazdy hrbol, nerovnost, nedokonalost...mozna bych mohl svuj zivot rozprostrit na strop pri mem nocnim bdeni...bbc thoughts & moods diary...skoro uzavrena kapitola, zbyva pouze cas, zahojit rany

Autor: ctrl3d v 22:19 | Komentáře

dalsi rano v podobe sedive nicoty s okny zastrenymi destem a spinou z ulice...3.30 rano, tohle mesto opravdu nikdy nespi?!...rozprostrena deka na koberci pod mymi zady dodava chaby pocit utechy...prvni myslenky po procitnuti se prokousou pres hnedy film spiny za okny a odleti smerem na sever...3.30 rano, jak tohle cislo zacinam nenavidet, pod podlahou opet zni tony klaviru ktere se snazi rozechvet cely dum pri svem putovani nahoru...mne to pouze navodi pocit vetsi ztracenosti kdyz kazdy ton klaviru jako ostre nabrousena ziletka prorizne moji mistnost...pocit zvraceni...4.00...spanek je pouze mlhava myslenka ktera se nedostavuje...ulice venku se tvari vice depresivneji nez v oranzovem nadechu za mym oknem...opet pocit zvraceni...rychle vsunuti prstu do krku navodi znamy pocit daveni a uvolneni...vyloha plna bot ktere nikdo nekoupi chladi moje rozpalene celo...podzim s jeho depresivnim nadechem...barevne popadane listi na chodniku vhodne doplnuji hnilobu sebevrazednych dusi ukrytych v kanalech...obejdu blok domu mlcky cekajici na novy den...v tmave ulici potkavam vravorave putujiciho opilce...chci aby toto hnusne ledove ostre rano skoncilo, chci svuj patek, svuj cas, svych 100km na sever...zname zatacky ktere hltave ukrajuji v nadeji, ze snad popozenu trochu cas...4.30..snazim se usnout, ale dostavuji se myslenky na znamy sen, ktery mi nedovoli spat...opet a znovu predstava ohorelych pokroucenych pahylu trcicich k nebi...cerna slizka lepkava krev pomalu smisena s bahnem pod nohama...4.45...stale se neodvazuji spat...bbc thoughts&moods diary

Autor: ctrl3d v 05:28 | Komentáře

dalsi den, dalsi studene rano, dalsi probuzeni uprostred niceho....muj den zacina ve 3.30...stare dozvuky z predesle noci stale prebyvaji v me mistnosti...oranzove zbarvene stiny na strope jsou ma jedina spolecnost...mysl zapasi s myslenkami na vstavani, na novy kolotoc, prazdne oci v davu, tvare bez vyrazu, stejnou cestu dolu z kopce do cerneho tunelu...there are those who judge us for what we are, for what we do...i remain in the shadows...for the past 4 years i have lived amongst the shadow, hidden, scared, forgotten...morning spasm which leaves a sour taste of blood in my mouth is here on time as usual...studene dlazdice v koupelne chladi moji roztekane unavenou mysl...moje pravidlo noci...3.30 probuzeni...zacinam ty dve cislice nenavidet...

Autor: ctrl3d v 03:30 | Komentáře

sedive sediva je nalada v zabarveni dnesi ranni nalady...10 000 dnu...nohy by chtely bezet, mysl se vykricet a uvolnit, ale opet kracime vsichni jednim smerem, stojime celem po smeru jizdy, doufame v lepsi zitrek...z kanalu v noci se ozyva plac zapomenutych sebevrazednych dusi...vitr clouma semaforem na krizovatce, chci mu pomoci at ho konecne uz urve, at zborti aspon neco v poklidnem mestackem zivote, ktery nechci uz zit...rozhodnuti...v zivote se s nimi stretavame a nekdy nas nuti zvolit si novy smer na krizovatce...je na nas na kterou svetovou stranu se vydame...proc se clovek probouzi ve 3 hodiny rano, zpoceny, ustraseny, tlumi v sobe krik z opakovaneho snu...i travell far and wide in my mind to unseen shores, where the sea strikes with its full ferocity...v sobe nosim tajne misto kam utikam znovu a znovu kazdou noc...bojova nalada mne dnes nabada k niceni a vytvareni zaroven...

Autor: ctrl3d v 09:43 | Komentáře

dnes pouze jedina myslenka propletena s pranim zmizet...vim kam by mne moje nohy donesly...

Autor: ctrl3d v 11:00 | Komentáře

rano....za okny nic...posledni dozvuky snu z predesle noci se krecovite drzi v moji mysli...ranni vstavani se dnes podoba memu rannimu zvraceni...snazim se ocistit ze snu plneho zkroucenych myslenek do podoby jedovatych haku pevne zaseknutych do meho nitra...z ulice se ozyvaji zvuky cehosi co snad ma duvod k zivotu...dalsi naval nevolnosti, nevyspalost s unavou mi nedovoli vyzvracet posledni zbytky noci...je rano, ale radeji bych byl v casove zone kde stale panuje krajine noc...cas se stal mym nepritelem...zadrzuje mne na miste, ktere nenavidim a krade mi momenty ktere prilis rychle utikaji v okamziku poznaneho stesti...zvuky z ulice jsou ted castejsi a silnejsi...ale za okny je stale nic

Autor: ctrl3d v 06:53 | Komentáře

sny pali jako zhava horecka a zbytek dne nechce odejit...zamknuty uprostred mesta stinu se stale dokola snazim rozbit svoji klec...jedno patro pode mnou vysila tiche tony klaviru skrz moji podlahu...tonina za toninou naplnuji prazdny prostor kolem mne...snazim se porucit svoji mysli ke spanku, ale marne...dnes chce pouze snit ve dne, ale boji se noci...boji se zavrit oci...chce si ponechat v sobe myslenky na setkani...zbytek dne...25 hodin bez spanku...okna, ktera byla mrtva celou noc zacnou zachvili pomalu ozivat...probdel jsem jejich spanek, mel bych se tesit na nadchazejici den, ale pro mne to bude poust casu pomalu valici se vpred...vecer jsem jel domu opet mezi tvaremi bez zivota, s teli bez stinu, s ocima bez jiskry...cesta do kopce zpet "domu" byla prilis kratka, vedla mne spatnym smerem...muj cil lezi jinde nez v tomto meste...

Autor: ctrl3d v 04:42 | Komentáře

not all is lost after all...the significance of simply being proclaiming its own existence prevails...rastaman positive vibrations...i might even try to draw a smile tonight on my own fucking face...light and darkness...light and darkness....up and down...yo-yo effect...from now on i know i will be bothered to wake-up every morning...i will be bothered by the outside again...maybe the eyes will not be so hollow in the mirror when i look at them...all this until futher notice

Autor: ctrl3d v 22:34 | Komentáře

tomu svinstvu se rika realita....nebo reality check...neco tady kolem mne zije, ale ja to nevnimam...pouze myslim na temnou oranzove cernou tmu za okny...zvuk po zvuku to opet dokazuje, ze to zije...zkurvene mesto...to je to co zije...chci najit temny, cerny kout naplneny tichem, ale neni mi to dovoleno...odcloneni hudbou vzdy pomuze na par okamziku nez sprosta tramvaj se svym idiotskym cinkanim oznami svoji dulezitost...cekani...mozna prijede moje tramvaj brzo...budu jediny pasazer a zaroven jejim ridicem, ale moc dobre vim co bude moje cilena stanice...death is a disease...but can we cure it?...no only embrace it...thoughts and moods diary...

Autor: ctrl3d v 19:59 | Komentáře

dnes rano se mi chvely ruce z nadchazejiciho dne, opet se dostavilo zname paleni uvnitr moji fyzicke skorapky a nevolnost...nervozita z noveho dne mne vzdy prepada kolem 5 rano....za okny sedive svetlo uz tolik nereze do oci....rani studena mokra nevlidna ulice lakala k prochazce do zapomeni...pouze mi chybel clovek stojici na rohu ulice kazajici o nesmyslnem bohu k dokonceni ranniho obrazu...obrazu ktery nechci videt kazde rano...zijeme ve meste ztracenych dusi?...nocni potaceni kolem bloku ponoren do myslenek o nadchazejici skaze uz tolik nepomaha vycistit mysl, pouze klidne vrneni vedle mne, kdyz ulehnu doda chvilkovy pocit klidu...day and night, night and day...who cares?...it's the little ones who always pay the highest price...tea in the morning...cold slowly creeping up my spine...funny how we turn into our parents in no time at all...now open your eyes to see the hollow emptiness you are leaving behind...coward, coward, coward, coward...burning thoughts deep inside me longing to escape...shivers from the cold...but the little one is still sleeping...good...together we will live forever...thoughts and moods diary...

Autor: ctrl3d v 09:56 | Komentáře