Když tě v životě zabolí srdce,
když ti přestanou sloužit ruce,
přijdou ti, kteří tě mají nejvíc rádi,
tví jediní a nejvěrnější kamarádi.

Když ti život neustále dává rány,
když tě bolestí

života, klovou jako vrány,
přijdou tví přátelé, věrní a stálí,
kteří nestojí jen tak někde v dáli.

Když se osud obrátí proti tobě zády,
zažiješ ty nejhorší životní pády.
Přijdou ti, jež svou ruku ti podají,
své úsměvy rádi tobě rozdají.

Když přijde čas smutku a žalu,
kdy musíme navštívit smuteční halu,
přijdou a pevně tě podrží kolem ramen,
počkají až dohoří v tobě bolu plamen.

Když nastane období,
které tě jen neštěstím ozdobí,
přátelé zavolají do světa: "Rádi tě máme,
zase partičku karet brzo dáme."

Když padáš na zem

a nevíš jak vstát,
když poslední sbohem občas bycs chtěl životu dát,
přijdou a ukážou ti cestu

, kam jít,
o čem ještě pořád můžeš snít.

Když tě zdraví zradí
a pak ti náhle všechno vadí,
pohladí tě po tváři,
čekají až tvůj úsměv na rtech opět zazáří.

Když ti láska uteče,
do bot ti špína světa poteče,
zakřič: "Já se nedám!
Mám své přátelé a kvůli vám to přece nikdy nevzdám!"