Milá deníčko
no, vždycky se na Tebe obrátim, když mám něco duchaplnýho na srdci. Právě teď je tomu naopak. Nemám co říct, sem v útlumu. Nechce se mi pracovat, tvořit, jíst, pít, souložit, uklízet, psát, číst, telefonovat, spát, bdít, mluvit, zpívat, zvracet, močit a tak dále. Chce se mi vlastně něco? Áno, chce se mi tančit na mrtvolách vašich dětí..né, to taky ne. Rád bych se prostě rozplynul a přestal existovat
