Návštěvy
Vítejte na tomto blogu.Pokud budete něco říci nebo mi zanechte vzkazík
16.Srpen 2008
Možná by čtenáře zajímaly moje odpovědi na otázky redakce MF Dnes, které mi redakce poslal poté, co jsem „si dovolil“ mít kritické poznámky k obsahu jejich dlouhodobého seriálu, věnovaného hubnutí.
Materiál, který zde v mírně upravené formě prezentuji vyšel v téměř nezměněné podobě v tomto deníku někdy v průběhu ledna tohoto roku! Tak – to je výjimka, protože jinak odpovědní redaktoři – potažmo redakce – nereagují….ona totiž ta nezávislost a objektivita médií….no asi si o tom také myslíte své, že?

1) Čím by měl začít člověk, který chce zhubnout?
To záleží na tom, jak velkou má nadváhu – objektivně vzato. Nejprve by stačilo spočítat si BMI…ale o tom už myslím byla řeč. Poté odhadnout typ nadváhy – hruška nebo jablko. Pochopitelně jde o to, zda je to žena nebo muž a kolik je dotyčnému let. Následuje zhodnocení vrozených dispozic – nejprve stačí zamyslet se nad nimi sám. Poté je třeba posoudit zdravotní stav návštěvou internisty a případně také endokrinologa (většinou v případě žen). V případě obezity by asi bylo vhodné najít si specializovaného lékaře – obezitologa. Existují však také certifikovaní poradci pro výživu (nelékařský obor) nebo v lékařské oblasti to jsou „nutriční terapeutky“.
Samozřejmě že na úplném začátku je – rozhodnutí.

2) Existuje nějaký univerzálně platný postup, který lze doporučit všem, nebo musí mít každý program na míru?
Ideální je postupovat naprosto individuálně – každý je jiný, každý má jiné dispozice, jinou výživovou „minulost“, jiné zvyky, tudíž také jiné příčin y problému. Nicméně v praxi nelze spoléhat na to, že všichni, kdo trpí větší nadváhou a nebo obezitou si najdou specialistu a nebo do jeho práce budou chtít investovat. Dost často by asi byla vhodná spolupráce s psychologem….praxe ukazuje, že jen zlomek „postižených“ hledá pomoc u odborníka. Většina žen například čte jakési rady v časopisech – a zůstává jen u toho čtení nebo u platonických pokusů. Většina „postižených“ se domnívá, že by jim pomoc a to bezplatnou, mělo poskytnout zdravotnictví. Málokdo je ochoten na sobě pracovat mnoho a mnoho měsíců a ještě za to platit specialistovi.
Přesto však je možné poradit postup, platný obecně a také obecně a široce účinný. Jsou to:
Pravidelná fyzická aktivita – celkově nižší příjem energie – ze stravy se musí zcela vypustit uzeniny a smažené pokrmy, limonády a všechny jiné slazené nápoje, průmyslově zpracované mléko a všechny slazené mléčné produkty a drtivá většina chleba a pečiva. Vypadá to „drsně“, ale nakonec to není problém. Říkám tomu strava bez jednoduchých cukrů současně sestavená jako výživa pro celiatiky (to znamená bez obilovin s výjimkou ovsa, prosa (jáhly), pohanky a kukuřice a rýže). Každý „léčebný proces“ vyžaduje určité osobní oběti – nejprve „to bolí“, ale když si dotyčný zvykne, nemá problémy.

3) Jakých největších chyb se lidé dopouštějí, když chtějí zhubnout?
Stále zkoušejí krátkodobé diety, které jsou jim vnucovány v časopisech. Čím tvrdší a kratší a čím častější pokusy, tím nakonec větší problém. Redukce musí být pomalá a tudíž dlouhodobá. Používají zcela neúčinné „podpůrné prostředky“. Nejhorší jsou „redukční koktejly“, postavené na bázi sušeného odtučněného mléka s přídavkem vlákniny a slazené umělými sladidly. Samozřejmě že existují i vysloveně podvodné prostředky. Kupodivu se stále prodávají – nejsou vlastně ani schválené, ale kontrolní orgány to nezvládají?
Základní podmínkou úspěchu je pravidelná fyzická aktivita – může být relativně krátká, ale musí být co nejčastější. Cvičit jakýmsi způsobem může každý!

4) Psal jste, že počítání kilojoulů je na nic. Co tedy k něčemu je?
Znáte někoho, kdo si pravidelně počítá – každý den a to po mnoho dní – kolik konzumoval všech živin a kolik celkové energie? K čemu bude redukční dieta o hodnotě 1000 kcal tedy 4200 kJ denně, když to budou potraviny zcela nevhodné a zcela nesmyslně kombinované? (například syreček a buchta jako v již prezentovaném jídelníčku). Kdo si přesně zváží množství jednotlivých surovin? Kde najde přesné hodnoty energie a živin když se zjistilo, že tabulky jsou velmi nepřesné a ještě horší je to s hodnotami, které uvádějí výrobci?
Každý má jiný klidový výdej energie, jinou fyzickou aktivitu – a tudíž i jiné nároky na příjem energie.
Co je k něčemu? Naučit se co znamená moderní reálná zdravá výživa. Co jsou jednotlivé potraviny. Kde? Publikací na toto téma je již několik. Včetně mých. Informací je dost. Také na internetu. Zanedlouho vyjde moje publikace „Tak co mám jíst“ (nakl.Grada tuto knížku již avizuje). Budou tam nejnovější informace o výživě včetně obezity.

5) Nakolik při hubnutí záleží na tom, proč je člověk obézní?
To je otázka zcela zásadní. Obezita může být důsledkem hormonální poruchy nebo důsledkem nepříznivého vlivu nějakých léků. Může to být pouze psychická záležitost, nebo je to vrozená dispozice (děti rodičů, kteří jsou oba obézní mají mimořádně vysokou pravděpodobnost, že budou obézní také). Podle mého názoru téměř nikdy nejde pouze a jen o důsledek přejídání.

6) Jaké je ideální tempo hubnutí?
Záleží na velikosti nadváhy. Přibližně 2-3 kg po dobu prvních několika prvních týdnů, potom je nutné hubnout maximálně 1 kg týdně. Rychlé hubnutí je mimořádně rizikové! Nemluvě o estetickém problému (kožní laloky).

7) Jsou nějaké jídla při hubnutí/navždy zakázaná?
To není správně položená otázka. Zcela nevhodná jsou jídla na přepáleném tuku a všechny sladkosti, kombinující ztužený tuk s cukrem. Jsou to všechny komerční sladkosti tohoto typu, protože všechny obsahují trans-mastné kyseliny, jejichž působení je velmi nepříznivé což je vědecky prokázáno. Možná to ani nejsou jídla jako to jsou – slazené nápoje včetně slazených mléčných produktů.
Redukční režim by měl používat takovou stravu, která bude bez problému a dokonce i s chutí dodržována jak po celou dlouhou dobu redukce, tak i po dosažení cíle. To skutečně neníá problém! Největší chybou je držet jakousi „dietu“ byť i po dlouhou dobu ale potom postupně přejít na původní režim stravování. Ovšem největší problém je – chtít.

8/ Které prostředky na hubnutí jsou vyloženě podvodné a jak je mohou lidé poznat?
Všechny, které slibují zhubnutí účinné a trvalé. Všechny „čaje“. Včetně těch, které jsou skrytě obohacené o efedrin, pseudoefedrin a velké dávky kofeinu. Ty posledně jmenované mohou pomoci, ale jen v době, kdy se používají a kromě toho jsou zdravotně rizikové. Tukožroutské polévky a redukční koktejly. Obojí může spíše uškodit. Ananasové tablety. Nadbytek vlákniny spolu s mimořádně nízkým příjmem energie rychle vyčerpá zásoby železa a některých stopových prvků. Potom je zásadní „umění“ znovu se dostat do formy – po stránce všech důležitých látek, nikoliv co do příjmu energie.
POZOR – trvale mírně nižší než individuální optimální příjem energie je mimořádně prospěšný zdraví a je hlavním krokem k dlouhověkosti. U žen je ovšem nutné hlídat osteoporózu – hlavním obranným opatřením je pravidelné cvičení a dostatek kvalitních proteinů (bílkovin).

9/ Doporučujete, aby lidé vynechali mnoho pokrmů, třeba uzeniny, smažená jídla, průmyslově zpracované mléko, většinu chleba a pečiva. jenže, kdo na sebe vydrží být takhle drsný? Není lepší, když člověk vypustí alespoň něco, ale vydrží mu to? Nebo když jí vcelku zdravě, ale občas si třeba ten řízek neodpustí?
Promiňte, ale co je drsného (!) na doporučení nejíst svinstvo jakým jsou smažené pokrmy (především fast food a české „fast food“) když kontroly již jasně prokázaly, že je to koncentrát rakovinotvorných látek všeho druhu počínaje benzpyreny přes transmastné kyseliny až k akrylamidu? Co je drsného na tom, když veřejnost upozorním na mimořádná rizika stávajících výživových zvyklostí, cíleně propagovaných potravinářským průmyslem a podporovaných státem? Co je drsného kromě reality na tom, když zveřejním nejnovější vědecké poznatky? Co je na tom drsného když veřejnosti připomenu, že největší riziko bubákuje z levných uzeninAno, pravda je, že o nichž jste již mnohokrát také vy psali ve smyslu naprosto negativním? Co je dobrého na směsi mouky, živočišného tuku a odpadu oškrábaného z kostí, nacpaného dusičnany a konzervanty a umělým barvivem?
JISTĚ – jsem realista a proto souhlasím s vaším připomenutím že jistě je úspěch alespoň to, když veřejnost bude konzumovat svoje oblíbené řízky, tlačenku, pivo, sušenky a smetanovou zmrzlinu „občas“. Až na to, že 1.den jsou to sušenky, 2.den řízek, 3.den tlačenka, 4.den párek v rohlíku a pivo, 5.den smažené kousky z fast food, 6.den koblihy s odtučněným mlékem a 7.den bábovka s margarínem.
Mimochodem, mohl bych vám vyprávět, co taková strava udělala mým klientům….
Jinými slovy – postupně se lze naučit stravovat se správně (nikoliv „zdravě“ ve smyslu slazeného musli s tukem a cukrem se sklenicí plnou mléka, nýbrž chutnou mexickou pečenou zeleninou na olivovém oleji s čili papričkami a rýžovými nudlemi a pro muže nezbytným dušeným kuřecím a pro ženy čerstvým zeleninovým salátem).

10/ My píšeme, že není třeba počítat kJ celý život, ale že pro počáteční orientaci, aby si lidé uvědomili, kolik jaké jídlo má, je to dobré. Protože jak s naučí rozlišovat zdravé a nezdravé, kalorické a nekalorické jídlo?
Nevěřili byste, jak působivé je, když si klient naprosto objektivně zapisuje všechno, co po řadu dní snědl (a přibližně kolik). Nevěřili byste, jak je účinné, když mu potom pošlu „červeně opravený zápis jeho jídelníčku a spolu s tím také zcela konkrétní doporučené změny“. Když budete chtít, pošlu vám ukázku….nevěřili byste, jak je působivé když klienta „donutím“ aby si na základě mnou jemu individuálně doporučených potravin postupně sám změnil výživový styl tím, že si sám nakonec je schopen sestavit jídelníček. Nevěřili byste, jak jednoduchý může být sortiment a přitom jak pestré pokrmy z něj připravené. A také pevně doufám, že už nevěříte těm mým kolegům, kteří desítky let hlásají stále to stejné „pestře z bohatého koše, protože jíst se může všechno když to je s mírou, protože na trh se přece nemohou dostat nevhodné potraviny“. To je prosím téměř přesný citát jistého čelného představitele české společnosti pro výživu. Až na to, že ve svých 50ti sotva chodil a obtížně se vešel mezi futra. Stejně komické je, když nějaký (bývalý) populární endokrinolog který vydal populární publikaci o obezitě vypadá spíše jako sud než jako zdravý štíhlý člověk.

Proto jsem rád, že ani vy v MF Dnes netvrdíte, že je nutné počítat příjem energie (kJ) celý život. Ale všude ve světě učí kolegové veřejnost PĚT základních věcí:
1. Číst etikety - vyhnout se rizikovým složkám potravin jako jsou jednoduché cukry a ztužené tuky (a další, které raději už nepíšu, aby toho nebylo moc najednou)
2. Vyhnout se slazeným nápojům včetně u nás tak populárních „nektarů“ a zcela ignorovat nabídku nápojů slazených umělými sladidly
3. Vyhnout se konzumaci tučného sladkého pečiva
4. Systematicky konzumovat specifické doplňky stravy (individuálně a podle aktuální situace)
5. Cvičit – cvičit – cvičit

Ne, skutečně není co řešit, pokud se veřejnosti podaří „alespoň“ toto.
vložil: dudlicek_5 ¤