Sport

03.Srpen 2008

Včera bylo krásné sobotní ráno.

Teda bylo by, kdyby mě v devět nevzbudil telefon. Kamarád mě požádal, jestli bych s ním nešel na turnaj v nohejbale a já řekl tak jo. Na mojí otázku kolik už nás je v týmu odpověděl, že prý zatím jen my dva. No nic. Tak jsme na ten turnaj vyrazili a na místě ještě zverbovali jednoho hráče. S mojí sportovní nenadaností jsme moc úspěchu neměli, naštěstí další kámoš na obzoru, který mě vystřídal. Konečně jsem se mohl věnovat tomu, co mám na sportu radši -  převzal jsem na sebe starosti o občerstvení moje i mých spoluhráčů. Sice se nám turnaj moc nevyvedl, ale nádherně jsem si užil, to mi věřte. Jsem jenom zvědavý, jak dlouho vydrží naše předsevzetí, že budeme běhat, abychom nabrali kondičku. Moc na to nevěřím, taky už nám není ...náct. Ale uvidíme. Miluju překvapení, když jsou dobrá (pro mě samozřejmě :-) ).

napsal/a: jirka1977 23:25 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář