Hry, které jsi  mě učil,
mívaly kouzlo..
I přes sebevětší hlad se jedlo pomalu,
všechno se vychutnávalo..
…a život, ten by se měl žít,
a ne hrát..
Totiž v kartách se riskuje,
někdy i vyhrává a končí s jokerem..
Potápíme lodě, ne sami sebe,
na čtverečkovaném papíře ničíme nepřátele..
A dvojčata hledáš v pexesu.
Rozpustile skákat můžeme s „kloboučkem hop“,
vždyť ten už to zná..

*A jak nejvíc potrápit tu malou ukecanou.......? *

Napíšeš všechna města, jména
a věci, co znáš.
A stejně si mě udobříš.
Uvaříš nejlepší kafe,
opečeš topinku – tak akorát,
se sýrem, kečupem - jak to mám ráda.

Věnuješ mi ten nejkrásnější pohled
a
necháš mě zase vyhrát..

Tak to tenkrát bylo..