po vsem!
...,,nekdy se mi prihodi, ze lidska duse smrdi jako psi srst.
za to se nerouham.
chci jenom, aby bolest opravdu bolela a aby slza byla slza.''
a neni nad okamziky, uzivej si kazdy okamzik, protoze nikdy nevis, jestli nebude posledni, uzivejte usmevy a lasku..
pro chvile..CHVILE, KTERE PULI KRAJINU.POKORNY OKAMZIK, KDY ZA VAS NEKDO DYCHA.
a jela sem domu..domu autobusem , ktery se klanel, klanel se nebesum a vsemu, co jeste melo tu silu zustat tu ciste.
a vzdychla jsem a chtelo se mi plakat, kazda slza, ktera kdy skapla na tomhle svete, ta stejne slza chtela tect z mych oci..
..a tak sem povzdechla..
..aby po me neco zbylo nahlas..
povzdech, povzdech nad vsim a nad nicim, povzdech nad sebou samou a nad vsema kolem..povzdech!
a ta pravda, pravda, kterou si najednou uvedomite, pravda..pravda, snadna jako smich a pritom obcas tak nezadouci..pravda byla vsude, byla kolem, byla v tobe a v nas, byla tam..a najdenou sem videla, jak ji nechci znat, ze chci tu svou iluzi o splnenych snech a pranich, ze chci tu lasku skrytou ve lzi, ze chci zase snit..a ze to neni pravda, ze mopje sny lzou, ze moje predstavy uz nebudou, ze uz nebude nic o co by melo cenu stat..
i kdyz mozna ted sem moc pesimisticka
protoze uvnitr, uvnitr sme vsichni tepli a hebci, uvnitr sme vsichni sejni..a to nas spojuje a drzi pohromade, to nam dava ten smysl pro to jit dal, to nam dava zivot..a to, ze vsichni skoncime stejne, sobe rovni, tak to nam dava smrt.
a v kazdem je jiny pohlazeni..
tolik se bojim ticha do nemoty, te tihy stromech na vecnosti, co v lidech prestala.
a nestydim se ani za nehet za svoji uzkost, boze, ty to vis.
pada to na me tise beze slova,jak marna litost, aspon te sme schopni.
a na laskave slovo cekame, zatimco venku za oknem to pada.
a porad dal a hur..
tak takhle se ted citim..
...,,nekdy se mi prihodi, ze lidska duse smrdi jako psi srst.
za to se nerouham.
chci jenom, aby bolest opravdu bolela a aby slza byla slza.''
a neni nad okamziky, uzivej si kazdy okamzik, protoze nikdy nevis, jestli nebude posledni, uzivejte usmevy a lasku..
pro chvile..CHVILE, KTERE PULI KRAJINU.POKORNY OKAMZIK, KDY ZA VAS NEKDO DYCHA.
a jela sem domu..domu autobusem , ktery se klanel, klanel se nebesum a vsemu, co jeste melo tu silu zustat tu ciste.
a vzdychla jsem a chtelo se mi plakat, kazda slza, ktera kdy skapla na tomhle svete, ta stejne slza chtela tect z mych oci..
..a tak sem povzdechla..
..aby po me neco zbylo nahlas..
povzdech, povzdech nad vsim a nad nicim, povzdech nad sebou samou a nad vsema kolem..povzdech!
a ta pravda, pravda, kterou si najednou uvedomite, pravda..pravda, snadna jako smich a pritom obcas tak nezadouci..pravda byla vsude, byla kolem, byla v tobe a v nas, byla tam..a najdenou sem videla, jak ji nechci znat, ze chci tu svou iluzi o splnenych snech a pranich, ze chci tu lasku skrytou ve lzi, ze chci zase snit..a ze to neni pravda, ze mopje sny lzou, ze moje predstavy uz nebudou, ze uz nebude nic o co by melo cenu stat..
i kdyz mozna ted sem moc pesimisticka
protoze uvnitr, uvnitr sme vsichni tepli a hebci, uvnitr sme vsichni sejni..a to nas spojuje a drzi pohromade, to nam dava ten smysl pro to jit dal, to nam dava zivot..a to, ze vsichni skoncime stejne, sobe rovni, tak to nam dava smrt.
a v kazdem je jiny pohlazeni..
tolik se bojim ticha do nemoty, te tihy stromech na vecnosti, co v lidech prestala.
a nestydim se ani za nehet za svoji uzkost, boze, ty to vis.
pada to na me tise beze slova,jak marna litost, aspon te sme schopni.
a na laskave slovo cekame, zatimco venku za oknem to pada.
a porad dal a hur..
tak takhle se ted citim..
Komentáře:
Kdybych byl holka rozbrecim se je to nadherny Kati smutny a nadherny
Přidej komentář
<< Domů