Rano jsem se probudil pekne rozlamany z auta. V noci jsem se probouzel snad pri sebemensim pohybu. Nj Hilton to zrovna neni. Pri ceste zpet do centra jsme museli poprve natankovat, nacoz jsem zjistil, ze evropsky system tankovani jaksi nefunguje, takze kdyz jsem najel k pumpe vzal do ruky tankovaci pistoli, tak vybehl nejspis Indicky prodavac a zacal na me jecet ze co jako delat atd. no tak jsem mu vysvetlil, ze tankuju v USA poprve a jejich system neznam. Funguje to tu totiz tak ze nejdriv musite u pokladny zaplatit a pote tankovat s tim ze vas to nepusti pretahnout.
Do centra uz jsme v klidu trefili, pze to same jsme jeli uz den predtim. Prvni kam jsme zamirili byl pamatnik valky ve Vietnamu, ktery se nachazel v tom obrovskem parku kolem Washingtonskeho Monumentu. Dlouha mramorova zed, na ktere byla vytesana jmena padlych. Bylo jich tolik ze by to muj bratr kamenik tesal nejmin rok. Pote jsme zamirili k Lincolnovymu chramu a cestou zkouknuli par pamatnych vylitych soch z Vietnamu. Chram byl obrovsky a vevnitr obrovksa socha Abrahama Lincolna sediciho v kresle, koukajici na na budovu Capitolu. Jinak odtamtud byl uzasny vyhled na Monument, Capitol a park s umelym jezerem, kterym se prosla Jen ve filmu Forest Gump, kdyz tam mel Forest proslov o valce ve Vietnamu. Mezi jezerem a Monumentem byl prenadherny obrovsky pamatnik 2. svetove valky, plny fontan, vodopadu a jinych bazenku. Byl rozdeleny na 2 casti Pacifik a Atlantik. Vsude kolem byla spousta napisu a kreseb a me se zastesklo po domove, kdyz jsem videl napis Central Europe na Atlanticke casti pamatniku. Dale jsme se vydali smerem k Pentagonu a cestou zkouknuli dalsich par pamatniku i chram se sochou 3. prezidenta USA Thomase Jeffersona. O Pentagonu muzu jen dodat byli jsme u neho, jinak se vic o budove ktera nemalem rozhoduje o budoucnosti lidstva napsat neda. Dosli jsme az k Arlingtonskemu narodnimu vojenskemu hrbitovu, plnem bilych nahrobku padlych vojaku, snad ze vsech valecnych konfliktu. Bile nahrobky byli snad uplne vsude kolem az z toho sel mraz po zadech. Nasel jsem i hrob J.F.kennedyho a jeho rodiny. Byl odmtamtud celkem pekny vyhled na Pentagon a cely Washington. Pekny a velky pamatnik tam meli zeny slouzici a padle v armade. Za 2 hodiny jsem nestihl probehnout ani 1/4 hrbitova, mozna jsem si mel zaplatit u vstupu okruzni turistickou jizdu po hrbitove. No hlavne ze maji uctu. Co jsem vsak musel videt byl pamatnik z WW2 bitvy o ostrov Iwo Jima. Obrovske sousoci americkych vojaku, kteri vztycuji vlajku na vrchol hory Japonskeho ostrova. Cestou zpet k autu jsme zkouknuli pamatnik korejske valky z let 1950-1953. Velke sochy asi 20 vojaku prochazejicich se po poli a vedle opet obrovska mramorova zed, na ktere nebyla vytesana jmena, ale tentokrat par desitek tvari. To uz jsme byli hodne unaveni a po pokochani nocniho vyhledu na park jsme vyjeli na cesty, prekrocili hranice statu Virginie a po par milich nasli dalnicni Rest Area.