Zkus rozbít touhou kámen,
zkus zdolat útes skal,
zabloudit v lese známém,
dát život, co jsi vzal.
Zkus smát se, když srdce Tě bolí,
zkus líbat, když nevíš jak,
zkus ptát se, zač život stojí,
když náhlá smrt může ho brát.
Srdce mám stále plné smutku,
ale musím se usmát,
z té nádhery se točí hlava
a nenechá uspat.
Děkuji strome, že tu jsi,
Tvůj pohled rozechvívá,
Tvá vůně hladí,
Tvá něha srdce stíhá.
Děkuji,, že tu jsi…