Mezitím, než se velká část HáeNPéčka vrátí z výletu na Slovensko a přiveze nové a jistě i peprné příhody, vyplním prázdný místo pár momentkama ze soustředění v Kralovicích, na který sem jel společně s Gregym jako asistent trenéra. Bohužel to, že se jednalo o sportovní akci, nijak nezbrzdilo ukrutný prázdninový tempo požívání alkoholu. Nijak tomu nepřidaly ani návštěvy, kterejch se za těch deset dní vystřídalo hned několik a všechny dopadly v podstatě stejně. Na plech. A třeba takovej Goťák, kterej tvrdil, že přijel na kole (i když mu to nikdo nevěří), může poreferovat o tom, jaký to je příjemný sednout v sedum ráno na kolo a jet se koupat do rybníka za vesnicí. Eště že sem jel autem, protože sem byl fakt zmoženej z toho, že eště tři hodiny předtim sme chlastali jak prokoplí, Goťák tančil svůdné tance v reflexní vestičce a nakonec vařil vajíčka natvrdo v rychlovarný konvici. A aby se ta konvice nevypínala, tak u ní musel stát a držet jí otevřenou. Jo a eště lepší, jediná volná zásuvka byla na chodbě u nápojovýho automatu. Eště že se zrovna ňáký dítě nešlo v noci vychcat, protože by okamžitě bylo po trenérskym respektu. Další naše návštěva, nejmenovaný pan trenér a podnikatel v jedné osobě se zase z ničehonic tak zbombil, že se najednou ztratil a ustlal si v autě, i když měl k dispozici luxusní duchnu (ňáký bakšišovský manýry). A velmi povedenej byl i večer, kdy se šlo za odměnu do blízkého letního kina. Gregymu přišlo vtipný, říct klukum, že se de na Pátek třináctého a ve skutečnosti jít na film pro malý děti s názvem Hotel pro psy. Výhodou letního kina je, že se tam smí kouřit a podávaj se i alkoholický nápoje. U Hotelu pro psy sme se teda nachcali jak psi a ty rodiny s dětma, který seděly kolem byly vyloženě nadšený z našich nečekanejch výbuchů smíchu, komentářů, cinkání skla a neustálejch cest na hajzl nebo pro další chlast. Korunu tomu nasadil Gregy, když u jedný scény, kdy hlavní hrdinka jí hroznou šlichtu a z pusy vytáhne dlouhej kousek provázku, začal na celý kino vyřvávat: "Fuj to je chlup z Loisinýho bobra! Ta má asi pěknej kožíšek!" Na reakci, že sou přítomné i děti kontroval: "A co? Já bych jim tam pustil Mexickou jízdu (film s prásáckejma scénama, pozn. autora). Pěkně natvrdo, ať se přiučej. By se jim tu splašili ty jejich šidítka." Následná tůra po hospodách už byla jenom završenim toho, jak sme se sprasili v tom kině. Tequila za tequilou a ráno zase v sedum vstávání. Smrtelný tempo, ale čim více se člověk tak dřel, tim víc pak musel kalit, takže to byl vlastně takovej začarovanej kruh. Tři až čtyři hodiny spánku denně po dobu deseti dnů se podepsalo i na tom, že se mi při cestě zpátky Gregy málem rozprsk na čumáku auta, když na férovku usnul za volantem a já už jenom viděl, jak jede v protisměru. Naštěstí tam nic nejelo. Každopádně areál sme opouštěli s ohnutou obroučkou, jednou trošku křuplou deskou, interiérem i venkovní fasádou zasranou vod paintballovejch barviček, poničenym venkovnim vejškově nastavitelnym košem, Toikou rozstřílenou paintballovkou, zničenejma gymnastickejma kruhama a třema rozbitejma voknama. Určitě nás tam zas rádi uviděj. Sportu zdar.

Vyhnan

Komentáře

« Domů | Přidej komentář

Pavol 24.10.2009 05:13:49

Chtěl jsem tu napsat článek zaobírající se podílem vlivu alkoholu na mysl, slovní zásobě a vyadřování. Bohužel jsem teď tak vyndanej, že nemůžu přijít na heslo k blogu. Tím pádem, ponaučení už čučí za rohem. Radši žijte, nežli pijte.