Jelikož sestra celé prázdniny prudila, že chce jít do zoo a já měla tento víkend slabou chvilku, tak jsme vyrazili. Domluvili jsme se ještě s dalšíma 4 lidma, že si dáme sraz před zoo. Jenže....my bydlíme asi 9km od zoo a zdálo se nám zbytečné jezdit do Olomouce a pak k zoo, tak jsme se svezly autem s mamkou do Samotišek a vyrazily směr brutální kopec ke kostelu. V půlce jsme to chtěly vzdát, njn, jsme netrénované. Ale nakonec jsme to úspěšně vyfuněly a plácly sebou před kostel na schody. Všichni tam fotili okolí, chodili se dívat do kostela a já se sestrou jsme popadaly dech. Měli jsme dost času, protože zbytek měl dorazit až za hodinu, tak jsme se courali kolem stánků a pak jsme prošli veškerý uličky co tam jsou. Když jsme byli kompletní, tak jsme se šli teda konečně kouknout na zvířátka. Ovšem to by nesměla většina chrnět Asi jsme přišli ve špatnej čas. A zjistila jsem, že tam mají nějak moc koz, to jsem mohl rovnou obejít naši vesnici a nemusela jsem šmatlat ten hnusnej kopec. A opic je tam taky nějak moc a čičin je tam málo No nic, asi jim napíšu, aby přikoupili nový "zboží". Nadšeně jsme se vydali na věž.......v půlce nás to nadšení přešlo.......moc schodů! Při cestě dolů nás přepadla žravá, tak jsme si koupili nanuka - byl extra zmražený! Následoval úsek klokanů, kteří byli vypláclí v písku - u nich jsme debatovali, zda jsou nebo nejsou mrtví - nebyli, pohnuli se! Pak jsme se s Daxem chtěli vyfotit na krokodýlovi a přicupitalo k nám nějaký dítě a divně se na nás koukalo, stylem: slezte, jste trapní, já chci na krokodýla! Tak jsme ho pustili, že projdem jeden pavilon a vrátíme se a zapózujem na fotku. Jenže....dítě si tam dotáhlo nějaký kamarády Takže focení se nekonalo No a pak následoval nudný úsek lesem, pak vlci, srnky, sovy, opět kozy. Někteří neodolali a museli se zhoupnout na pružinovývh houpačkách. Průchod mezi makaky jsme přežili, přechod přes visutou lávky jsme si zpříjemnili "lehkým" rozhoupáním, což nám přišlo velice zábavné, jen nevím jestli to přišlo zábavné i těm před námi, divně se na nás koukali Pak už to byla též nuda. Šli jsme do obchůdku se sevenýry, odkud nás následně paní vyhodila, že zavíraji...tak nic. No a to byl konec, 3 se odpojili, jedna s náma šla eště kousek, ale taky nás opustila. A zas jsme se ségrou zůstaly samy a co hůř! Nějak jsme to nedomyslely s cestou domů No ale nezbylo nám nic jiného neš se vydat pěšky. Šly mezi domečky, loukou, pěkně jsme si to užívaly, ale jen do půlky cesty. Modlily jsme se, aby byl doma děda a hodil by nás aspoň kousek domů. jenže doma nebyl, tak jsme se pomalu plazily a nadávaly na celý svět. Když jsme došly domů a kecly jsme na lavičku před domem, tak hádejte co.....přijel děda! No to byla moje smrt A to byla akce ZOO