DELETE_ME

no nazdáár. křičela bych.

a připadala bych si u toho jako zapomenutá elfí slečna, co je teď prostě klára s psychopatickým výrazem ve tváři, který tak milujeme.

mám pro vás dvě témata k diskuzi, buďto kam půjdeš na vejšku nebo politiku, co vy na to? ale néé, to byla jen zvrhlá parodie na maturitní večírek. fakt to nehodlám dělat.

nevím. nevím co. a než se tady toéhle všechno překotí do nudného mlčení a nic neříkajících blábolů, kterých je plná tahle magická síť........ než se tady tohle všechno stane, pokusím se to zachránit.

já jen, že je nás moc, na planetě a všude jinde, žije nás plno, ale stejně...stejně mám maturitu...a jsem přijatá na vejšku, což mi jako krmivo, jako prášky na spaní stačí, stačí to vědomí.

sice mi zatím nic neříká úvod do unifikačních gramatik či do generativní fonologie, ale poperu se s tím. zuby nehty.

abych potom mohla šéfredaktořit. kupříkladu, či se hrabat v ústavu jazyka českého či české literatury a přemejšlet o všech memoárech, o kterých jsem dosud četla.  no dosud ne, ale v té době snad ano.

pořád také bydlím, pořád zvládám platit nájem, to ostatní trošánko skřípe, ale všechny dluhy vracím, přísahám.) taky šetřím, aby davidáč mohl ochutnat slanou vodu a teším se až to svinstvo přestane celé severní morave konit život a mě alespoň ty nejdelší prázdniny, co mám a už nikdy mít nebudu.

až to budete číst, pomodlete se.

za sluníčko. ať už je kdekoliv.

mimochodem, říkal nějakej filosof ( z filosofii mám přece jenom odmaturováno, ale sami dobře vidíte, jak rychlo to mizí), kterej nevím, jak se jmenuje, že člověk píše líp, když je nešťastnej...svatá pravda.

já nešťastná nejsem.  ...!

.

.

.

ale byla. to jen poslední tečka, poslední tečka. na památku itchynkovi, to kdybych náhodou měla někdy alzheimera a zapomněla na něj, tak abych věděla.

vlastně podvědomě píšu tohle všechno jen z toho důvodu, co kdybych měla někdy alzheimera. mám to.

no a teď k jádru podstaty, či k podstatě jádra. je to fuk. jen je mi líto, že mi už nikdo neškube záclony, nečeká krvelačně za křeslem na mou nohu, nedělá davidovi šálu a nevítá mě, když přijdu domů. že jsem ho měla ráda a že o všechny jizvy pečuju, jak jen můžu. budeme mít novou číču, malou a holčičí. třeba nebude nemocná, třeba bude stejná jako itchyn a třeba bohudíky ne. tak ve vší lásce, která tam fakt byla, i když to tak mnohokrát nevypadalo.ičinovi na věčnou památku. tak.