Mno..takže asi tak, počítám, že valná většina zdejšího osazenstva bude předpokládat, že se teď pustím do nečeho ohledně depresí a řečí, jak si život s člověkem pohrává jako vítr s listama takhle na podzim.

Vlastně se musím pobaveně usmát, protože ta hlavní bolest co v týhle chvíli cítím je fyzická, částečně způsobená mou děsnou postelí (ano, pořád na tom mučidle chrním) a především včerejší hodinou na squashovým kurtu.

Říkal jsem si, no hele, přecejen jsi nebyl hrát 4 měsíce, tak trochu brzdi, aby ses zítra aspoň postavil na nohy a dovlekl se do práce. Jak jsem si řekl, tak jsem to splnil, snažil jsem se šetřit, ale občas to prostě člověku nedá a ten míček chce vzít za každou cenu. Ať tak nebo tak, večer jsem odpadl o dvě hodiny dřív než normálně, usnul jsem u fotbálku a lehce vnímal jen to, že můj oblíbenec Terry dal gól :) pak už je všechno jen v mlze a vím prd :)

Tenhle sport mě fakt baví, je to výborná věc na zlepšení kondice a to jak fyzický, tak psychický. Já u toho vlastně relaxuju a to je poslední dobou přesně to, co nutně potřebuju, abych mohl vůbec existovat.

Jak jsem byl ale po delší přestávce, tak se mi zdá, že cítím v kostech, kloubech i svalech každej metr a zdá se mi, že na obídek budu potřebovat od lidí z práce nejspíš odnýst :)

Nic, jdu se věnovat zase trochu práci a budu se snažit moc nevnímat každej sval, co dneska cítím...