a nudy...
a vyhlídka slunečních paprsků je neznámo kde a to už bůhvíjak dlouho.
kdyby paprsků. všeho, všeho, kde nebude pršet a nebe nebude jen hnusně nudně šedě blbý.
a jsem znechucena. překvápko?
znechucena z ranního deštíku, odpoledního deštíku a večerního deštíku a do toho všeho se prolínajícího kolotoče.
a před očima mám vidinu holých rukou sápajích se po slizké zdi. a je jich čím dál víc. hledají a nenajdou nic jinýho než kousky hnusu.
a k tomu přispívá fakt, že jsem stále nedočetla Bukowskiho. a ten mě v mém znechucení jen podporuje.
protože je to Bukowski.
protože je mu to jedno a jde a jde. jedny velký štípačky.
a štípneš to za den čtyřikrát, při vstupu a výstupu a při přestávce na oběd. a budeš to dělat do té doby dokud tě nevyhodí, dokud neonemocníš, dokud nepůjdeš do důchodu nebo prostě do té doby než chcípneš. a tam, místo světla na konci tunelu tě pohltí jen jedna velká díra na štípání. tak.
a zase jde. Henry Chinaski, ten protivnej otrhanej věčně ožralej starej smradlevej chlap, jde si zase štípnout a podělí s o kus chleda se starým špinavým psem.
a zvířata se liší od lidí jenom tím, že nemaj možnost ovlivnit svou mysl návykovejma látkama a přesto vrtí ocasem.
zvuk neustále kapající vody. vrzání dveří.
kap kap kap.
kap.
pro všechny nejsladší pointy, hrdiny, co lezou po dně a v poslední chvíli se zvednou.
a dno je dobrý na to, aby sis ho prohlíd.
a nemáte drobák, slečinky??
kap kap.
mezi strážnou věží a pornografickým stánkem.
tam ležíš a prodáváš to poslední co zbylo, důstojnost.
pro cukrátka, laciný víno a cigaretku.
a pak jsem natáhl ruku a vyrval to co patřilo tobě v sobě.
co zbývá?
šedá jako slunce.
radujme se.
kap.
a vyhlídka slunečních paprsků je neznámo kde a to už bůhvíjak dlouho.
kdyby paprsků. všeho, všeho, kde nebude pršet a nebe nebude jen hnusně nudně šedě blbý.
a jsem znechucena. překvápko?
znechucena z ranního deštíku, odpoledního deštíku a večerního deštíku a do toho všeho se prolínajícího kolotoče.
a před očima mám vidinu holých rukou sápajích se po slizké zdi. a je jich čím dál víc. hledají a nenajdou nic jinýho než kousky hnusu.
a k tomu přispívá fakt, že jsem stále nedočetla Bukowskiho. a ten mě v mém znechucení jen podporuje.
protože je to Bukowski.
protože je mu to jedno a jde a jde. jedny velký štípačky.
a štípneš to za den čtyřikrát, při vstupu a výstupu a při přestávce na oběd. a budeš to dělat do té doby dokud tě nevyhodí, dokud neonemocníš, dokud nepůjdeš do důchodu nebo prostě do té doby než chcípneš. a tam, místo světla na konci tunelu tě pohltí jen jedna velká díra na štípání. tak.
a zase jde. Henry Chinaski, ten protivnej otrhanej věčně ožralej starej smradlevej chlap, jde si zase štípnout a podělí s o kus chleda se starým špinavým psem.
a zvířata se liší od lidí jenom tím, že nemaj možnost ovlivnit svou mysl návykovejma látkama a přesto vrtí ocasem.
zvuk neustále kapající vody. vrzání dveří.
kap kap kap.
kap.
pro všechny nejsladší pointy, hrdiny, co lezou po dně a v poslední chvíli se zvednou.
a dno je dobrý na to, aby sis ho prohlíd.
a nemáte drobák, slečinky??
kap kap.
mezi strážnou věží a pornografickým stánkem.
tam ležíš a prodáváš to poslední co zbylo, důstojnost.
pro cukrátka, laciný víno a cigaretku.
a pak jsem natáhl ruku a vyrval to co patřilo tobě v sobě.
co zbývá?
šedá jako slunce.
radujme se.
kap.
Komentáře:
Přidej komentář
<< Domů