ŽE BY NA JASNÉM NEBI PROBLÉMEK?
09.Srpen 2010ŽE BY NA JASNÉMNEBI PROBLÉMEK?
Možná leccos nechápu, ale zadebila se rozhodně nepokládám. Všimni si, že co blog o nás to výskyt tohotoslova v mém podání. Asi ho mám rád…
Po krásném večeru a části noci sestalo něco, co nechápu. Dříve bych asi udělal to, že bych to nechal být. Dnesne, nechci to nechat být, protože Tě mám příliš rád na to, abych o Tebe přišelkvůli nedorozumění. O jaké jde bohužel nechápu. Dal jsem si čas, který právěvypršel, ve kterém jsem se snažil na něco přijít, ale asi nejsem natolikchytrý, jak si mně myslíš. Ovšem jsem natolik chytrý, že vím, na základě čehoten problém vznikl. Na rozdílnosti mezi mužem a ženou. Vysvětlím.
Muž se vyjadřuje přímo a ženanepřímo. V praxi to znamená, že muž požádá o vodu, ale žena řekne: „Myslíšsi, domníváš se, atd., že bys mi mohl dát napít?“
Z tohoto ranku mám jednupříhodu, která se stala jednomu mému kamarádovi Jirkovi. Byl se svojínovomanželkou Irenou na vysněné dovolené v Itálii. Oba milovali památky atak tam jeli autem a měli v úmyslu cestovat celý měsíc od městak městu a užívat si. Neměli ovšem auto a protože to je opravdu asi můjnejvětší kámoš již od první třídy, tak jsem vůbec neváhal mu ho zapůjčit.Nakonec bylo pojištěné a já věděl, že se na něho mohu spolehnout. Odjeli zavelkých ovací na svoji svatební cestu, ale jaké bylo moje překvapení, když byliza čtyři dny zpátky.
Co se stalo jsem se dozvěděl až počase. Jako vždy, když jde o velké věci (tady to bylo mladé manželství, kteréjsem dokonce dosvědčil) tak problémem je naprostá kravina. Je zajímavé, ževztahem tak neotřese jeho vyzrazení, těžká nemoc, nedostatek financí, ale vždy naprostáprkotina, nad kterou by každý v jiné situaci jenom mávl normálně rukou.Normálně. Ale ne v situaci specifické, mezi mužem a ženou a se speciálnímipodmínkami vzniku nedorozumění.
U nich šlo v krátkosti ototo. Podrobnosti vím jenom proto, že se stále stýkáme, povídáme si celkem ovšem a tato příhoda patří ke zlatým příspěvkům jejich společenské konverzace.
Blížili se za parného dne k Milánua on byl již za volantem utahaný a necítil se dobře. Najednou se ho Irenazeptala, jestli by si nedal kávu.
Jirka se usmál a řekl: „Ne, díky,za půl hoďky tam budeme a na hotelu si dáme, co budeme chtít.“ A pomyslel si,jak je od ní hezké, že na něj myslí. O chvilku později si všiml, že Irenapřestala mluvit a měl pocit, že něco zkazil. „Je všechno v pořádku,miláčku?“ zapátral. „Naprosto!“ odsekla Irena.
Jirka se celý zmatený zeptal: „Takv čem je problém?“ Irena jenom odsekla: „Tys nezastavil!“ Jirka byl ještězmatenější, protože o nějakém zastavováni nepadlo ani slovo, a tak to Ireněřekl. Ona mu odvětila, že by měl být citlivější – když se ho ptala, zda chcekávu myslela tím, že ona by si kávu dala. „A to ti mám číst myšlenky?"použil svoji oblíbenou ironii Jirka a bylo po dovolené.
A teď zpět k nám. Něcopodobného se včera přihodilo, ale já to bez Tvé pomoci prostě nejsem schopendešifrovat. Nicméně mohu Tě ujistit, že pokud se stalo cokoli podobného, na můjvztah k Tobě to nemá naprosto vliv. Miluji Tě, jsi skvělá žena a já o Tebenemíním přijít kvůli blbině. Pokud se ovšem mýlím, bylo by fajn, kdybyspřekousla svoji hrdost napsala mi, o co vlastně šlo. Změna tvého chování bylavčera totiž tak evidentní, že mi z toho vůbec nebylo dobře. Ať užostentativně zapálená cigareta, kožené poděkování za večer, strojené přáníhezkých snů na mailu…..
Jinak jsem moc rád, že jsem tohlenapsal, protože moje první myšlenky byly toho typu, že mám svou hrdost, žedolejzat nebudu apod. Jirka s Irenou si zkazili dovolenou, ale já vím, žety jsi moje štěstí, a hrdost? Té mám tolik, že si ji mohu klidně kus odpustit.
