Tak hněvivá noc,
déšť na okna mi klepe
a vítr břízy ohýbá.
Slyším,
jak se mi vysmívá.
Mrtvé oči kaluží
pláčou opuštěností.
Kde jsi?
Snad novou lásku objímáš?
V pelíšku teplém,
šeptáš slova přívětivá.
Se sklenkou vína vyprávíš o své mužnosti.
Já slyšela to stokrát.
Počítám údery hodin,
déšť už se za mě vyplakal,
víno v mé sklence
má barvu léta,
paprsek slunce
mně hřeje na jazyku.
Je půlnoc,
dopiju a půjdu spát..