Slunce zpívá poezii,
tak jako nikdo na světě.
Tím sluncem pro mě jsi Ty,
smutné,
- to platí na jiné planetě..

Nesmět Tě vidět,
hladit, mít ráda.
Protože tady už moje srdce
má přeci koho milovat..

Tady na naší planetě,
se nemůžeme milovat..

A každý týden, jiná galaxie,
těch planet tam je,
- krásné,
ve snách se potulovat..

Snít o všem,
co mít si přeji,
žít pro vše,
co dáno je mi,
- a nepřestávat chtít návštěvy
co zjeví se v mém srdci
- mít ráda..