Po těláku jsou vždycky....ale dneska obzvlášť....protože místo toho abych se s manželem procházela po Žatci tak sedim jako celej tejden po škole u kompu a píšu další příspěvek....ať jsem mobil zkontrolovala z jakýkoliv strany tak ani stopy po sms co se děje...zejtra nemůže, v sobotu zápas, v neděli nemůže, pak jede pryč,........já už nemůžu....já vim, že on za to nemůže a ani bych nechtěla bejt tou, která mu bude něco kazit, ale tenhle pocit, že už je to několikátá akce kdy nám prostě něco nevyšlo je k nevydržení..........a když pak přijdu ze školy a vidim, že mi ani nedal vědět, co s nim je, je to o to horší..."Jasně že zejtra přijedu, když jsem ti to slíbil....." Fakt nikdy neslibujte nic, co opravdu najisto nemůžete splnit....nebo PROSTĚ NESLIBUJTE...A tak mi zase nezbejvá nic, než sešit z chemie, ZSV a matiky....a oči pro pláč? Asi to moc prožívám.....