Valentýna slaví lidé různě. Já s Goťákem, Šulinou a Gregym sme se rozhodli, že by bylo dobrý reprezentovat zase jednou "háenpéčko" za hranicema kladenskýho regionu, takže sme se vydali do Kralup na basketbalovej ples. Gregy si chtěl očividně zničit slibně se rozvíjející kariéru trenéra, protože pozvat nás na ples, kde byli přítomni všichni činovníci klubu, sponzoři a dokonce snad i jeden radní je fakt pořádná pičovina. Umocněný je to navíc tim, že plesu se účastnili nejen všemožný věkový kategorie basketbalistů, ale i basketbalistek a to ve spojení s Goťákem samozřejmě zavání průserem. Připojil se k nám i Myšák, Žoro a Žalud, kterej ale svojí účast předčasně ukončil když se jako správnej chlap se poblil a zavolal mamince, aby pro něj přijela. V tu chvíli už ale byla zábava v plnym proudu a moje paměť se začala stále více zamlžovat. Třeba Goťákovi ale došla volná paměť úplně a ráno se marně snažil všechno popřít. Bylo mu to ale hovno platný, protože vo jeho výkonech si budou Kralupy ještě dlouho povídat. Nějak na něj dosedla valentýnská nálada, takže s elegancí sobě vlastní začal flirtovat s všudypřítomnými slečnami a později snad i dámami a šel na to klasicky přes romantiku. Když sem se na chodbě pral s Gregym přiběh jeden jeho svěřenec a s vytřeštěnejma vočima nás informoval, že Goťák chodí po sále a ptá se holek, jestli si s nim nechtěj zašukat. Jo, ten kluk prostě nechodí kolem horký kaše. Dalo se to ovšem čekat, když sme točili rundu a Goťák řiká: "Co si dáš?" "Nevim, je mi to jedno." "Hlavně ne Becherovku, ta mě vždycky sundá." řiká. "Tak něco jinýho." povidám mu a Goťák: "Dva Bechery!" Přes ňáký slivovice a spoustu jinejch alkoholů prolejvanejma Big Shockama sem se najednou vocitnul uprostřed Kralup v nějaký hospodě trochu mi připomínající kladenskej Týt. V tu chvíli sem myslel, že Goťák už šel spá na ubytovnu, protože tam on ani Šulina nebyl. Jak se ukázalo, mýlil sem se. Jenom se při cestě zdržel v jiný hospodě kde se musel vychcat na koberec přímo vedle elektrický zásuvky. Dostat dvěstědvacet do vocasu by asi nebylo příjemný. To se ale nestalo, takže se mohlo pokračovat v krasojízdě, při který si prostě Goťák nemoh' odpustit označit alespoň jednu holku za lesbu a nadávat barmanovi, kterej byl její přítel. Světe div se, přes držku nikdo nedostal, přestože si na mě půl večera brousil zuby kluk, kterýho sem v rámci pomsty (už nevim za co) polil pivem. Co neudělali jiní, udělal pak konstábl Šulc, kterej nemoh' rozchodit to, že mu Goťák zalehnul postel a začal na tom bezvládně ležícim vožralovi zkoušet ty svý chvaty. Problém byl, že Goťák s trojkou pod kůží nereagoval ani když mu Patrik málem zlomil ruku. A že to chvílema byly hrozný úhly, do kterejch se ta jeho ruka dostala. Bezradnej Patrik tak musel nechat Goťáka spát a místo oho radši vzbudil totálně zmatenýho Myšáka a vyhnal ho do vedlejšího pokoje. Psát vo raních pocitech už je pak celkem zbytečný. Blbě mi je eště teď a jelikož má otec dneska narozeniny, nevim jak přežiju přípitek. Goťákovi se k již tradiční vopici navíc přidala bolest ruky, protože alkoholový sedativum už přestalo působit. To, že klasicky nechal svýho otce marně čekat někde na Stochově na squashovym kurtu je tak vlastně jedno, protože by stejně nemoh' hrát. Popřejmě mu, ať narozdíl vod Votvíráku dojede domu ještě dneska. Tatíka ale zřejmě opět nepotěší. I když ten může bejt rád, že syn vůbec přijede domu, protože při cestě zpátky málem při parkování naboural benzínovou pumpu.

Vyhnan

Komentáře

« Domů | Přidej komentář

Kdyby Gregy vědel, kdo jí tam dal, tak by mě zabil 21.02.2009 17:14:36

Na profil byla přidaná libová fotečka kralupskýho šéftrenéra