ze života běžných lidí
Publikováno: 14.Prosinec 2008
v 21:11



Autor: hnp1

komentáře (2)
Klub rváčů v Kladně? Stálo by to za úvahu.

Původně sem byl v pátek trochu nasranej, když mě hRádek pod záminkou votvíračky novýho Pod vobrazu vylákal do hospody (samozřejmě se žádná votvíračka nekonala), nakonec tim ale vodstartoval další dost drahej vejkend, ze kterýho mi opět (ne)zbylo hodně vzpomínek. Zároveň se ve mě ale probudila jakási brutální část mého já, která mi až dosud zůstala skrytá. Ale zpět k víkendovému dobrodružství naší squadry. Když sme se nedostali k Sáfovi do lokálu, rozhodli sme se jít ke Kozlikum, což zřejmě nebyla správná volba. Problémy začaly hned po příchodu, když nás čůrák majitel začal peskovat za to, že si nosíme židle vod jinejch stolů a následně když debilní a navíc vošklivá servírka nechtěla nalejt Tesákovi pivo (přesnějc, nechtěla aby si ho natočil). Všechno nakonec zachránil hRádek zapůjčenim svýho řidičáku, takže sme na chvíli mělu u stolu hned dva Chmelaře a začala pomsta. Opět sme byli suveréně nejhlučnější stůl v celý hospodě a počet litrů piva na naší pípě byl taky nejlepší. To mělo za následek to, že Pavel začal všechny přemlouvat, ať jdem spát k němu a že táta má rád, když chodí domu vožralej, že se mu rád směje. Pak začali lítat první střepy a následně i třísky, když sme Durymu rozlámali židli přímo pod prdelí a veškerý důkazy (zadní nohy a pár dalších dřívek) šikovně ukryli za gauč. Pak už začalo bejt všude dost vylítýho chlastu, další střepy a pomalu začínal taktickej ústup z bitevního pole. Posledním výstřelem byl muj handgranát v podobě půllitru kterej přístál Lexikovi na hlavě a rozříz mu čelo kousek nad vobočim. Údajně sem ho pak v opilosti zval na šití, ale Lexa je hodnej kluk a chtěl abych ušetřil, takže místo devíti pětek za pohotovost sme to smázli panákem v Dundee. Cesta nás dále vedla do Stodoly. Pavla už tam nevedla cesta ale my, protože už pomalu ztrácel zrak. Z tohohle klubu už vim hovno, akorát že Beroun předemnou furt utíkal (a to sem ani v ruce neměl žádný sklo) a hRádka vyhodili za to, že vzal Lexovi botu a při pokusu zakopnout jí do davu minul a zřejmě nakop někoho vedle. Kdo pak nakonec skutečně dorazil až k Pavlovi do teď nevim, protože když sem se zeptal Duryho: "Hele ty si byl u Pavla?", odpověděl mi: "Hele probudil sem se doma." Ráno mi bylo tak blbě. V poledne mi bylo blbě. Vodpoledne mi bylo furt blbě. Večer mě to začalo přecházet, ale zavolal mi Gregy a šli sme na jedno pivo. Problém byl, že staro-nová hospoda Pod vobrazem je super a Sáfa je pořád skvělej hostinskej (i když se kokot voženil), takže se na stole začaly objevovat Švestky a já tušil, že Duryho slova: "Dneska nesmíme dopadnout jako včera" vemou za svý. A taky že jo. V Dundee mi opět došla kapacita paměti a jak sem se dověděl při psaní tohohle článku, zase sem začal bejt brutální ke svýmu vokolí. Moh' sem to tušit, když sem ráno našel v mobilu seznam lidí, kterejm hodlám ublížit. Kupodivu na něm ale nebyl Sajmon, kerej mě na mou opakovanou brutalitu upozornil, protože má, údajně ode mě, modřinu na žebrech mnohem větší než kakaovou skvrnu velikosti mexického dolaru. Prej po mojí másáži židlí v Dundee. Asi budu muset přestat koukat na How I met your mother. Nicméně sem svym nadšenim pro boj nakazil velkýho Gajdu, kerej se nechal strhnout mym opakovanym šikanovánim Lexika a sotva se chudák kluk zvednul ze židle namazaný kečupem, hodil ho Gajda na stůl a fackujíce ho se mu pokusil namatlat trochu hořčice do dredů, čemuž zabránila až servírka, která vůbec nebyla nadšená, když viděla salónek převrácenej naruby. A nebyl by to večer v Dundee, abych nenasral Sagiče (pokud jsem měl to "štěstí", že sem ho tam potkal). Tentokrát to bylo ale o to vypečenější (resp. vygrilovanější), že nezjistil identitu pachatele (tedy mě). Když totiž ten čurák dělal na gilu klobásu, seděl sem zrovna v salónku přímo u vokýnka k baru a tudíž sem se natáhnul a kus tý klobásy ukousnul. Kamarád do deště to ale zjistil až po chvíli a když začal řádit, měl už sem hubu utřenou a tak sem se moh pěkně od srdce smát. Chect, jsem to ale čtverák.

Vyhnan

Komentáře

« Domů | Přidej komentář

Gottak 15.12.2008 15:22:18

Ze stodoly sem te tahnul ja s baksisem a o ty popelnici asi taky neco vim... Co se tyce me, tak sem mel doma na zemi vrstvu polystyrenovejch kulicek, pac sem si je ve stodole z nakyho duvodu sypal za tricko cizi ksiltovkou (tu mam taky doma) a rano nebylo z tech, na ktery bych rad vzpominal. P.S. diky Baksisovi ze mi dal prachy na tago. Sice to bylo malo, ale pan ridic byl i pres nase debilni kecy a vrstvu polystyrenu na sedacce moc hodnej a dal mi slevu 36 korun...

Pavol 14.12.2008 22:52:52

Jediný, co můžu k pátečnímu večeru říct stoprocentně, je že u mě nikdo nespal. Taky jsem byl v popelnici, která se určitě pohybovala. Dále mě cestou domu furt kluci podpírali, což bylo super, páč nemusel chodit. A doma sem se hrozně poblil. Kouzelnej večer! PS.: Můžete napsat, kdo mě táhl z tý Stodoly? Já si totiž z cesty domů pamatuju, jak mě někdo zvedá ze země, pak jak ležim v popelnici, stojim u gyrosu a sedim v taxiku.