splín s ponaučením

30.Leden 2009

Dnešek proběhl dle očekávání, až na ten večer. Po delší době jsem si zašel do hospody poslechnout muziku. Potkal jsem tam jednu svou známou, nádherná ženská s tím snad nejnádhernějším úsměvem co jsem kdy viděl. A já se nezmohl na víc, než na pár přátelských frází. Prostě jsem si nechal utéct šanci na zajímavé rande a snad i na nějaký delší vztah. Nejradši bych se neviděl. Moje sebevědomí právě kleslo na nulu. Mé předsevzetí: musím udělat něco co mi trochu toho sebevědomí poskytne, úspěch v práci nebo alespoň nějakej flirtík nevinej jak právě narozený člověk. Snad i na mou cestu světlo zasvítí, snad i mou cestu bude chtít nějaká dobrá duše sdílet s mou dušičkou.

V posledních letech velmi vnímám jak jsme všichni ve skutečnosti křehcí. Doba nás naučila sobeckému chování, aby jsme svou křehkost skryli, ale právě ta křehkost jest tím, co z nás dělá citlivé a city vnímající tvory. Dělá nás lidmi v tom dobrém smyslu. Tedy i já čtenářům mých řádků sděluji: buďte vnímaví k citům svým i k citům druhých, prostě buďte lidmi. napsal/a: jirka1977 23:49 Link komentáře (0)



sentiment

25.Leden 2009

dny tak smutné jsou když ty tu nejsi
kam poděl se čas, kdy tvá něha jen mě patřila
tys však srdce mé v prachu ležet nechala
jak žít mám bez srdce
jak jen mohu dýchat
když ty tu nejsi
teď jinému jsi se oddala a brzy mu syna dáš
a já mohu jen přát ti štěstí a radostnou cestu životem
jen mé srdce zůstalo kde tys ho nechala
v prachu u tvých dveří
snad jednou ho sám zvednu a opráším jej a očistím
snad nastane čas a jiná o něj bude stát
do té doby však ...
nemám sil na své srdce pohlédnout
nemám odvahu
a tak sám po zemi chodím a vidím krásu kolem sebe
jen ji nevnímám jen samota je mi přítelem
muž co ztratil srdce, ten co ztratil sebe napsal/a: jirka1977 00:31 Link komentáře (0)



Škola je tu

09.Říjen 2008

Je to zde, byl jsem na svojí imatrikulaci. Jsem ale celej pryč z toho, že na mě neklade nikdo žádný úkoly. Prostě tady máš haldu knih, učebnic a skript a za jeden až dva měsíce budou první zkoušky a zápočty. Mě snad pukne hlava. připadám si jako ten maník v Básníkách - se učit se učit se učit. A snad se dohrabu i ke svojí promoci. Musim to zvládnout. Prostě musim. napsal/a: jirka1977 00:36 Link komentáře (0)



Zápis

02.Září 2008

Dnes jsem se oficiálně stal studentem Policejní Akademie. Jsem zvědavý, co to přinese i když strach obchází temným zákoutím mysli mé. Už je to třináct let, co jsem ze školy venku. A teď jsem se tam vrátil. Snad to dám. Budu muset hoodně máknout a rozhýbat zatuhlé soukolí inteligenční paměti. Oborem mým jest Kriminalistika a ostatní forenzní disciplíny. Tedy pokud zvládnu studium, "kriminálky" z Miami, New Yorku či Las Vegas se můžou jít bodnout. Držte mi palce. Nechť divadlo života studentského započne a dá nový smysl bytí mému. A nespálí mou duši v prach nevědomí :-D

napsal/a: jirka1977 22:10 Link komentáře (0)



to snad neni pravda

15.Srpen 2008

Dnešek byl opravdu den hruzy. Ráno jedu do Prahy, cestou jsem zjistil, že mám rozbitou sluneční clonu v helmě.Vyzvedl jsem si svojí novou motorku a sotva jsem s ní vyjel začal vytrvalej liják. Už jsem skoro byl na Jiží spojce, když se mi svezlo kolo na tramvajový koleji. Nová motorka, ještě nezaregistrovaná a je teď odřená. Já se snad zblázním. Tenhle den jsem prostě nezvládl. Cítím se teď jako v televizních novinách - pitomec nakonec. napsal/a: jirka1977 22:12 Link komentáře (0)



změna k lepšímu

11.Srpen 2008

Nálada jak ptáček přelétavý mení se ze dne na den. Co bylo večer dnes již není a spokojenost s mírnou nervozitou se ve mě usídlila. Dnes se mi dařilo skoro ve všem. Na úřadech, v bance, v obchodech. Nevím jestli to bylo tím, že jsem konverzoval s dobře naladěnými lidmi. Nicméně jsem spokojený. Taktéž vám všem přeji spokojenost a klid. /nebo taky spokojenost a neklid, podle toho, čemu dáte přednost :-))/ napsal/a: jirka1977 16:49 Link komentáře (0)



časuvědomí

10.Srpen 2008

Noc je mladá a stařec vidí vše v co jsme věřili.

Touhy, sny a prokletí naráz mizí a nitro naše je před ním obnaženo.

Jsme před ním nazí ale on nás nesoudí.

To jen my sami jsme svými soudci a předkládáme sebe jako důkaz.

Stařec jen kývne a bez zastavení jde po své cestě nekonečností.

Usmíření v nitru, uléháme ke spánku nevědomí.

Až se zas vzbudíme, kdo ví jací budeme.

Snad moudrost mysli naše najde.

Než Čas dá zas o sobě vědět.

napsal/a: jirka1977 22:57 Link komentáře (0)




   Dnešek uzavírá další týden, kdy se nic zvláštního nestalo. Nuda. Rekapitulace mých snů a tužeb. Jejich porovnání s realitou. Děs.

   Skoro by se chtělo říci "A povedlo se mi vůbec něco?"

   Alespoň doufám, že mi dlouhodobější plány vyjdou. V září jdu k zápisu a nastupuju na Policejní akademii. Dost se bojím abych to zvládnul, paragrafy nejsou můj obor ani koníček.

   Taky doufám, že se v naší branži konečně uklidní stres z nevědomosti a naše šéfstvo si uvědomí, že je lepší pracovník, který je pravdivě informován, než pracovník, který je zahlcen dezinformacemi, polopravdami a který je už citelně "nazloben" ze slibů, které se nikdo ani nenamáhá plnit. Kdyby alespoň neslibovali.

   Jsou to samé snad, asi a možná. Jediné co musím udělat, je snažit se vydržet, něco udělat pro splnění alespoň nejdůležitějších plánů - škola, nezabít se na motorce, ušetřit nějakou kačku a konečně dokončit rekonstrukci domu.

   Prostě následujících pět let to bude jen honička za prachama a za vzděláním. na to se tedy moc netěším. Ale za pět let budu snad opět volně dýchat.

napsal/a: jirka1977 22:57 Link komentáře (0)



Sport

03.Srpen 2008

Včera bylo krásné sobotní ráno.

Teda bylo by, kdyby mě v devět nevzbudil telefon. Kamarád mě požádal, jestli bych s ním nešel na turnaj v nohejbale a já řekl tak jo. Na mojí otázku kolik už nás je v týmu odpověděl, že prý zatím jen my dva. No nic. Tak jsme na ten turnaj vyrazili a na místě ještě zverbovali jednoho hráče. S mojí sportovní nenadaností jsme moc úspěchu neměli, naštěstí další kámoš na obzoru, který mě vystřídal. Konečně jsem se mohl věnovat tomu, co mám na sportu radši -  převzal jsem na sebe starosti o občerstvení moje i mých spoluhráčů. Sice se nám turnaj moc nevyvedl, ale nádherně jsem si užil, to mi věřte. Jsem jenom zvědavý, jak dlouho vydrží naše předsevzetí, že budeme běhat, abychom nabrali kondičku. Moc na to nevěřím, taky už nám není ...náct. Ale uvidíme. Miluju překvapení, když jsou dobrá (pro mě samozřejmě :-) ).

napsal/a: jirka1977 23:25 Link komentáře (0)




Tak dnes jsem se dostal domů z práce náramně klidně a rychle. V kupé vlaku byli zajímaví lidé, kupodivu jsem stihl i autobus domů. Pak jsem si zajel prohlédnout nové zboží do krámku s motorkama a při návratu domů horor. Můj mobil, můj druhý mozek, moje rozšířená paměť.... JE PRYČ!

Hledal jsem všude, prozváněl jsem ho snad dvacetkrát. Byl jsem přesvědčen, že jsem o něj přišel. Nechal jsem bloknout číslo, obvolal pár známých jejichž čísla mi zázrakem v paměti uvízla a začal jsem uvažovat o koupi nového mobilu. Už už jsem to vzdal.

Potom jsem si začal krok po kroku vzpomínat co jsem dělal od rána. Jel jsem vlakem, vystoupil a podíval se na mobil kolik je hodin. Zcela určitě jsem jej dal do kapsy a to bylo naposled co jsem ho viděl. A pak jsem si řekl, že se ještě podívám do auta. Jenže to si vzal můj otec do práce. Tedy nebylo zbytí, setřel jsem prach ze sedla své jawy 23 a vyrazil na tomhle fichtlu za autem. BYL TAM.

Možná si řeknete, ten toho nadělá s mobilem, ALE plyne z toho poučení pro mne i pro ostatní. A to zní:

Zapisujte si všechny kontakty do papírového seznamu. Nikdy nevíte, kdy přijdete o mobil nebo kdy vám shoří PC.

A jaké by bylo vyprávění bez happy-endu :-)) Vše je teď jak má být. Podíval jsem se po delší době do papírnictví, popovídal si s prodavačkou na téma zdražování zboží, dal jsem si ledovou kávu a přitom jsem zapisoval svoje kontakty do notesu. Strávil jsem vcelku hezké popoleledne (skvělej výraz, ne?) a uvědomil jsem si svou až kritickou závislost na elektronické paměti. Tedy, jsem teď poučen a spokojený.

Hezké léto a krásné dny nechť vás štěstí zahrnuje svými dary. :-D

napsal/a: jirka1977 16:28 Link komentáře (0)


Starší články >