Pár posledních dní se vezu na vlnách šedivo-tmavých obrázků zjevně inspirovaných šedí myšlenek, počasí a tak vůbec. A tak vůbec přemýšlím jestli někdy pár kroků zpátky neznamená pár kroků zpátky, jestli rozhodování za nejistoty znamená rozhodovat se a nevědět moc informací. A co z toho vlastně plyne? A jestli z toho něco tak vůbec je nebo není. A když není tak proč nad tím přemýšlím. Při cestách zpátky se koukám dopředu, ale nevim jestli je to dopředu zpátky nebo dopředu.
Občas si řikám jestli už sem se definitivně nezbláznil já nebo se nezbláznili ostatní, kteří se už dávno zbláznit měli. A tak je to pořád dokola. Jako opilec na korábu, neví jestli se houpe loď nebo on. Jestli ten sen byl sen nebo je už další den po snu. Tohle zjišťuju každý ráno jen díky mobilu, protože na něm nejsou zprávy, vzkazy a volání, který na něm dostávám ve snu. I když některý se tam objevujou, to sou asi ty co píšu když se vzbudim ze snu abych do něj zase upad. Poslouchám celou dobu ten šedo-černej koncert počasí, podzimu nebo už je zima? a tak vůbec. A tak vůbec přemejšlim jestli je ráno, když je vlastně tma a jestli to není nějaká pitomá simulace. myslim, že takhle se chová asi duha v noci. A tak vůbec se pomalu rozplyzává moje čeština někam úplně prič jak moc je narušená ťým ďyvným dneškem kterej je snad sen. Prič!
A tak vůbec takhle EMO příspěvek už značí, že sem se zbláznil, i když EMO je trendy. EMO stejně nevim co znamenáý ale emu je pták, bohužel neumí lítat jako já, takže tenhle příspěvek neni EMO ale EMU.