15.Září 2007,23:18
Tak uz jsem v hostelu v New York City na 102. ulici blok od Broadwaye a konecne, KONECNE 18. zari letim domu :) opravdu se uz fakt moc tesim na vas na vsechny a hlavne na domov..... jinak se teste na clanky kterych bude jeste hodne ale zverejnim je az zpetne nejspis z domu.

a tady je mapa nasi cesty autem
 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 4 komentářů
12.Září 2007,23:40

Z floridy jsme pokracovali na sever bez nejake vetsi zastavky, nepocitam-li teda benzinky. Projeli jsme staty Georgie, Jizni a Severni Karolinou, Virginie a Zapadni Virginie, ta mela mimochodem moc peknou krajinu. Dalnice vedla v nejakem pohori a hlavni mesto Charleston, bylo polozeno v uzasnym udoli. Hranic Ohia jsme dosahli za den a pul. 20 mil pred cilem jsme prespali na dalnicnim odpocivadle a dalsi den rano se vydali do Clevelandu. Mimochodem to byla nezvykle ledova noc, protoze rano bylo celych 8°C a ja cely zmrzly jsem jen marne vzpominal na Floridu, na propoceny noci za uplne otevrenych oken a na komary co nas stipali, protoze jsme se nemohli ani prikryt, diky tem 30°C vedrum.

Rock and Roll Hall of Fame and Museum jsem nasel hned. Uz jen diky te spouste prenadherne namalovanych kytar pred budovou. Vyhradil jsem si 4 hodky na navstevu, ale to na americka muzea opravdu nestaci. Prohlidka byla jednim slovem uzasna. To taky proto, ze me Rock a Rock and Roll koluje v krvi uz od detstvi, budovu jsem prochazel s otevrenymi usty, mrazem po zadech a kdyz jsem pred sebou spatril kytary takovych velikanu jako Elvis Presley, John Lennon nebo Jimi Hendrix, tak i se slzami v ocich. Muzeum nabizelo obrovske mnozstvi expozic jiz od 20. let. Vsude spousta hudby, hlavne Rock and Rollu jak jinak :) Sve misto a nejvetsi expozice tu meli jak jinak nez Elvis , Beatles, Jennis Joplin, Jimi Hendrix nebo Rolling Stones se spoustou predmetu od originalnich nahravek, kostymu az po kytary nebo listky na koncert. Libil se me listek na show Elvise za 2$, takovy kus papiru, no mozna bych ted za to ty 2 babky dal :) Takytam mel sve "lennonky" John. Zaujalo me jeho vysvedceni, kterych tam mel hned nekolik. V 15 ti mu nesla matematika, co jsem stacil zaregistrovat. Dale muzeum nabizelo expozici o architektech Rocku, jako Les Paul, Alan Freed nebo Sam Philips a vyvoj elektricke kytary, vse doprovazene jak jinak nez hudbou a spoustou obrazku a komentaru.


Dale nekolik promitani a hlavne sin slavy, kde bylo promitane video na 3 velkych platnech a nabizelo kombinace zaberu z koncertu, klipu, fotky, rozhovory a spooousta dalsiho. Video bylo bylo serazeno od data 1986 po 2007, data kdy byli hudebni umelci zarazeni do sine slavy Rock and Rollu. Video bylo opravdu dlouhe a jen neco malo z toho co si pamatuju James Brown, Buddy Holly, Jerry Lee Lewis, Elvis, Beach Boys, Beatles, Bob Dylan Les Paul, Rolling Stones, Simon and Gurfunktel, The Who, Louis Armstron, Johnny Cash, Jimi Hendrix, The Doors, Elton John, BobMarley, John Lennon, Janis Joplin, Led Zeppelin, Neil Young, Frank Zappa, David Bowie, Jefferson Airplaine, Pink FLoyd, Velvet Underground, Bee Gees, Eagles, Mamas and Papas, Paul Mcartney, Bruce Springsteen, Eric Clapton, Aerosmith, Queen, Ritchie Valens, George Harrison, Black Sabbath, Sex Pistols, R.E.M., ale treba i Michael Jacskon nebo Madonna a spousta, spousta dalsiho. Bylo toho tam tolik, ze si to ani nepamatuju. Cely seznam jsem nasel na netu zde.


O patro vys tam meli vlastni zed, presneji "the wall" slavy Pink Floyd na pocest nejvetsiho koncertu v dejinach The Wall live in Berlin 1990. To se me jako jedine i pres prisny zakaz podarilo vyfotit. Bal jsem se, fotka je pak tady :))) Bohuzel originalni obrovske sochy z alba Division Bell uz vyfotit neslo :( Specialni expozice, datem omezene, tam prave meli 2 kapely tedy "the Clash" a "the Doors". Prvni kapela me toho moc nerika, ale cele velke patro venovane kapele Jima Morrisona, jsem si opravdu vychutnal. Opet obrovska spousta originalnich predmetu, kytara Robyho Kriegera, klavesy Reye Menzarika, bici Johna Densmora, rukopisy a texty pisni Jima Morrisona, dale jeho utrzky neznamych basni i basnicka sbirka "An American Prayer" (americka motlitba), plakaty a listky na koncert, Jimova haluzoidni kresba (nejspis kdyz maloval pod LSD ci jinymi drogami), jeho bundy a obleceni, ucty za koncerty, pohledy, dopisy, policejni zpravy, originalni nahravky, ale i ambasadou zaslana kondolence panu admiralu Morrisonovi a pousta dalsiho, doplnene zaznamem z zivyho koncertu s vybornou akustikou. Opravdu jsem nechapal a jen tise ziral.


Vstup do muzea stalo 18$ a stoprocentne doporucuju kazdemu kdo se chysta nebo je v USA a zajima se alespon trochu o Rock nebo Rock and Roll. Komplex The Rock and Roll Hall of Fame and Museum se nachazi ve meste Cleveland v Ohiu na pobrezi jezera Erie. Web: http://rockhall.com/ . Podle me je ta budova pro kazdyho rockera, jako Mekka pro kazdyho muslima.

 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 0 komentářů
10.Září 2007,14:14

V Miami jsme otocili kormidlo o 180˚C a nabrali sily vetru smerem na sever az ke kanadskym hranicim. Cestou jsme se vsak jeste zastavili v Kennedy Space Center, ktere se nachazi na misu Canaveral na pobrezi Atlantiku.Cena za vstup nas celkem zaskocila, 40$ nejlevnejsi sazba, ale zase kdy jindy se sem podivame ze ;) Vchazel jsem s domnenim kratke navstevy, nakonec me vsak nestacilo skoro ani 6 hodin a to jsem prekrocil zaviracni dobu minimalne o 30 minut.

Navstevni centrum pro turisty bylo opravdu uzasny. Vypravu jsme zacali busem po komplexu, kde jsme videli obrovskou budovu, tzv. Vehicle Assembly Building ve ktere se pripravuji, opravuji a staveji do vertikalni polohy rakety a raketoplany. Jeli jsme vedle obrovskych koleji, po kterych se jezdi obrovsky specialni transporter s uz pripravenym strojem ve vertikalni poloze z te velke ubdovy, uz na odpalovaci rampu. Ty jsme z dalky take meli moznost spatrit a nafotit a nebyla tam jedina, ale hned nekolik. Videli jsme preobrovskou raketu Saturn 5 snad nejvetsi co kdy byla postavena, ktera byla pouzivana od programu Apollo 4 a nakonec vylet po arealu a spousta veci o ISS, tedy mezinarodni vesmirne stanici a dokonce i pohled do interieru budovy , ktera byla plna techniku a vedcu pracujicich na novych dilech stanice.

Zazili jsme i simulator startu raketoplanu a simulace startu Apollo rakety z ridicho strediska. Opravdu pekne a zive. 3D video o ISS a dojemne amerikanske video o pristani Apolla 11 na mesici, vystava nekolika raket a i pamatnik kosmonautu, ktery za vesmirna dobrodruzstvi zaplatili zivotem. Tam jsem poznal nekolika clenne posadky raketoplanu Challenger, ktery explodoval par sekund po startu v roce 1986 a Colubia, ktera pro zmenu neprezila navrat atmosferou v roce 2003. Dale 3 clennou posadku Apolla 1, ktera uhorela snad jeste pri treninku. Dale jsem se vsak vice o dvou osudovych raketoplanech nedozvedel, coz byla opravdu skoda. Ze by si americani nechteli pripoustet chyby ? Jinak celkove se me to opravdu moc libilo i presto ze ve vsech expozicich bylo nadmiru bezchybneho amerikanismu a hrdosi a temer jedina zminka o ruskem vesmirnem programu.

 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 0 komentářů
07.Září 2007,17:25

Z Virginie jsme bez zastavky pokracovali dal. prejeli jsme hranice statu Severni a Jizni Karoliny, Georgie a nakonec i cilove Floridy. Na prvnim odpocivadle nas mila obsluha privitala s cervenym kobercem k vybornemu dzusu ze 100% floridskych pomerancu a navic zdarma a kdyz jeste pridam nezvykle mrazivou vybornou vodu automatu na vodu (nevim jak mam nazvat ten dokonaly pristroj u ktereho zmacnkete cudlik a muzete se napit), prvni dojem byl vyborny. Na poslednim odpocivadle pred Miami jsme stravili noc. Jinak to byla asi nejhorsi noc vubec zatim, protoze venku bylo snad celou noc 30°C a co teprv ve vydychanym aute a celou dobu me stipali komari, protoze jsem se ani nemohl prikryt.


Rano jsme se brzy vydali na cestu a nekdy kolem 11 jsme spatrili prvni mrakodrapy slavne Miami. Ve meste jeste na dalnici nas privital dest (prvni vubec), ktery se zmenil v tak sileny slejvak, ze doprava na dalnici se skoro zastavila. Kazdy jel tak max 40 MPH a ani ja nebyl vyjimka, protoze opravdu nebylo videt skoro na krok. Motorkari i nektera auta to radeji rovnou zalomili pod mostem. No vitej ve meste plnem sluncem, jsem se jen rozesmal, alespon se nam trochu omylo celni sklo a jelikoz jsme nemeli zadnou vodu v ostrikovaci, tak to bylo celkem potreba.


Jako prvni jsme zamirili na slavne Miami Beach. Auto jsme nechali v garazich a hura na plaz. Po desti sice ani stopy ale i tak bylo hodne oblacno. Plaz pusibla opravdu kouzenym dojmem. Krasna piscita plaz s dokonale cistou a pruzracnou vodou a opravdu slusne vlny. To bylo neco pro me. A taky jsmem hned zjistil kde jsou ukryte vsechny pekny holky cele Ameriky a to myslim doslova :) nebo to byly spise turistky ? Ve velkych vlnach me to tak bavilo, ze jsem tam byl skoro 2 hodiny v kuse a ani se me ven nechtelo, protoze voda byla opravdu hodne tepla. Vecer po teple plazove sprse jsme se vydali podel pobrezi dal po plazi na mensi prochazku a v dalce nad morem jen pozorovali prichazejici bourku. Cestou zpet jsme prosli nocni rusne mestecko u plaze a pozdravil jsem tam prvni cechy co jsem potkal. Taky nas zaujalo muzeum erotiky a erotickeho umeni a kdyby to nestalo 15$ tak to i navstivime. Vecer uplne vycerpani jsme nasedli do auta a ve verejnych garazich prespali noc.

Brzy rano jsem si privstal, ze si dam v 7 rani plavani v oceanu, ale pri pohledu ven jsem zjistil ze prsi, tak jsem to zalomil dal. Probudil jsem se az v 11 a hned potom jsme vyjeli do cetra Miami City. Tam jsme zkouknuli mistni mrakodrapy, pristav s obrovskymi trajekty a i par turistickych obchudku. Mesto Miami a jeho centrum jako takove, bylo az na vyjimky absolutne liduprazdne, krom projizdejicich aut jsme tam skoro nikoho nepotkali (vzpomel jsem si na New York). Vecer jsme si nemohli odpustit posledni navstevu Miami Beach, kde jsme si naposledy vychutnali cisty, pruzracny a stale vyhraty ocean a pak se vydali na cestu.

 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 1 komentářů
06.Září 2007,16:09

Za posledni 2 jsme toho moc nenacestovali. Predevcirem jsme trochu bloudili, kdyz jsme hledali turisticke centrum, no my tu vlastne bloudime kazdou chvili. Ne ze by americky dopravni system byl slozity, ale nekdy je to opravdu nepochopitelny. Pri bloudeni jsme alespon nasli par obchodaku na doplneni zasob a hlavne verejnou knihovnu s internetem zdarma. Dalsi den jsme pri ceste navstivili U.S. Army Transportation Museum, ktere se nachazi na americke vojenske zakladne Fort Eustis na pul cesty mezi Richmondem a Norfolkem ve Virginii, takze hned u vjezdu nas kontrolovala marina. Muzeum bylo zdarma a nabizelo expozice o zasobovani a dodavek materialu, zbrani , ale i vojaku na frontu. V zive velikosti tam byli povozy tazene konmi z obcanske valky, nakladaky, vylodovaci plavidla vcetne plavidlo pro asi 20 vojaku, ktere bylo pouzito na plazich v Normandii, dale jeepy a obrnena vozidla, lokomotivy, vagony, Humwee, dopravni i nakladni vrtulniky, nekolik druhu letadel a to vse od 1., 2. svetove az po valku v Korei, Vietnamu nebo Afganistanu. Opravdu me prekvapila expozice o valce v Iraku, valka ktera jeste asi dlouho neskonci. Po chvili cesty jsme dorazili do mesta Norfolk. Pobrezni mestecko a krizovatka namorni dopravy, ale hlavne mesto, kde sidli velitelstvi namornictva pro vychodni pobrezi. Dalnici jsme vjeli na tunelomost, takovy nazev protoze to zacinalo jako klasicky most pres obrovsky zaliv, pak se vsak dalnice "propadla" do more a byl z toho tunel. Po par kilometrech se to opet zvedlo nad hladinu a byl z toho opet most. No naprosto brutalni co tu stavi. Z mostu se na nas z dalky vyvalily obrovske letadlove lode, ani jsem je nestihl spocitat. Na pobrezi jsme nasli camp, kde jsme si zaplatili noc a ja nevahal a hned bezel do oceanu. Noc stala krasnych 24 babek a kdyz se to vydelilo trema tak 8 dolaru stoji bezne parkovani na den ve meste. Voda byla jako kafe, snad teplejsi nez v New Jersey, plaze prazdny jen mne chybely velke vlny. Skocim do vody, jdu si zaplavat a pak vidim par metru pred sebou obrovskou ploutev nad hladinou. Sakra zralok, skoro jsem az zpanikaril, protoze pobrezi bylo opravdu celkem daleko. Pak zbystrim a vidim 2,3,5 a vice ploutvi, co vyskakujou nad hladinu a zase se ponoruji. Delfini !!! No opravdu se me ulevilo. Druha skupinka byla tak blizko me, ze kdybych 3x rychle zabral, tak si je i muzu pohladit. Vim ze delfini jsou inteligentni a mirumilovni tvorove ale stejne je to tak blby pocit, kdyz jste tak daleko v oceanu od pobrezi, coz me na klidu vubec nepridavalo, tak jsme se spokojil jen s tichym pozorovanim. Uzasny.
Vecer jsme si zapalili ohynek, drevo bylo tak suche ze by se dalo zapalit i bez papiru jen o zapalovac. Ohrali jsme si parky a pecivo a ja litoval, ze jsem si nekoupil jedno pivko. V noci jsem si jeste prosel nocni plaz a pak zalehl do pripraveneho spacaku pod sirakem. V noci asi ve 3 nas s Tomaszem vzbudilo kramareni ze stolu, tak vyskocime a najednou vidime velky stin co bezi uprkem od stolu. Co to sakra je. Opet jsem nabral trochu toho adrenalinu. Na medveda moc maly a na kocku moc velky obrys. Ulehli jsme a ono se to po chvilce opet vratilo. To uz jsme vsak meli plan a ja bezel do auta rozsvitit dalkovy. Rozsvitim a na stole vidime krasnyho myvala. No aspon vim kdo nam (me) snedl skoro vsechno jidlo ze stolu. Rano jsme si dali koupel v Atlantiku a nakonec i teplou sprchu a cisti a cerstvi vyrazime dal...
 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 0 komentářů
03.Září 2007,14:24

Rano jsem se probudil pekne rozlamany z auta. V noci jsem se probouzel snad pri sebemensim  pohybu. Nj Hilton to zrovna neni. Pri ceste zpet do centra jsme museli poprve natankovat, nacoz jsem zjistil, ze evropsky system tankovani jaksi nefunguje, takze kdyz jsem najel k pumpe vzal do ruky tankovaci pistoli, tak vybehl nejspis Indicky prodavac a zacal na me jecet ze co jako delat atd. no tak jsem mu vysvetlil, ze tankuju v USA poprve a jejich system neznam. Funguje to tu totiz tak ze nejdriv musite u pokladny zaplatit a pote tankovat s tim ze vas to nepusti pretahnout.

Do centra uz jsme v klidu trefili, pze to same jsme jeli uz den predtim. Prvni kam jsme zamirili byl pamatnik valky ve Vietnamu, ktery se nachazel v tom obrovskem parku kolem Washingtonskeho Monumentu. Dlouha mramorova zed, na ktere byla vytesana jmena padlych. Bylo jich tolik ze by to muj bratr kamenik tesal nejmin rok. Pote jsme zamirili k Lincolnovymu chramu a cestou zkouknuli par pamatnych vylitych soch z Vietnamu. Chram byl obrovsky a vevnitr obrovksa socha Abrahama Lincolna sediciho v kresle, koukajici na na budovu Capitolu. Jinak odtamtud byl uzasny vyhled na Monument, Capitol a park s umelym jezerem, kterym se prosla Jen ve filmu Forest Gump, kdyz tam mel Forest proslov o valce ve Vietnamu. Mezi jezerem a Monumentem byl prenadherny obrovsky pamatnik 2. svetove valky, plny fontan, vodopadu a jinych bazenku. Byl rozdeleny na 2 casti Pacifik a Atlantik. Vsude kolem byla spousta napisu a kreseb a me se zastesklo po domove, kdyz jsem videl napis Central Europe na Atlanticke casti pamatniku. Dale jsme se vydali smerem k Pentagonu a cestou zkouknuli dalsich par pamatniku i chram se sochou 3. prezidenta USA Thomase Jeffersona. O Pentagonu muzu jen dodat byli jsme u neho, jinak se vic o budove ktera nemalem rozhoduje o budoucnosti lidstva napsat neda. Dosli jsme az k Arlingtonskemu narodnimu vojenskemu hrbitovu, plnem bilych nahrobku padlych vojaku, snad ze vsech valecnych konfliktu. Bile nahrobky byli snad uplne vsude kolem az z toho sel mraz po zadech. Nasel jsem i hrob J.F.kennedyho a jeho rodiny. Byl odmtamtud celkem pekny vyhled na Pentagon a cely Washington. Pekny a velky pamatnik tam meli zeny slouzici a padle v armade. Za 2 hodiny jsem nestihl probehnout ani 1/4 hrbitova, mozna jsem si mel zaplatit u vstupu okruzni turistickou jizdu po hrbitove. No hlavne ze maji uctu. Co jsem vsak musel videt byl pamatnik z WW2 bitvy o ostrov Iwo Jima. Obrovske sousoci americkych vojaku, kteri vztycuji vlajku na vrchol hory Japonskeho ostrova. Cestou zpet k autu jsme zkouknuli pamatnik korejske valky z let 1950-1953. Velke sochy asi 20 vojaku prochazejicich se po poli a vedle opet obrovska mramorova zed, na ktere nebyla vytesana jmena, ale tentokrat par desitek tvari. To uz jsme byli hodne unaveni a po pokochani nocniho vyhledu na park jsme vyjeli na cesty, prekrocili hranice statu Virginie a po par milich nasli dalnicni Rest Area.

 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 0 komentářů
02.Září 2007,21:29

Dneska jsem se vzbudil rano na dalnicnim odpocivadle na pul cesty mezi Washingtonem a Baltimorem. Nase prvni noc v aute byla celkem v pohode i presto ze se smi parkovat na odpocivadle max. 3 hodiny. Vecer jsme se radeji pojistili a zeptali se par lidi ohledne prenocovani, jak ridice kamionu, tak mistnich pracovniku. Pry bez problemu a rano jsme zjistili, ze nespime jedini.

Do centra Washingtonu jsme prijeli za par minut a uz z dalky se na nas vyvalila budova Capitolu, ke ktere jsme zamirili jako prvni. Parkovani v centru dnes a zitra zdarma, ani jsem skoro nemohl uverit ze tu budu mit taky trochu stesti. Capitol a obrovsky prilehly park a do vyse se tycici monument je proste neco uzasnyho. Co jsem vsak nemohl prehlednout je ten klid v ulicich, cistota a jen same historicke budovy bez jedineho mrakodrapu. To bylo pro me docela prekvapko, ktery jsem si urcite vychvaloval, alespon me nebolelo za krkem. Po Capitolu jsme se rozhodli navstivit jeden z asi mych nejvetsich cilu v USA a to National Air and Space Museum (letectvi a vesmir), ktere je soucasti velikeho a rozlehleho komplexu muzei a pamatek nazyvany National Mall, ktery toho nabizi opravdu hodne. Predtim jsme ale navstivili, spise nahodou objevili, museum americkych indianu, ktere stalo pri ceste. Co cas byl, tak jsme nakoukli. Vstup zdarma, takze jsem nemusel vytahovat penezenku, stacilo jen otevrit bagl vstupni kontrole. Muzeum krasny. Zacali jsme kratkym promitanim a pak 3 obrovska patra velikeho muzea, ktere nabizelo k videni a poznani vic nez mnoho o Indianskych kmenech, historie, umeni, puvodni remesla, spousta predmetu, expozic, zbrani, minci a bankovek, knih, dopisu, prenadhernych indianskych obleku ale i spousta informaci o novodobych indianech a jejich osileni po celych USA a spousta dalsiho.

Po indianskem muzeu jsem byl vsak doslova nadrzeny na Air and Space ktere bylo hned vedle. Po vstupu hned prvni stroj ridici modul, original Apollo 11 !!! Asi nejslavnejsi cast americke rakety, ktera se napsala silnym pismem nejen do historie kosmonautiky, ta cast ve ktere se vraceli kosmonauti Neil Armstrong, Buz Aldrin a Michael Collins z uspesne mesicni mise pred nejakymi 40ti lety. No ja byl doslova unesen. Co vsak nasledovalo, se pro technickeho typa jako, co se zajima o WW2, neda ani popsat. Expozice prvniho letu bratru Wrightovych, WW1, WW2, vyvoj proudovych motoru, expozice o vyvoji letectvi na mori vcethne modelu letadlove lode Enterprise, historie valky letadlovych lodi z Pacifiku, obrovska spousta originalnich letadel, od Messerschmidtu, Spitfire, Red Baron az po proudove stihacky, nemecke rakety V1 a V2 a predevsim hlavne stroj Charlese Lindberga "Spirit of Saint Louis", stroj ktery take patri zlatym pismem do historie letectvi (otazka pro vas, cim se proslavil?). Z kosmonautiky tam byla vystavena velka spousta originalnich raket, ktere museli zacinat hluboko v zemi, protoze by se ani cele do te obrovske budovy nevesli. Dale Lunarni modul z Marsu, zajimave take byla expozice o fotografovani z druzic, ktere pak muzeme videt treba zde a dale spousta, spousta dalsiho. Pro me to bylo neco uzasnyho, dokonalyho, neco co se jentak nevidi a ani me ty 2,5 hodiny na zkouknuti nestacili.

Po svace jsme se vydali uz do 3. muzea v poradi, tentokrat "National Museum of Natural History". Pcha nejaka priroda, jsem si ze zacatku rikal, to prece nemuze byt zajimavy. Zbyvalo do zaviracky necele 2 hodky, to je spousta casu, ale opet to stacilo jen na lehke probehnuti bez zdlouhaveho zdrzovani a cteni informaci. Obrovsky komplex muzea, ktere nabizelo expozice geologie a a mineralu, vyvoj rostlin, praveke nalezy vseho mozneho, originani kostry dinosauru od trilobitu a jesterek, az po brontosaury nebo tyranosaura, expozice vodnich tvoru vcetne modelu, snad veskere ptactvo, savci, jesterky, motyli, hmyz, vystava drahokamu, diamantu a jinych drahych sutru, slon v zive velikosti a opet spousta a spousta dalsiho na ktere 2 hodiny rozhodne nestaci.

Po zavreni muzejnich ubdov jsme se vydali parkem dal, kde jsme zkouknuli zblizka Monument a Bily dum. Georgovi jsem zamaval do kanclu a my mensi prochazkou centrem zakoncili dnesni den navratem na dalnicni odpocivadlo.

A tady je par fotecek

 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 2 komentářů
01.Září 2007,20:59

Auto se nam nakonec poradilo pujcit bez problemu, jsem ani necekal. Bal jsem se ze me nevezmou moji kartu. Jen si vyplnili par udaju, okopirovali par dokumentu a uz jsem dostal klicky od auta. Automat jsem mel terpve podruhe v ruce, takze pri prvnim zarazenim jsem malem naboural do zdi za mnou. Poprve v ulici americkyho velkomesta to byl ze zacatku opravdu pekny sok, ale po chvili to byl ojen nudny popojizdeni ze semaforu k semaforu. Po par zabloudenich jsme se delsi zkratkou konecne vymotali z Philadelphie. Po nakoupeni drobnych zasob jsme nabrali kurz Jih a hlavne a predevsim Washington D.C. Bylo uz celkem pozde, tak jsme se rozhodli, ze udelame zastavku v meste Baltimore, ktere lezi asi hodku severovychodne od hlavniho mesta. Zaparkovali jsme auto na 2 hodky a narychlo jsme probehli centrum. Na pobrezi jsme zkouknuli vystavena plavidla a ja neodolal navsteve americke ponorky, ktera operovala za druhe svetove v pacifickych vodach daleko u Japonska. 2 hodky utekli jako voda a my zpet nabrali kurz Washington D.C. Uz se vsak zacalo stmivat a my to zalomili na dalnicnim odpocivadle asi 30 mil od mesta. Takze nabrat silu na zitra a prohlednout si nejdulezitejsi a nejstrezenejsi budovy v celych USA.
 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 1 komentářů
30.Srpen 2007,20:07

Do Wildwoodu jsme dorazili v utery 28. cervence 07. Okoli uz z autobusu vypadalo kouzelne, plaze, mokrady, pobrezni domky se zaparkovanyma clunama a hlavne pobrezi Atlantiku!! Na to jsem se opravdu tesil, pze v nasi Pennsylvanii jsme nic takovyho nemeli. U spoluzaka Ladi jsme se ubytovali v pohode a jen jsme odhodili bagl, hodili se do plavek a skoro sprintem na plaz. Na otazku jestli jsem sbalil krem jsem odpovedel jen "na co proboha", to jsem pozdeji zjistil, ze byla chyba :) Jinak receno jsem se za jedno odpoledne opravdu hodne moc spalil. Ocean byl uzasnej. Obrovska pisecna plaz, velky vlny, voda tepla jako kafe a "Baywatch", kteri vas nenechaji jit dal jen tam co stacite. Mestecko Wildwood vypadalo jako klasicke turisticke mesto, skoro se samymi hotely. Po vecerech jsme vetsinou grilovali steaky a popijeli pivko. Musel jsem to manko zacit nejak dohanet :) Ve 4 rano kdy uz dochazeli posledni pivka jsme se s Lukasem a par kamosi rozhodli ze pujdeme na nocni koupani v Atlantiku. Jeste jsme si vzali na cestu par ugrilovanych kurat pro Ladu, ktery zrovna makal v mistni pekarne pres noc asi 2 bloky daleko. Po ceste tam kolem nas projizdelo policejni auto a Lukase ani nenapadlo, ze ma v ruce pivko, ktere popijel cestou. Evropsky zvyk, klasika, jenze zde je to jaksi nelegalni. Tak nenapadne polozil pivko na zem, jenze v tom se Policie otocila a mirila primo k nam. Policista s baterkou v ruce se s nama dal do reci, respektive hlavne s Lukasem, kterymu jen vysvetlil proc to pivko polozil vedle kose a ne dovnitr. Nastesti v pohode, jen se zeptal na vek, kam mirime a at to pivko jde vyhodit. Mimochodem jsme byli velmi nenapadni, protoze nocni koupani je zakazany, tak my vsichni v plavkach s rucnikem v ruce jdeme urcite jen do pekarny :) Na plazi se jen stacilo schovat pred pobrezni hlidkou, ktera hlidkuje po plazi celou noc a hura do vody. Co dodat, uzasny !!
Posledni den jsme se s Ladou vydali do mistni Zoo v Cape May Courthouse, klasicka zahrada se spooustou loztomilych zvizatek :) Njevic nas nadchl mravenecnik, ktery mocil aspon 5 minut v kuse :D Po Zoo jsme chteli jen do technickeho muzea "US Air Force". Uz predtim jsme videli jak nizko nad plazi preletavaji uzasne stroje jako "flying fortress B-17", pevnost ktera plnila mise nad Evropou v dobe druhe svetove valky a dalsi typy bombarderu. Bohuzel v buse nam mistni rekl, ze vcera byl posledni navstevni den, takze az za rok, no nic pech cekat se nam nechtelo :), tak jsme se alespon jeli podivat na majak do Cape May, jedine misto na vychodnim pobrezi, kde je videt zapad slunce nad morem, ale bohuzel bylo zatazeno. Vecer jsme balili na nasi cestu, kdyz v tom nas nachytal majitel baraku a seriozne bud "zaplatite tydenni najem 80 $ nebo volam Police", no kua dalsi smula, no co nam zbyvalo. Nakonec jsme s horkou naladou dobalili a rano chytli bus zpet do Philadelphie kde na nas snad bude cekat auto.
 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 1 komentářů
29.Srpen 2007,17:18

Na net jsem se nakonec nedostal, ale nastesti me prisla pomoc z domu i s adresou a tel. cislem Avihaie. Do Philadelphie jsme prijeli na minutu presne v 11 A.M. Venku docela prahlo, takze prochazka po ulici nebyla kdovi jak prijemna. Podle poulicni mapy jsme dorazili na Washington Square, kde jsme si na lavicce  dali mensi oddych. Az ted jsem zjistil jak moc mam tezky bagl, ze se s nim neda skoro chodit, za to muzou ty suvenyry co vezu domu :D No nic dali jsme si svacu a zacli vymyslet jak dal. Problem byl v tom, ze kamos Avihai se vrati do sveho bytu az v 10:30 vecer. V parku jsme jeste pozorovali, jak odvazi nejakou starou zenskou, ktera tam asi zkolabovala. Nejspis to byla zenska bydlici na ulici, podle toho jak moc "rychle" k ni sanitaci spechali. Nasli jsme vlak ktery nas doveze az do cilove ctvrti. Pri cekani jeste primo pred nama nejakej bubak okradl starsi cinanku, ta zacala jecet, ale nez pribehl prvni pochuzkar, byl uz davno pryc. V hlave me jen zablesklo, zvykej si hochu i takova je Amerika. No nic sedli jsme na vlak a za 30 minut uz jsme byli na konecny. Mistni mila pani nam ve vlaku jeste poradila kde mame vystoupit, podle adresy. Dum jsme nasli v pohode, asi hodka chuze pri ktere jsme byli doslova atrakce pro mistni, kteri sedeli na terase sveho domecku a nejmin 10x jsem odpovidal na "where you guys from ?" Tedy odkud jsme, vzdy jsem odpovedel "central europe" abych mluvil i za sve polske pratele. Jedna pani nam jeste mile nabidla sodu. Pred domem jsme si udelali piknik, Tomasz to hned zalomil a ja si v leze pocital letadla na obloze. Zbyvalo nam 6 hodin !! nez Avihai dorazi domu. Po asi 2 hodinach k nam prisel nejspis majitel domku pobliz a vysvetlil, ze tady takhle byt nemuzeme. Jeste jsem mluvil po telefonu s Avihaiovym zamestnavatelem a pronajimatelem apartmanu a ten nam rekl ze tam noc stravit nesmime a bla bla, no nejak tu noc stravit musime a my ani nevedeli kde mame do 10 pockat, protoze to tu neni jako u nas. Je tu nalepeny dum za domem nekonecne daleko, bez jedineho parku. Sbalili jsme se a sli cekat pred mistni skolu o 2 bloky dal. Za tu trasu jsme opet rekli asi 3x odkud jsme. Tam k nam po chvili cekani prijel cernoch na kole od vedle a dal nam igelitku a v ni presne rozpocitany na 3 dily rozdeleny, 3x plechovka pepsi, 6x  zabaleny kus syra a nekolik kousku grilovaneho kurete :)) To nas opravdu mile prekvapilo.


Po dalsi hodine cekani se vsak zacalo stmivat a to jsem uz opravdu propadl do dokonaleho neklidu a na klidu nepridala ani skupinka mistnich cernochu, ktera se objevila naproti pres ulici. Snazili jsme na sebe neprilakat pozornost, kdyz se vsak ale sam od sebe spustil alarm auta u ktereho jsme byli na blizku jen my, byl to pro nas pokyn k odchodu. To uz vsak byla dokonala tma a my se presunuli o par metru dal. Jeste jsme hodili rec s mistnim dedulou, ktery jel kolem na kole. Tak jsme jen cekali a ja se srdcem az v hrdle ocekaval kazdou chvili prijezd policie, nebo skupinku cernochu. Po chvili u nas skutecne zastavilo auto s majakem, ale nastesi ne Police ale mistni postrik proti moskytum, ze tu pry byt nemuzeme v dobe postriku. No tak jsme se opet presunuli na uz 3. roh velkeho hriste mistni skoly a cekali dalsi hodiny. V 10:35 jsem zkusil brnknout do apartmanu, Avihaii !!! YES, diky bohu, jak ja jsem ho rad slysel. Po setkani se me opravdu ulevilo a myslim si ze nejen me. Jeste nam na uvitanou rekl ze oni ani ven nevychazi, protoze je to pry tady opravdu nebezpecna ctvrt, kor pozde v noci. No ja byl tak moc unaveny a vyrizeny, ze jsem si to ani nechtel pripustit, nebo o tom rozmyslet. Brzo rano jsme sedli na vlak zpet do centra Philadelphie a doslova na minutu jsme chytli bus do Wildwoodu v New Jersey. Uz ted se tesim na prvni spatreni a vykoupani v Atlantiku a taky na me spoluzaky a kamose Ladu a Marshalla.

 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 2 komentářů
17:08
Pripadam si tak dokonale svobodne, je to uzasny nezvyk nebyt na nikoho a na nic vazany. Zadna vecerka, zadny ranni vstavani, ZADNAA PRACE. Dokonala pohoda. Vcera jsme se rozloucili se sefovou, ridou a ostatnima a naopak privitali s vyplatou. Druhy sef (Kuz) nas k veceru jeste hodil do mesta. Ve meste Scranton jsme si koupili pokoj na noc. Martin, ze pry je nas 4, nakonec nas tam spalo asi 12. Ja, polaci, vsechny Rusky a Izraelci. Vecer jsme doprovodili na na bus a srdceryvne se rozloucili se skvelym kamosem mexicanem Yovanhem. Jeden z mala lidi, kteri me budou opravdu chybet. Cestou zpet jsme se jeste zastavili na posledni rozluckove pivko v prilehlem baru, holky si tam zazpivali Karaoke a nakonec i zatancovali. Slovak Martin se me jeste snazil opit, ale ja s vidinou brzkeho vstavani a nasledne dlouhe cesty, jsem se radeji drzel pri zemi. Rano se vstavalo celkem v pohode, na ranni vstavani jsem uz docela zvykly, jen jsem byl trochu otlaceny od zeme, ale i to se da nakonec prezit a za sdilenou cenu 7 dolaru za noc to je dobrej luxus :) Po ranni sprse jsme se zpakovali, nakonec i rozloucili a hura na nasi dobrodruznou cestu. Na bus do Philadelphie jsme cekali jen par minut. Jen nevim jak bude nas Trip pokracovat, protoze posledni dny byl v campu internet mimo provoz a ja si nemuzu zkontrolovat mail, jestli me kamos z campu Avihai odepsal na mail u ktereho bychom meli prespat. No cesta do Phili je jeste dlouha, tak se necham prekvapit.
 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 0 komentářů
23.Srpen 2007,17:02
Prave dnes mame posledni den k dispozici pocitace, nez nam je odvezou pryc, takze toto je urcite muj posledni clanek z campu. Z nadseni ze uz brzy opustim camp nemuzu skoro spat. Fotbaliste uz pomalu odjizdi a jeste prijedou nakonec i muslimove na posledni vikend. My uz pomalu ale jiste domyslime plany nasi cesty, ja si teda jeste hlavne musim naplanovat kdy vyperu tu hromadu spinavyho pradla ktere uz me nekolik tydnu strasi vedle postele :)

V nedeli uz konecne opoustime camp a vyrazime na nasi cestu, na kterou se uz tesime od zacatku pobytu. Nekdy odpoledne nas sef odveze do mesta Scranton, ktere je asi 45 minut daleko, kde stravime noc v hotelu. Dalsi den brzo rano vyrazime autobusem do nejvetsiho mesta statu Pennsylvanie (neni vsak hlavni) a to Philadelphie. Mesto ktere je vetsi jako praha, ma asi 1 500 000 obyvael, patri k nejstarsim mestum USA a byla zde podepsana Deklarace nezavislosti Spojenych statu. Cesta nam zabere asi 4 hodiny a dorazime kolem poledne. Tam stravime asi 2 noci a pojedeme se podivat za kamosema a fakultnima spoluzakama do New Jersey. 1. zari mame ve Philadelphii objednanou rezervaci na pujceni auta, ktere se nam po hodne dlouhem a vycerpavajicim usili podarilo sehnat a celkem za dobrou cenu 840 dolacu i s pojistenim a podelanym "Underage Fee" poplatkem ze nam jeste neni 25. Auto budeme mit k dispozici do 15. zari, tedy celych 14 dni. Za tu dobu mezi nase hlavni cile patri samozrejme hlavni mesto USA Washington DC a vsechny jeho zajimavosti ktere toto uzasne mesto nabizi, tedy Pentagon, Bily dum, Monument a jeho park, z filmu popularni valecny hrbitov, tovarna na vyrobu bankovek a minci, spousta muzei vcetne National Air and Space Museum, ktere patri mezi me nejhlavnejsi priority, protoze se tam nachazi stroje ktere psaly historii nejen ve 20. stoleti. a spousta dalsiho... Taky jsem uplnou nahodou objevil Rock and Rollove museum, ktere se nachazi na zapad, asi 200 km od hranic naseho statu Pennyslvanie ve meste Cleveland v Ohiu. Coz neni vubec daleko a pro rockera jako ja to je doslova vyzva. Za navstevu rozhodne stoji mesto Buffalo ktere lezi ve state New York na Canadske hranici a pobliz se nachazi asi nejslavnejsi vodopady na svete, tedy Niagarske. A kam dal nas nase pout po americke pude zavede je ve hvezdach, kdo vi treba pojedem az na Floridu :) 15. zari uz mame zarezervovany hostel v centru New York City, tedy na Manhattonu, kde stravim posledni okamziky meho dlouheho vyletu a 18. zari hura domu.

Jinak nevim jak budu mit pristup na internet behem cest takze budte trpelivy, je mozny ze sem clanky z cest dopisu dodatecne az casem. Hlavne diky vsem co me poslali pohled do campu, takze jen Radce a Anicce, lepsi nez nic no, diky taky za pozornost a vsechny komentare, doma vas vsechny zdravim, paaaa SEE YOU LATER
 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 4 komentářů
22.Srpen 2007,16:29
Tak a je to tu, leto tu uteklo jako voda a ani me zdaleka neprijde ze uz tu mam nejaky ten mesic za sebou. Cekaji nas posledni dny prace v nasem campu a na poznani vychodniho pobrezi severoamerickeho kontinentu vyrazime uz v nedeli 26. cervence 2007. Nastesti se me podarilo zmenit let na 18. zari takze tu mame celkem hodne casu. Fotbalove tymy se tu stridaji skoro kazdy druhy den, uz jich tu bylo nejmin 5. V patek odjede posledni tym a na posledni vikend prijede do campu 450 muslimu, kteri tu budou travit pohodovy vikend. Vyhoda je ze pry nechavaji slusny dysko, ale martin rikal ze zase maji ve zvyku krast :) Nejspis si to berou zase zpet.

Posledni dny v campu probihaji opravdu pohodove. Decka uz jsou skoro druhy tyden pryc, krocani a vedouci taky. Taky sef se uplne promenil po odjezdu decek. Uplne jako by z neho spadla ta nekolika tydenni trema a uz je zase ten vysmatej, pohodovej sef jako na zacatku. Ani se mu nedivim, predtim se s nim nedalo skoro ani bavit. My si posledni dny opravdu uzivame. V kuchyni se skoro nudime, jak odjeli decka tak jsem se distancoval od vsech stupidnich pravidel a nakoupil si par pivek, ktere si prave ted chladim v pokoji na policce v pohodicce :) Pochybuju ze me sef vyhodi tyden pred uplnym koncem. Jen me stve ze tu je poslednich par dni opravdu sileny anglicky pocasi a zima (kolem 12 st. C), tak na to pivko ani nemam chut. I ostatni toho taky vyuzili a pary ktere se tu udelaly za tech par tydnu pobytu se nastehovaly spolu do volnych pokoju.

Taky uz pomalu ale jiste vymyslime plan nasi cesty, ale na to si pockejte na muj posledni clanek z campu v nekolika pristich dnech ;) mejte se pekne ahoj
 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 3 komentářů
16.Srpen 2007,15:35

Vy vsichni co mirite, nebo uz jste na trutnovskym festivalu tak at si to tam moc uzijete, protoze to je nejlepsi akce za cely rok a mrzi me ze tam nemuzu jit taky. SEE YOU LATER ...
 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 6 komentářů
14.Srpen 2007,20:36
 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 7 komentářů
16:56
Vcera jak jsem psal jsme konecne  dostali den volna. Teda ne vsichni jako obvykle, ale jen ja, Tomasz, Anna (RUS) a Olena (UKR). Auto se nam pujcit nepodarilo, protoze pry v campu zadne nebylo. Ty 3 dodavky na parkovisti jsou nejspis jen nepojizdne makety ci co. No nic, zapojili jsme mozky a snazili vymyslet plan na dnesek. Muj plan cislo jedna bylo poradne se vyspat a snad jen nebyt ty blby Yael z Izraele, ktera nas vzbudila tim ze v jidelne pustila nahlas hudbu (mame pokoj hned nad jidelnou), tak se me to snad i podarilo. No na snidani jsem sel asi kolem 12. a po "snidani" jsme se sli mrknout do dilny jestli tam nejsou nejaky kola. Nasli jsme tam 3 takovy socialni plecky, na kterych nebylo skoro nic funkcniho :)) ale A-Team se nevzdava, tak jsme vzali velky kladivo, dali do toho 4 rany a bylo hotovo :)))

Vyrazili jsme neco malo po druhy hodine a nas cil byla hospoda (jak jinak) asi 15. minut autem vzdalena. Nase plecky uz od zacatku protestovali maximalne a porad hazeli retez dolu. Ale pak se trochu rozbehaly a z kopce se na nich skoro i dalo jet. Jeli jsme po venkovskych silnicich, misty i asfalt chybel. Kolem nas byla uzasna krajina. Auto jsme potkali tak jednou za hodinu kdyz jsme meli stesti, jinak nic, prazdno pusto, klid, jen nekonecna priroda. Asi po hodine jsme prijeli na prvni krizovatku a podle meho instinktu jsme samozrejme zatocili spatne jak jsme se pozdeji dozvedeli :) Tedy doleva, misto doprava. Asi po peti minutach jsme narazili na jakysi hotel (motel) ci tak neco. Tomasze napadlo se zeptat na cestu do hospody, ja mezitim venku udelal par fotecek. Za 5 minut se Tomasz vratil ze se mu vysmali "you are in the pub, and you are asking for another pub ?" :)) no tak jsme se tam aspon stavili na pivko. Pani u baru po me chtela ID a pak se se mnou zacala hadat ze me jeste neni 21. marne jsem se ji snazil vysvetlit ze datum 10.3.1986 znamena 10-den a 3-mesic. Oni to tu totiz pisou opacne takze si myslela ze me 21 bude az v rijnu. No nakonec jsem musel kvuli jednomu pivku vyplnit nejaky debilni formular ci co. No proste komedie. Akorad jsme jeste pobavili mistni stariky kteri sedeli u baru vedle nas. Jeden se po chvili zvednul prisel ke me a ukazal me jeho Pensylvanskou obcanku a on mel stejne narozky jako ja 10.3.1943 :) no to byla fakt dobra nahoda. Nakonec nas tam jeste pozvali na dalsi pivko, ja nakoupil par plechovek na cestu kdyby nam nahodou doslo palivo a vyrazili jsme zpet ke krizovatce kde jsme spatne zabocili.

Cestou zpet jsme se zastavili u jednoho domu kde stala jedna kara s ceduli FOR SALE. Mila pani ho prodavala za 3 000, auto rocniku 1976, jeste me prekvapilo ze uz v te dobe tu prodavali automatickou prevodovku. Klasickej cadilac z te doby, sirokej a dlouhej ze by se do nasich garazi tezko vesel. Rekli jsme ji jen "we will think about it" a pokracovali jsme k nasi cilove hospode. Mistni lide sedici u baraku kteri nas pozorovali nejspis premysleli kdy naposledy tu videli nekoho projet na kole. Nejspis za jejich mladi. Do hospudky nedaleko vzdalene jsme se doplacali asi za nejakych 40 minut protoze jsme vzdy ujeli kousek, nafotili hromadu fotek, vetsinou krajiny a zase jeli dal. Ty fotky opravdu stoji zato. V hospode jsme si dali pivko na cestu zpet, chvili pobyli, venkuse pokochali uzasnym rybnikem a razili zpet. Pri ceste zpatky jeste Tomasz dostal napad se stavit u nasich kolegu v sousednim campu, tak jsme nakonec pozdravili i je. Provedli nas po campu. Konecne jsem poprve videl to velky jezero kterym se narozdil od nas pysni. Jeste jsme pokecali, dostali par pujcenych susenek na cestu a za dalsich 5 minut uz jsme byli zpet v campu.

Prace v kuchyni zatim neni hodne a kuchyn prosla docela hodne zmenami. Par lidi ojdelo a par lidi se k nasemu kuchynskemu personalu pridalo, 2 Izraelsti sekuritaci, cirkusovy parecek z brazilie a jeden vedouci extremista a lovec hadu Rozza z Australie, ktery se k nam ma ted nekdy taky pripojit. Zatim se mejte pekne.
 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 2 komentářů
13.Srpen 2007,18:15
Vcera odpoledne jsme cekali na prijezd prvniho tymu americkych fotbalistu. Pozor !! Neplette si Soccer a Football. Soccer je nase klasicka kopana a Fotbal se tu rika americkemu fotbalu ale zase si to neplette s Rugby protoze to je zase neco uplne jinyho :) Tak udajne meli prijet uz nekdy ve 4 odpoledne, tak jsme cekali v kuchyni a pak sefovy zazvonil telefon, ze si spatne zadali udaj do GPS a misto Camp Tioga se vydali do 140 mil vzdaleneho mesta Tioga. No je videt k cemu jim moderni technologie byla. Kazdopadne to bylo neco pro nas, protoze Veronika se zeptala ridi a ukecali jsme si pobyt v bazenu. Tusim ze naposledy jsme se tam poradne vyradili a pak jsme meli zase nastup v kuchyni. To uz bylo kolem 7. ze prijedou za 20 minut a dyl. Tak jsme cekali a bavili se.

Velky spestreni jeste nastalo kdyz sefova na nas zakricela "oh my god there is a bear" (muj boze tamhle je medved) Tak jsme jako pokyn ke startu vsichni vybehli tim smerem. Ja jsem teda sbalil fotak a bezel jsem na misto nasi skladky, hned u prijezdu ke campu kde odvazime odpadky asi 150 metru od mista kde bydlim. Jenze to uz pry utekl, tak vsichni z nudenym ksichtem sli zpet. Ja jsem vsak chvili pockal a hned vedle skladky v lesiku jsem ho zahlidnul, krasnej hnedej medved, rekl bych ze to byl malej prcek a z obavy pritomnosti jeho statnejsi a agresivnejsi maminky jsem zvedavosti radeji upustil. Vyfotit se me ho vsak nepodarilo. Nejspis zdejsi klid po opusteni decek a zapach naseho kontejneru s odpadky ho prilakal na mensi hostinu.

No po dalsich 20 ti minutach opet zazvonil telefon sefovy a ze pry dalsich 20 minut :) az nekdy po 8. konecne dorazili busy prvniho tymu americkych fotbalistu. Kdyz prisli do kuchyne tak me docela prekvapili, protoze neco takovyho jsem nejak necekal. Prislo asi 80. namakanych cernochu, snad jen dva treneri byli bili. No tolik cernochu pohromade jsem jeste vzivote nevidel, tak jsem z toho byl asi jako ostatni trochu vedle. Cernosi velci, mali, tlusty, hubeny, namakany, cernosi s afrem, s copankama, s rastama, s dredama, s kratkym sestrihem, no proste to pro me byl opet nezapomenutelny zazitek  :))) Vecer jsme se k nim s Tomasem jeste vetreli a zkoukli film 300 na velkym promitacim platnu. Dneska mam konecne den volna, tak jsem si pripomnel muj kolejni zivot a vstaval skoro az ve 12. Jinak auto do mesta se nam nepodarilo sehnat, tak asi sbalime kola a pojedeme se projet do mistni hospody. Na Colu samozrejme
 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 4 komentářů
11.Srpen 2007,19:32
Vcera byl posledni den co stravili decka v campu. Od rana byla docela zima a prselo. Pred snidani jsme hodili Gustava do rybnika, protoze mel narozky a nakonec tam skoncil i Yovanhe, pry protoze potrebuje probudit, podle sefovych :) no voda pry z toho deste byla tepla, tak alespon neco. Yovanhe jeste pronesl hlasku dne "oh my god, I lost my sock in the lake" Den utekl v pohode ve vyborne nalade i presto ze bylo cely den hnusny anglicky pocasi. Vecer se jeste konal vecirek na rozloucenou, ja si klepal na hlavu proc mame zakazano pouzivat digitalni fotak na posledni spolecny vecer ! No tohle proste nepochopim. Nakonec jsem sel spat kolem 2. rano (slovo alkohol je tu zakazany a nejen slovo) a bylo me blbe protoze kvuli me diete jsem si dal jen ctvrt ostre pizzy a asi 3 plechovky pepsi.

Dnes rano jsme meli snidani uz nekdy v 6 rano, vsichni totalne rozespali jako nikdy, je videt ze rani vstavani opravdu nepatri mezi jejich kazdodenni aktivity. Po snidani prijelo asi 6 MARTZ autobusu a meli namireno do dvou mist. Long Island v NYC a druha kolona mirila pres Philadelphii do New Jersey. Bagly putovaly den predem protoze decka toho mely tak strasne nehorazne moc, ze by se do tech velkych busu stejne neveslo. Udelal jsem jeste par poslednich fotek s nekolika lidmi kteri odjizdeli, vcetne nasich turku. Dovran se jeste nakonec rozbrecel jako maly dite, poprali jsme si hodne stesti do zivota, zamavali a papaaaa. Odjeli vedouci, decka, sestricky, zensky z kancelare a kupa dalsich lidi. Snad krome sekuritaka Avihaie z Izraele a cesky Dani me tu chybet nikdo extra nebude. S Avihaiem se snad jeste uvidime, protoze se chysta ted chvili pobyt ve Philadelphii, kde si najde praci a byt a pote kolem vanoc odjede cestovat po latinske americe. Tak jsme se s nim domluvili ze jeste musime popit trochu, protoze Philadelphia je nas prvni cestovni cil, tak snad to dopadne a stravime tam prvni noc na nasi dobrodruzne ceste.

Camp je ted totalne prazdny a nase slecny z Hausekeepingu dostaly za ukol vygruntovat, uklidit a nove pripravit vsechny chatky pro fotbalisty, kteri privni prijedou uz zitra. My s Tomasem jsme kupovidu nemeli co delat (jako cely zbyly den) tak jsme jim sli pomoct. No co jsme tam nasli za bohatstvi, jsme opravdu necekali. S Tomasem jsme zavodili kdo najde vic dolacu, muj rekord byl asi 6 babek v mincich v jedny chatce! Tomas nasel dokonce i dva papirove dolary. Nakonec jsem to spocital asi na 15 dolaru a Tomasz kolem 9 ti ale nebyli jsme jedini kdo hledali a nejen penize jsme nasli. Obohatil jsem se o asi 5 propisek a znackovacu, zasobu mydla, samponu a kondicioneru asi na dalsich 5 let dopredu, bedynky na hudbu, velkou anglickou vlajku a prenosny vetracek. Dale jsme tam nasli strasnou spoustu tuzkovych baterek, ktere jsem vsak uz nesbiral, pote gumicky do vlasu, sladkosti, tampony, pro martina par dopisnich znamek z pohledu, hromadu spinavyho pradla, prevazne ponozek, rodinny fotky a tuny dalsicho neidentifikovatelneho bordelu. Diky tomu jsem taky rozsiril svoji sbirku ctvrtaku z americkych statu a uz mam vic jak polovinu z celkovych 50 ti statu. Vsechny je ale asi nenasbiram.
 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 4 komentářů
09.Srpen 2007,18:47
Ahoj zdravim vas vsechny, po delsi dobe se opet ozyvam s trochou novinek z americkeho campu. Omlouvam se za delsi odmlku, ale nejak jsem posledni dobou nemel naladu sem cokoli psat, i proto ze me tu naladu zkazili tim ze nam vzali slibovane 3 dny volna, ktery jsme meli dostat po odjezdu deti a my uz meli naplanovany vylet na Niagarske vodopady, ktere tu jsou asi 5 hodin cesty. No nic vylet se nekona a pry uz snad ani den volna. Ted v sobotu (11. srpna 2007) vsak opousti camp nejen decka, ale vsechny vedouci, zdravotnici, zensky v kancelari a dalsi personal. My tu vsak zustavame a s nama jeste par lidi. Dalsi den maj totiz dorazit fotbalisti na planovane soustredeni. Dorazi jich vsak jen 75 a za dalsi tri dny dalsi tymy ze tu bude asi 300 lidi, cca. Pro nas je to absolutni vysvobozeni, protoze uz nebudeme muset poslouchat to decky vriskani, porad dokola ty omilane pokriky a ty same songy z jidelny, ze kterych me akorat boli hlava. Prace by pry taky nemelo byt tolik, i presto ze i kuchyn opusti par lidi, vcetne mensi sefovy Ilany a jeji dcery a hlavne oba zbyli Turkove (resp. Turek Ilkay a Dovran z Turkmenistanu co studuje v Istanbulu), kteri opousti camp jeste driv nez jim konci smlouva. No kazdopadne to je jedna z tech lepsich zprav, protoze v kuchyni aspon nebude takovy napeti jako doted. Odjizdi bohuzel i sekuritak Avihai z Izraele, skvelej clovek a kamos a jeden z nejinteligentnejsich lidi co jsem tu potkal, i ceska Dana ze ktery je nestastnej hlavne Yovanhe a spousta dalsich lidi ...
... vcera bylo na hristi vyvrcholeni deckych her, ve kterych tu souperili poslednich par dni, tak jsme se tam sli s Tomaszem a Avihaiem podivat ze zvedavosti. Soutezili tam v poslednich disciplinach, jako predneseni vlastnich vlajek, zpivani, pousteli tam videa vlastni tvorby (ty byly skvely) atd... Pote tam zacali zpivat i smutny dojaky ze kterych se tam nakonec skoro vsichni rozbreceli. Breceli maly decka, breceli velky decka a breceli i dospeli vedouci. Jen my jsme oplakavali nasi vyplatu a konec v campu, ktery jeste par tydnu neprijde a uz se nemuzeme dockat az z tohohle blbyho mista vypadnem a konecne si uzijeme trochu cestovani po americkem vychode a pozname krapet ty americky kultury.
V campu zustavam asi na 90% az do uplnyho konce to jest do 26. srpna, jestli me tu neco nevytoci maximalne, a pak hura hned do Philadeplhie a mozna i navstivim kamose a fakultni kolegy v New Jersey. Jinak uz planujeme pomalu nasi cestu a zatim to vypada ze budu cestovat s Polaky Tomasem a Alinou, kteri jsou uplne nejvic v pohode a opravdu se moc tesim.
 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 3 komentářů
01.Srpen 2007,17:06
Dneska rano jsem se skoro nemohl postavit na nohy, protoze jsme s klukama hrali predchozi vecer snad poprve spolecne fotbal a na to moje nohy rozhodne zvykli nejsou. No nechapu kde ty Izraelci berou tolik energie. Nejspis to maj z ty armady. Tentokrat jsme vyrazili do druheho Dorney lunaparku ktery se nachazi na pul cesty mezi nasim Scrantonem a Philadelphii u mestecka Allentown stale jeste v nasem state Pennsylvanii. Park byl opet obrovskej a my jen kroutili hlavou jak jsou ti americani sileni podle toho co tu stavi za monstra. My museli klasicky vletet hned na ty nejlepsi a nejrychlejsi horsky drahy :) jak jinak. Proste opet dokonaly, nepopsatelny, sileny. Horsky drahy bez podlahy, s podlahou, silene rychli ze jsme s kamosem Avihaiem z Izraele zavodili kdo spolika vic much Fronty vubec zadny, stacilo jen dojet a znova naskocit. Na lidi bylo asi moc teplo a vsichni byli na vodnich atrakcich. Vsak tentokrat jsem to asi trosku prehnal, protoze se me udelalo asi uz po trech hodinach lopingovani a otaceni zaludkem vsemi 4D smery blbe, ze jsem dalsi atrakce radeji vynechal pze jsem nechtel riskovat, ze znovu objevim smazeny vajicka a klobasky co jsme mel rano k snidani. Nic skocili jsme na reditelem placenou pizzu a hromadu pepsi, hodili jsem se do plavek a sli si trochu smocit hlavu do prilehleho Waterparku ktery je soucasti jednoho obrovskeho komplexu. Vsak ocekavaneho ochlazeni jsem se nedockal, pze ta voda v bazenu snad mela vic stupnu nez vyprahly vzduch kolem. Oni to snad jeste vyhrivaj !! Avihaiovi to pry vyhovovalo, me vsak ne, ja bych preci jen radeji uvital poradnou ledarnu na ochlazeni hlavy. Po vodnich atrakcich kdy nam zbyvalo asi 1,5 hodin do konce jsem jeste opet musel probehnout vsechny rollercoastery (h. drahy) az me chudak Avihai vubec nestacil jak jsem parkem skoro behal a odeme jen porad slysel "hey Avihai hurry up, I dont have this in my country" Slovaci Martin a Lenka nasli v parku opravdu hodne svych krajanu mezi zamestnanci. Yovanhe tu pry videl i par cesek pracovat, ja jsem vsak objevil jen 2 slovenky. (Takovy pekny holky se da poznat i bez toho abyste se jich zeptali odkud jsou :) Pote jsme zakoncili cestou domu nas posledni placeny vylet s deckama. Kvuli  takovymhle dnum si teprve uvedomuji ze jsem vlastne na prazdninach a i ta nudna a tezka prace v kuchyni se nejak prezit da. Dneska vecer po praci se jdeme poprve s klukama projit do sousedniho campu a pozdravit nase krajany. Jen chudak Yovanhe tam zadnyho mexicana nenasel ale co uz, jsme prece v USA ne ?
 
vložil: fieldy_
Permalink ¤ 7 komentářů