Hlasím se zas, hlásím se opět, takže - nic se nezměnilo, teda změnilo, ale nevím jak to vyjádřit, takže se k tomu vyjadřovat ani nebudu. Je sobota večer a já sedím doma, divné, ale je to tak, po měsíci a půl jsem celý víkend doma. Zvláštní to pocit a je to ještě zvláštnější, protože ségra je venku s kamoškou a mamka s Pepou jsou vedle u sousedů, takže jsem úúúúplně sama. Chtěla jsem si to zpříjemnit alkoholem, ovšem nějak to nepůsobí -:/
Vzpoměla jsem si na jeden dopis co jsem kdysi napsala Tomášovi a neposlala jsem mu ho, tak jsem ho vyštrachala z úkrytu a přečetla. Jsou tam celkem zbytečné pasáže, no chce to korekturu. Pak se zas budu rozhodovat jestli ho poslat a nakonec ho zase pečlivě schovám. Už to vidím, jsem máčka.
Teď mi to připomělo, že jsem chtěla napsat sms Zbyškovi, ups. Tak zítra, teď už ho nebudu budit. Njn, co si nenapíšu, to hned zapomenu. Taky čekám jestli se vrátí Peťan z města jak sliboval. Ovšem je mi jasné, že se ho nedočkám, teda dnes určitě ne Kecka to je.
Všechno se hrozně rychle mění, lidi se mění, a já bych to chtěla zastavit, ale je to přirozený průběh, takže se s tím budu muset smířit, co už. Jeden chytrý chlapec, který se jmenuje Petr mi řekl, že až nastoupím do práce, tak že se všechno zlepší. Mnoooo Peťane, tak doufám, že se to zlepšení projeví po 3 měsíční nástupní lhůtě, zatím jsem to zlepšení nijak nepocítila, spíš se to ještě víc zhoršilo. Sice už nemám tolik času nad tím přemýšlet, ale tím to hasne, protože jinak se to všechno ještě víc hroutí. Takže Petře, když to půjde dál do mínusu, tak od tebe očekávám tu krabici lízátek jak mi slibuješ už tak dva roky!
Asi půjdu spát, nemám tu co dělat, vodka nezabírá (asi si pěstuju slušný alkoholismus, njn, to jsou ty geny), na icq nikdo není, na xchatu též nikdo. Tak se s vámi loučím .... zdarec