04.Únor 2008 (ne. nenutím vás tohle číst.))
jednou bych chtela lezet na Cejlonu a koukat na moje plantaze, jak mi roste caj;)...i kdyz se tonekomu nezda, jako dobrej plan, tak ja verim, ze moje duse by tam nasla klid...

to je jak ta jedna zlobiva slecna s havranimi vlasy;)..pripomina ti to neco?

a az pomine ten cas, kdy vase duse hori touhou mi ublizovat a moje slzy smivaj krev z vasich tvari..az nastane ta doba, kdy projdes kolem ziletky a neohlidnes se..az nastane ta doba, kdy vysvitne slunce, tak...tak mi zavolej;)

s moje duse hori, hori vztekem vuci tomu vsemu, co je tady za posledni tyden nebo dva..ztracime pojem o case a vse co z toho zbylo nam zanechava vrasky a silene moc 
nedoresenyh otazek v hlave, pouze pootevrenou pusu v nemym udivu a nadzvihnuty oboci...
a tak, vime;)

a je mi z toho spatne, z tebe je mi spatne...

a vidim to devcatko s cistou dusi, bez vycitek, bez cehokoliv ceho ti ostatni maji prebytek.
vidim ji u prasne cesty u slunecnic, pres svetlo slunce ani nejde poradne videt a vitr ji cucha vlasy.
znate ten pocit?
ten pocit plny svobody a tepla, tepla a zalepenych oci od vstavani,
pocit bosych nohou v trave.

a chtela bych se taky tak zase citit, zase lezet, nechat se hrat a a kourit, lezet v trave tak, jak sme to delavali, lezet s propletenyma
 prstama a smat se..a vedet, ze ty ses tu pro me a ja pro tebe..

a to jsme vlastne porad, jen sme jaksi jini, rozumnejsi, starsi..

jen jednu vec vim jiste, tu vec, ze nikdo..vubec nikdo, kdo se ze zacatku zda tak jinej,
tak dobrej, tak roztomilej, tak pro me...             tak proste pro me neni.

a asi se mrcha, mozna zavidite, protoze sem ted spokojena.
meli byste zavidet..;)

rada vas opoustim, protoze se rada vracim..
a vyjimka potvrzuje pravidlo..;)