27.Duben 2008

Milý deníčku aneb o přátelství, lásce a střevních potížích

Nazdar brachu. Předem svýho příspěvku bych Ti chtěl poděkovat. Timhle záznamem totiž načínám čtvrtou desítku těch mejch přiblblejch textovejch projevů (snad by se to dalo klasifikovat jako úvahy) Jak naznačuje nadpis, budem dneska probírat tři věci..

O přátelství: Je to pár dní, co sem se s bandou "kamarádů" strašně vožral v jednadváce(kultovní nonstop v Záběhlicích) Bohužel ve stejnym lokále seděla skupinka přiblblejch moraváků(v zásadě proti moravě nic nemám, sem ochotnej tolerovat lidi,co neuměj pořádně česky..) Tyhle pánové do mě začli rejt a leštit si na mě ego, což mě nenechalo chladnym..Proto sem na ně spustil litanii nadávek a regionálně xenofobních urážek..Tušim, že tam padlo něco o přiblblejch moravskejch demižónech, o šalině a potróblech, zkrátka od srdce myšlená kritika..V tu chvíli mi přijel očekávanej taxik,tak sem se do něj šel usadit.. uprdelil sem se na zadní sedačce, jako správnej boss, a už sem se viděl na cestách, když v tom se otevřely zadní dveře a jeden vepřovej vidlák mě začal tahat za dres ze žlutý oktávky s nápisem AAA..to se mu povedlo, když v tom mi přispěchal na pomoc pan Prixx. Za pár vteřin už bylo  před hospodou asi 7 lidí.. pět z nich moraváci..A tady je kámen úrazu. Všichni ostatní byli vevnitř a bylo jim jedno jestli dostanem do držky nebo ne..Upozorňuju, že některý z nich se označujou za mý velmi dobrý až nejlepší kamarády..Já myslim, že loajalitu prokážeš jenom činama, kecama těžko...

 

Dodávám, že do držky sme nedostali;)

 

O lásce: sešel sem se s ní v pátek večer. Původní plán byl vrátit jí prachy,co sem jí dlužil, dát s ní pivko a pak rychle vypadnout, protože od dob, kdy mě poslala do hajzlu sem se ještě vlastně nedal dohromady..Když sem jí viděl přicházet, měl sem pocit, jako by někdo z mejch vnitřností chtěl vyždímat dva litry grepovýho džusu..Takže je logický, že sem chtěl vážně co nejdřív šlápnout na zmizík.Jenže bůh (Jehova, Alláh, Zeus nebo kterej z nich) to chtěl jinak..Nemoh sem se s ní rozloučit,pozval sem ještě na drink a navrh změnu lokálu..K mýmu překvapení souhlasila..Řeknu jenom jedno. Nejkrásnější večer za posledních několik měsíců. Srovnatelnej snad jenom se dnem vejplaty. Vlastně už sem málem zapomněl, jaký to je, líbat její krásný rty, hladit jí po vlasech, cejtit její vůni (Těšim se na vzkazy typu: Přestaň psát ty zamilovaný sračky, koho to jako zajímá??Rovnou odpovídám, seru na vás, ignoranti!)

Můžu Ti jenom říct, že z návalu štěstí sem se málem posral.. A tím jsme vlastně probrali i poslední téma. Naslyšenou

13.Duben 2008

Milý deníčku, Hépy Brzdéj

Tak a je to tu...

V tuhle chvíli je to přesně dvacet let, co započala moje pozemská pouť. Jako co si budem povídat, vůbec to neni prdel. Když budu mít velkou kliku, ještě dalších dvaceti let se dožiju, ale s mym životnim stylem bych na to nevsadil ani prochcaný trenýrky..

V tento slavnostní den mi ňák docházej nápady, co vtipnýho tu psát, takže se pomalu rozloučim a pudu se strašlivě vožrat. Vožrat se jako dospělej chlap a ne ňákej zasranej teenager (čti týnejdžr)

 

07.Duben 2008

Milý kunDeníčku aneb o všem a o ničem

Je tomu už několik desetiletí, co sem tady psal ňáký přiblblosti, nicméně mám ke svý neaktivitě dost pádnejch důvodů.

          Ale popořadě:

(Bude to trochu delší, takže pro dyslektiky a podobnou verbež to asi nebude to pravý...)

 Všechno to začalo, když sem frustrovanej zkurvenym životem a vožralej jak ruská štětka ukrad matce auto a uprostřed noci si udělal svojí soukromou rallye po Jižáku.

Netrvalo ani den a všechno se provařilo, což zapříčinilo můj odchod z domova. Ze dne na den sem teda vylít z hnízda a začal se prát se životem "tam venku"..

časem sem se nastěhoval k bejvalý a začal s ní v klídku žít na hromádce v krásnym bytě s kabelovkou. Skoro idyla, nebejt toho, že se z ničeho nic vynořila ze tmy ta pološílená zrůdnost. Jak vystřižená z japonskejch hororů nebo komedií Zdeňka Trošky. Bytost tak debilní, že by hravě zastínila předvolební projevy Hillary Clintonový či  topolánkovy oduševnělý gesta. Samozřejmě tim myslim matku mojí spolubydlící, která nás časem tak znechutila svejma výlevama demence, že sme se postupně jeden po druhym sbalili a nechali jí se svejma myšlenkovejma pochodama o samotě.

Mezitim sem  hledal ten správnej bejvák a přespával po kámoších. To skončilo ve chvíli, kdy mě při rannim sezení na hajzlu přepad elwisův dědek s mačetou v ruce a začal mi vysvětlovat, že by se mi s ní moh trošku pošťourat v útrobách, jestli okamžitě nevysmahnu.. Řeknu vám:Štěstí, že sem zrovna seděl tam, kde sem seděl, jinak bych si znehodnotil minimálně půlku oblečení...

Dost důležitá je v mym případě otázka sexuálního, potažmo vztahovýho života..Ehm, mno jak to říct. Né, že bych si musel stěžovat na to první, nicméně najít v dnešní době holku, která je hezká, zároveň chytrá (nezaměňovat s vychcaností), která nemá potřebu nechat se voprcat od půlky planety nebo nemá smrtelnou pohlavní chorobu, je umění hraničící až s cirkusáckym artismem. Když do toho navíc makám víc jak vietnamskej přistěhovalec, neni moc času pro rozhození sítí. Navíc se těžko překonává laťka mýho posledního delšího vztahu. Tu by přeskočila snad jenom Šárka Kašpárková a ta mi zas příde pěkně hnusná...

A jestli se ptáš, jak to mám s chlastánim, můžu Tě uklidnit. Nepřestal sem:)

Takže co z toho všeho vyplývá? Nejezděte vožralý autem svejch rodičů a budete mít celkem jednoduchej život

17.Listopad 2007

Milý deŇýčku

Buď zdráv, jenom sem ti chtěl říct, že už ti tu nebudu blít žádný ublížený kidy o tom jak mě támhleta nechce a támhleta mi nedala a támhleta mi strčila dva prsty do...ehm...no to je jedno, zkrátka už tu budu psát jenom svý inteligentní postřehy z pohlavního života rypoušů sloních

29.Říjen 2007

Milý deníčku

Ták sem zase zpátky..

Hele bejku narovinu...Sem totálně v prdeli.Ona se snad vyžívá v tom, jak mi co nejvíc ublížit.. A to sem, prosimtebe, dělal všecko jenom proto, aby byla šťastná, měla dost prostoru a tak dál... Ale vše TOTÁLNĚ k hovnu. Je to měsíc, co sme si dali "pauzu"(Až mi příště nějaká buchta řekne slovo pauza, udělám pauzu v jejím pozemskym životě) a já celou tu dobu doufal, že mluví pravdu.. Že si chce jenom odpočinout, vyřešit si svý problémy a tak.. Tisíckrát sem jí prosil, aby ke mě byla upřímná, řekla mi všechno narovinu...To je jediný, co sem chtěl. Výsledek je ten, že mě prostě začla ignorovat. FuckOff blbečku..Prostě asi jenom čeká, až mě to přestane bavit a vybodnu se na tohle sebeponižování..Tyvole deníčku, jak z toho ven? Chci bejt jako dřív... Nechci bejt sám

15.Říjen 2007

Milý deníčku

už je to ňákej ten pátek, co sem naposled něco vyzvracel na tvý virtuální stránky. A vlastně buď rád, stala se toho spousta a nepochopil bys..26.5. letapáně 2007 sem překopal svůj život. Poslal sem do hajzlu holku, co se mnou chtěla žít, holku, kterou znám 9 let, jenom kvůli někomu, kdo mě aspoň minimálně polidštil. Kvůli někomu, do koho sem se fakt zamiloval. Kvůli malý holce, která udělala z cynickýho hovada jako já přecitlivělej uzel nervů. Chudáka bez sebevědomí a chuti do života.. Kvůli holce, který sem chtěl poskytnout ochranu před klukama jako sem byl já..Ona si to neuvědomuje, ale je hrozně bezzbraná. Je moc mladá na to, aby pochopila, že jí chce většina kluků jenom sprostě vošukat. I já to tak myslel. První hodinu, co sem jí znal..Pak mě dostala. Pár slov, pár pohledů a tak dál..znáš to z těch debilních telenovel...

Ale co teď? Ta "pauza" mi už ubrala tak 10 let života

14.Červenec 2007

noční zamyšlení

milý deníčku, tak ňák by mě zajímalo, kolik lidí si čte tadyty moje cinty. taky by mě zajímalo jestli si z toho někdo odnáší ňáký pocity či dojmy. zajímalo by mě taky , jestli má ta roštěnka z desátýho patra fakt gumový kozy, nebo je to jenom závistivá jedovatá slina z úst starejch a šerednejch sousedek..Vlastně by mě nejvíc ze všeho zajímalo, proč si v noci z pátka na sobotu neničim játra a místo toho tu smolim ňáký debilní úvahy

09.Červenec 2007

Milý (Zmr)Deníčku

Rok se s rokem sešel, nula od nuly pošla, vrána k vráně sedla a sou tu zas letní prázdniny. Pro mě osobně žádná změna, protože po mym triumfálnim příjezdu ze země špaget, špinavejch pláží a pohlavních nemocí, sem denně v lihu. Začínám z tý životosprávy mít zdravotní komplikace. Mám řídkou stolici, denně zvracim krev a teče mi hnis z uší. Zkrátka nejsem uplně fit. Spíš fet. Doktoři mi dávaj pár měsíců, ale já jim ukážu. Mě se jentak nezbavíte...

05.Červen 2007

Milá deníčko

no, vždycky se na Tebe obrátim, když mám něco duchaplnýho na srdci. Právě teď je tomu naopak. Nemám co říct, sem v útlumu. Nechce se mi pracovat, tvořit, jíst, pít, souložit, uklízet, psát, číst, telefonovat, spát, bdít, mluvit, zpívat, zvracet, močit a tak dále. Chce se mi vlastně něco? Áno, chce se mi tančit na mrtvolách vašich dětí..né, to taky ne. Rád bych se prostě rozplynul a přestal existovat

19.Květen 2007

Milý webblogoidní webblogu

Je to tak. Olof se vrací. To neni název novýho švédskýho pornofilmu. To je zkrátka skutečnost. Včera kolem dvacátý hodiny sem rozrazil dveře svýho opravdovýho domova a konečně ze mě spadla ta tíha..Po cestě, někde před rozvadovem, sem vymyslel takovou hádanku:Co je to?je to země v jižní evropě, maj tu drahej chleba a levný víno , hlavní město je Řím, je to plný diskofilních homosexuálů a břichatejch ženskejch na kole.....
.....no?
......nevíš??
.......dám ti nápovědu: Má to šest písmen...první tři sou ITÁ a poslední tři LIE.
....víš?nevíš? tak dobře. Protože to neni nic lehkýho, dám ti čas na rozmyšlenou. Zatim čau

< Novější články | Starší články >