Jen oči pro pláč a v srdci žal...

smutek, jenž do duše mi ďábel dal.

Pálí a hoří, proto ďábel...

Kdo z nás je Kain a kdo Ábel?

Teď cítím všechno trápení a bolest co jsou na zemi.

Teď toužím zemřít, nechci žít,

když nesmím žádnou radost mít.

Je to možná přehánění pouhé, vždyť mé  trápení není tak dlouhé..

Zase přejde... bude fajn, své znamení dá mi Kain.

Pak zemřel Ábel rukou mou, já budu vládnout...

vládnout tmou.

Jsem proklata a ve tmě bloudit musím

a až všechnu bolest zkusím,

budu Bohem odsouzena.

Pak se snad vrátím zpátky na zem

a budu moc žít...