Jsem unavená...
Hlava v dlaně klesá, oči pálí
a láska má je někde v dáli.
Tvůj návrat by mi přišel vhod,
vyčerpáním již nevyšlápnu schod.
Jsem unavená...
Dlouho do noci čekávám, únavou ráno s úsměvem nevstávám.
Najednou jsi tady
a všem rozdáváš své chytré rady.
Jsem unavená...
Co poradíš mně tak asi,
když vysílením už neučešu ani vlasy.
Jsem slabá a nemocná,
tu v poslední chvíli však ruka pomocná.
Jsem unavená...
Přátelé a v branži psycholog nový,
zas a znovu - však celou pravdu teď mi poví.
Z toho zjištění v těla
že ve skutečnosti tolik unavená jsem z tebe !
Jsem unavená...
Jdu spát,
zlému tomu snu zbohem dát.
Již tak unavená nebudu více,
nálada se zlepší i barva vrací se v líce.
Bývala jsem unavená !