Na tenhle den jsem se těšila dlouho. Měla přijet celá banda, ale nakonec se půlka trhla a odmítala k nám přijít. Fajn, naštvaná jsem byla, ale když nechtějí, tak nikoho nutit nebudu. Povznesla jsem se nad to a myslela jsem si své. Potom jsem chtěla něco provést, ale též to nevyšlo. Takže co jsem si naplánovala, to nevyšlo, prostě z této strany to byl propadák. Ale měla jsem tu dva kamarády, bez kterých bych se včera asi opila a utápěla bych se v depresích. Jenže tím to je asi ještě horší, asi budu muset zajít k nějakému odborníkovi, nejspíš rovnou k psychiatrovi. Ovšem potom hrozí, že mě rovnou někam zavřou, do nějakého sanatoria, daleko od lidí, dají mi svěrací kazajku a budou mě dopovat uklidňujícími léky. Teda aspoň já bych jim to doporučila. Protože poslední dobou co kváknu nebo cokoliv co udělám je totální kravina. Fakt jsem už na sebe naštvaná, chce to izolaci od ostatních obyvatel. Nevím jak se zastavit.Čekám kdo mi už konečně vynadá, a právě na Silvestra jsem na to čekala celý večer, byla jsem připravená na sprchu nadávek a výčitek. Nikdo nic neřekl, ale ono to příjde!


..teď teda k tomu Silvestru:
kluci přijeli, sedli jsme, chvilku kecali, většina si hrála s inteligentní plastelínou a pak nás napadlo, že by jsme se mohli projít. Tak jsme vyšli, obešli jsme naši "krásnou" vesničku a potom jsme se šli ještě kouknout na novou čtvrť, která nám tu pomalu roste. Jenže klukům se ta procházka zalíbila nějak moc a táhli mě do lesa. No byla tam tma jako v "prdýlce" a když jsme byli už dosti daleko, tak Zbyšek pronesl něco v tom stylu, že to připomíná Blair Witch - mno a to bylo něco na mě ... Ale dobrý, přežili jsme to a pokračovali jsme dál v alkoholovém programu. Když jsme už byli v určitém stupni opojení, tak jsme vytáhli Aktivity což nám vydrželo až do 23:45. Pak jsme se zbalili a šli jsme k sousedům, kde byla mamka s přítelem. Soused nám nalil slivovici (i já jsem si jednu dala a už vím, proč jsem to předtím nepila, fuj), klukům pak nalil další a byla půlnoc.. Ťukli jsme si a šli ven zapálit ohňostroj. A v ten moment, mě naše ves překvapila, bylo tu dosti ohňostrojů (sice ne takový jako v Olomouci na radnici, ale bylo to na malou dědinku slušné). Když sousedovi došly "prskavky" tak jsme šli na další procházku. Byla to tuze pěkná novoroční procházka. Ta se nám protáhla do 1:30, pak už jsme byli dost znaveni a tak jsme šli do peřin. Jenže asi jsem nebyla unavená dost, protože jsem se vzbudila v 7:00. Zbytek ještě spal, tak jsem bloumala po domě a čekala kdo se probudí. Když se všichni vzbudili, tak nám maminka naordinovala zelňačku na spravení. A jelikož nám ty včerejší dvě procházky nestačili, tak jsme šli dopoledne na další. Ovšem tahle byla dosti dlouhá a dosti do kopce. Ale statečně jsme to vyfuňěli jen do půlky, protože všechny přepadla ukrutná žízeň. Chtěli jsme se občerstvit u potůčku co tekl v lese, jenže nenašli jsme žádné vhodné "relativně čisté" místo, proto jsme se raději vydali domů, aby jsme náhodou neumřeli žízní. Doma na nás už čekala maminka s obědem. Někteří si dali další porci zelňačky, zbytek si počkal na druhý chod. K tomu jsme si pustili dvd - samozřejmě originální dvd! No a to byl asi tak konec našeho Silvestru. Shrnuto a podtrženo, bylo to pěkné, teda až na ty moje stavy, ale to už je můj problém. Hlavně, že to všichni přežili. Kucííííí - Dalibore a Zbyšku,  ještě jednou děkuji, mám vás ráda.