Když se řekne kamarád, tak si pod tím každý představí úplně něco jiného. Někdo známého, kterého potká jednou za pár let, někdo spolužáka ve třídě, který mu občas poradí při písemkách a někdo přítele, kterému může věřit, říká mu naprosto všechno a ví, že ho ten druhý nikdy nezradí.
Já sem měla jednu takovou kamarádku na základní škole v Praze, kam jsem chodila 6 let, potom jsme se ale stěhovali a teď jsme opravdu jenom bývalé splužačky, které se občas sejdou a podrbou, co je nového. V Litoměřicích, kde jsem nastoupila do 7 třídy jsem ze začátku byla taková univerzální holčina..všichni se se mnou sice bavili, ale chyběl mi někdo, komu můžu říct všechno...Jedna taková spřízněná dušička se našla. Dělali jsme spolu naprosto všechno, ale byla tu i tehdy, když sem měla problémy. Všechno se ale změnilo, jakmile se naše cesty rozešli a každá šla na jinou střední školu. Na střední začínám třetí rok a za tu dobu jsme se viděli třikrát. Když se mi stala největší tragédie v životě, jediný, kdo tu byl, byla nenápadná holčina ze základky, jménem Pavla. Nikdy jsme se spolu moc nebavili a dokonce jsme se jeden čas nemuseli, ale v ten okamžik mi pomohla ze všech nejvíc. Ani to možná neví, ale pomohla mi vždycky, když jsem byla v úzkých a toho si moc cením a mám jí strašně moc ráda. Nikdy jí to nezapomenu a doufám, že zůstaneme nejlepší přítelkyně do konce života. Ani jedna jsme to nevzdali, i když chodíme každá na jinou střední a já jezdím domů jenom na víkendy.
Na střední škole jsem taky našla pár takovejch dušiček, který horzně miluju...moc pro mě znamenají, Lucinka mě vždycky potěší svým úsměvem a vždy mi poradí. Nikolilinka mi vždy řekne, to co potřebuju slyšet. Navíc jsme zjistili, že máme hodně splečnýho a to nás s blížilo, navíc to byla první super holčina, kterou jsem na střední poznala a od tý doby bez sebe nadáme ani ránu. Kamča to je taková chytrá holčina, která vždy řekne něco tak chytrýho, že mě to vždycky uklidní. Pak je tu Randrííí, super holčina, kterou mám strašně ráda, ale spíš spolu blbneme...Tyhle dívenky moooc miluju, ale přeci jenom Páju znám mnohem dýl a znamená pro mě víc. I když holky jsou mi nablízku, když potřebuju vyslechnout...přeci jenom se vždy těším, až to budu moct říct Páje, ona mě vždy pochopí a vždy poradí.
Všechny tyhle zlatíčka miluju a nikdy je neopustím a doufím, že si to zapamatujou, protože se mě už nezbaví :-D
komentáře (0)
« Domů | Přidej komentář